Page 43
INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
WWW.CASOPISGOLF.CZ
41
soustředěnější – protože dbal jen o sebe
a vlastní úspěch. Mohl mít vyšší míru
psychické odolnosti – protože postrádal
empatii a širší seberefl exi. Mohl se cítit
nadčlověkem, protože okolní společnost
pomáhala sytit jeho narcistickou iluzi.
A jednoho dne – prásk! Celá zdánlivě
velkolepá konstrukce začala dostávat
jednu trhlinu za druhou. Z narcisty vel-
kolepého se postupně stává narcista
zranitelný. Negativní reakce mají totiž
na narcistovo sebevědomí mnohem
destruktivnější vliv než u nenarcistické
populace. Nesnášejí, když jim jejich
„blízcí“ nepochlebují, nevěnují jim po-
zornost, kterou očekávají, případně do-
konce narušují jimi prezentovaný obraz
vlastní dokonalosti a velkoleposti.
Svoji úlohu v tom hraje rovněž čas, přes-
něji řečeno věk. Narcisté mají se stár-
nutím a s chátráním fyzické schránky
daleko větší problém než zdravé osob-
nosti. Představitelům velkolepého nar-
cismu nestačí, aby byli dobří. Touží být
dominantní a velkolepí. Přepisovat histo-
rii a její tabulky. Musí pro ně být těžké,
když vlastní tělo začne vysílat signály
opotřebení a slabosti.
MOHOU DNES USPĚT POUZE
NARCISTÉ?
Jednou z nevětších světových auto-
rit v oblasti identifikace narcisismu je
psycholog W. Keith Campbell z USA. Již
před časem upozornil na skutečnost, že
v soudobém vrcholovém sportu (i v sou-
časné společnosti) jsou narcisté jako
ryby ve vodě.
„Představte si, že se vyznačujete urči-
tým povahovým rysem. Jedinci, kteří
se jím vyznačují, jsou šťastnější než
ostatní, nezažívají tak silné pocity viny
nebo studu a necítí se tak často sklí-
čeně a smutně. Mají vyšší sebehodno-
cení, domnívají se, že se více přibližují
svému ideálnímu já a že jsou chytřejší
a přitažlivější než většina jiných lidí.
Také jsou ráznější, společenštější a ex-
travertnější než ostatní, rádi čelí no-
vým výzvám a vyhledávají vzrušení.
Rádi soupeří a rádi také vyhrávají
a chtějí, aby je ostatní za jejich úspě-
chy obdivovali.“
Značně rozčeřil vlny veřejného mínění
v USA sportovní novinář Greg Jayne,
když v roce 2012 zveřejnil v The Co-
lumbian článek s titulkem Sportovní
hvězdy jsou narcisté. Konstatoval, že
lidé jako Muhammad Ali, Michael Jor-
dan, Barry Bonds a Tiger Woods se
dokonale shodují s diagnózou narcis-
tické poruchy osobnosti.
A zašel ještě mnohem dále, když vyslo-
vil tezi: „Ti nejlepší ze sportovců, kteří
mají patologickou potřebu dominance,
mají v DNA cosi odlišného od běžné po-
pulace. Je to cosi, co jde za hranice ta-
lentu a tréninku, něco, co jim pomáhá
ovládnout jejich odvětví.“ Autor v cito-
vaném článku rovněž napsal, že spor-
tovci s narcistickými rysy osobnosti do-
káží být „vražedně soutěživí“.
Jsme tedy my, kdo se řadíme k osob-
nostem více méně zdravým, dopředu
odsouzeni, abychom prohrávali v soutě-
žení s narcisty? Jsme pouze „kanónfutr“,
aby měli bezohlední narcisté nad kým
vynikat? Na tuhle otázku je těžká od-
pověď. V širším společenském měřítku
jsem poněkud pesimistou. Ovšem po-
kud se týká čestného soupeření v golfu,
zůstávám naopak optimistou.
Golf je totiž natolik krutá milenka, že
pravidelně a bez výjimky každého pod-
robuje tvrdým zkouškám. Forma při-
chází a odchází. Zabýval jsem se v ži-
votě mnoha druhy sportů, ale neznám
žádný sport, v němž by bylo možné,
aby člověk, dosáhl poměrně vysokého
stupně mistrovství – a následujícího dne
si počínal jako naprostý začátečník.
Narcisté na jedné straně působí ve-
lice sebevědomě, zdůrazňujíce a vy-
zdvihujíce vlastní velkolepost, přičemž
na straně druhé jsou současně i velice
citliví a zranitelní. Vyžadují pozitivní
reakce okolí podtrhující jejich přesvěd-
čení o vlastní dokonalosti a výjimeč-
nosti. Jejich nejdůležitější povinností (ni-
koliv primárně radostí) je být báječným.
Neznám nikoho, kdo by v golfu byl bá-
ječný stále a nikdy se nezhroutil. Ne-
znám nikoho, kdo by občas u hry ne-
vypadal jako hromádka neštěstí. To vše
je pro narcisty daleko nebezpečnější
nežli pro nás běžné „motyčkáře“. Když
k tomu připočteme těžké problémy, jež
jim působí stárnutí, myslím, že v golfu
Z hlediska psychiatrického a sociologického už
prostě musíme počítat s tím, že ten náš krásný sport
přitahuje narcisty, jako zrající hrušky lákají vosy.
Narcista může dosáhnout výjimečné úspěšnosti v pracovní kariéře, politice nebo sportu,
ale v oblasti interpersonálních vztahů bývá neúspěšný.