Page 88
86
|
GOLF
DOMÁCÍ HŘIŠTĚ
|
Myštěves
Z první devítky je nejoblíbenější takzva-
ná zámecká trojka v oboře u rybníka
Morozníka, tedy jamky číslo 1, 2 a 9.
Pohled na zámek, v němž jsou umístěny
klubovna a restaurace, je při drajvu ze
žlutých, bílých i modrých odpališť na
devítce zcela neopakovatelný.
A protože se sem lidé tak rádi vracejí, urči-
tě už mají v kalendáři zaškrtnuté datum
3. července. Ten den se totiž uskuteční
letošní Prokopský turnaj a v ten samý
den tu také slavnostně otevřou druhou
devítku – červenou, která hráče zavede
do obory na druhé straně zámku.
ZE ZDEJŠÍ KRONIKY
Když v roce 1904 zahájil rytíř Gaston
Ritter von Mallmann přestavbu barokního
loveckého zámečku Myštěves z 18. století
do jeho novorenesanční podoby a založil
anglický park, těšil se na život se svou
nastávající, dcerou bohatého statkáře ze
Skřivan. Po dokončení prací však ztros-
kotala jedna z jeho lodí, kterými dovážel
koření z Orientu. Přišel o nevěstu, což
mělo neblahý dopad – propadl alkoholu
a karbanu, a tak jeho nezkrotné hráčské
vášni padly za oběť zámek i celé panství
včetně polí a lesů.
V roce 1913 od Pozemkové banky v draž-
bě vše koupil prof. MUDr. Václav Piťha,
známý porodník a gynekolog, mimo jiné
též zakladatel Ústavu pro matku a dítě
v Podolí, jehož otevření se však nedožil.
Vznik krásného golfového hřiště, jemuž
vévodí zámek s rybníkem, má pak „na svě-
domí“ jeho vnuk, viceprezident Queen's
Park Golf Club Myštěves Ing. Václav Piťha.
JAK ŠEL ČAS
„Za dědečkova života se na zámku schá-
zeli zajímaví hosté, především lékaři, po
jeho smrti ale společenský život postup-
ně odezníval. Nakonec v něm zůstala
sama babička, která se starala o hospo-
dářství a žila tam nepřetržitě až do roku
1950. Tehdy musela do nemocnice na
vyšetření, odešla pouze s noční košilí,
a už se nikdy nesměla vrátit. Zámek byl
znárodněn a nedostala ani osobní věci.
Nikdy se z té rány nevzpamatovala,“
vzpomíná Václav Piťha a dodává, že
později jeho babička bydlela v Praze
u dcery, kde po třech letech zemřela.
Tím však temná historie zámku nekončí,
spíš naopak. Zámek a část parku byly po
znárodnění obehnány dřevěným plotem
pět metrů vysokým a Státní bezpečnost
dole ve sklepích zřídila vězení, kde byli
vězněni především církevní hodnos-
táři, například kardinál Beran. Ten ve
svých pamětech pak napsal, že dírou
po suku v prkenné ohradě viděl přijíž-
dět povoz s pitnou vodou, s nápisem
Vašina Myštěves. Jen díky tomu vlastně
zjistil, kde jsou drženi. Dále se traduje,
že zde byla asi půl roku v domácím
vězení Marta Gottwaldová, když po
smrti manžela rozhlašovala, že byl
v Moskvě otráven.
Po vězení se zámek využíval jako sklad
látek i brambor, studovna hradecké
knihovny a v roce 1976 se objekt stal
školicím a rekreačním střediskem
Československé televize.
„V roce 1992 v rámci restituce dostala
naše rodina zámeček, panství i pole
zpět, z čehož jsme měli i neměli
radost. Nastala otázka, co s tím. Každý
jsme měli svůj život, a najednou jsme
se museli postarat o využití a údržbu
tak velkého objektu,“ popisuje další
osud Piťha.
Některé ze zdejších grínů vyžadují nemalou dávku obezřetnosti.
Na Myštěvsi se podařilo vytvořit velmi přátelskou
a vstřícnou atmosféru, není to prostředí snobů,
namyšlených a agresivních hráčů, kteří si
vyrábějí nízké hendikepy a šidí. Lidé tu mají
pocit, že jsou tady doma.