Page 43
INSTRUKCE
|
Začínáme s golfem
WWW.CASOPISGOLF.CZ
41
Čas utíkal jak o závod. Desetinky v Mírově
hendikepu se poměrně ustálily někde
uprostřed singlu a do naší práce se za-
čala pomalu vkrádat rutina. Ne že by to
bylo na závadu, ale začal nám chybět
ten objevitelský náboj z počátku. Sice
všechno fungovalo, ale bylo načase tro-
chu ty zaběhané koleje něčím ozvláštnit.
Ostatně jsem Mírovi od začátku podsou-
val myšlenku, že je třeba čas od času zku-
sit jiného trenéra, ale až takovou změnu
jsem nemyslel. Míra se totiž rozhodl pro
někoho ze světové špičky, z top 10. Na-
staly velké porady, kde a u koho si těch
pár „kontrolních” lekcí vzít. Nakonec jsme
se shodli na Davidu Leadbetterovi, na
jeho způsobu výkladu a uvažování.
Když výlet za hranice všedních dnů, tak
se vším všudy. Tou nezbytností se stala
návštěva fakt slušného turnaje na opravdu
slušném hřišti. Samozřejmě nic nebylo
jen tak, a proto Míra dostával vždy úkoly,
na co koukat, co sledovat, čeho si hlavně
všímat. Takže žádné hřiště, žádná pro-
cházka plenérem, nýbrž driving, driving
a zase driving. A oblíbená věta? Dokud
na druhém neuvidíš to, co máš sám dělat,
tak nemáš šanci jít dál.
A jak to bývá, tak po tom, co viděl, musel
vše rychle vyzkoušet. Jenže, pokud hra-
jete ze svých odpališť něco kolem 77, tak
se připravte, že hřiště ze zadních turnajo-
vých vůbec nepoznáte. To je teprve boj.
Třeba i s devadesátkou. A tak se může
klidně stát, že váš spoluhráč v průběhu
druhé devítky nejprve roztrhá skórekartu,
že na číslo nehraje, pak chce skončit (má-
lem i s životem), jenže do klubovny da-
leko, a nakonec apaticky dochází a neu-
stále si dokola cosi mumlá a nepřítomně
hledí do dáli.
Sečteno a podtrženo. Každý na začátku má
nesmírné ambice a jasný cíl. Cesta se však
začne komplikovat a klikatět. Cíl je často
„málem“ na dosah, aby opět zmizel téměř
v nekonečnu. To všechno tak dlouho, do-
kud si člověk neuvědomí, že z povinnosti
(trénovat) se stava vlastně zábava, protože
vaši kamarádi jsou na tom obdobně, a vy
s nimi můžete sdílet to dobré i to horší. Na-
konec si sami uvědomíte, že cíl není jakási
meta v dáli, ale cesta samotná. A ta cesta
se jmenuje The Game of Golf.
…Ondra Trupl
Dostali jsme se po pětiletém golfovém
snažení ke kýženému cíli. Stáváme se
šťastným singlem, naše výsledky oscilují
kolem 80 ran na kolo. Máme odehraných
většinu hřišť v České republice a okolních
státech a jsou za námi i situace, kdy při
brzké ranní cestě s bagem na zádech
v Beleku zlepšujeme svou fyzickou kon-
dici přeskakováním spících kolegů u dveří
pokojů (all inclusive je all inclusive).
A v těchto chvílích jsem si položil otázku,
jak vlastně žije a trénuje golfový svět
a zda je šance nahlédnout aspoň jako di-
vák do velkého golfu? Těžko si lze před-
stavit, že hrajete tenis na centrálním
dvorci ve Wimbledonu, ale porvat se
s hřištěm PGA Tour, proč ne.
Při návštěvě přítele, který neměl tolik
štěstí a času, aby si uskutečnil svůj spor-
tovní sen, jsem si uvědomil, že rakev
nemá kapsy na peníze, a bylo rozhod-
nuto. Když na PGA, tak Florida. A když
Florida, tak Orlando, ostatně proč ne?
Vždyť v Orlandu sídlí věhlasná Leadbetter
Academy. S nadějí, že nezničí mou radost
z naučené golfové dovednosti jsem vyra-
zil za svým snem.
Golfový ráj mě uvítal neobvyklou orga-
nizací na drivinge range a přesně na-
staveným řádem. Jako trenér mně byl
přidělen Bob Lohr, se kterým jsem vedl
desítky diskusí, co má golfista vnímat
při úderu, ale jak přišla řeč na tech-
niku švihu, bylo po diskusích. Ono se
také při mé dovednosti těžko odporuje
vítězi turnaje PGA Tour z roku 1988
a profesionálovi několikrát umístěnému
v TOP 10.
A tak si plním svůj sen a souběžně mně
vrtá hlavou, jak skloubit práci Ondry
a Boba. Příjemné prostředí akademie si
prokládám diváckým zážitkem na turnaji
Arnold Palmer Invitational, ale pozor, na
každou takovou návštěvu jsem byl úko-
lován, čeho si všímat, a následně pře-
zkušován. Tak jsem trávil někdy i tři ho-
diny na drivinge range sledováním těch
nejlepších.
Když pominu vyšší stupeň servisu pro
žáka (doplňování míčů, občerstvení…),
spatřuji největší rozdíl proti Česku v tom,
jak je člověk pohlcen všudypřítomnou
technikou. Každý nový postup nebo
změna jsou analyzovány na videu (někdy
i čtyřikrát za lekci) s okamžitou nápra-
vou. Patování v putting studiu. Protože
si můžete porovnávat vlastní výsledky
i s hráči PGA, kteří prošli akademií, opět
se začíná probouzet vaše ego. Tak špatně
přece nemůžu hrát a zjišťuji, že pro mě
bylo jednodušší vyrovnat se s pohledem
na sebe v zrcadle (nemám na mysli ráno)
než porovnání získané prokletým PC.
O tom, zda se mně podaří pomocí gol-
fové PC techniky posunout dál, snad ně-
kdy příště, třeba při „V sedmdesáti ještě
šťastný singl“.
…Míra Brzoň
Rakev nemá kapsy a obětujme něco pro to, aby
golf nebyl jenom jedním bezvýznamným řádkem
našeho sportovního života.
Nakonec si sami uvědomíte, že cíl není jakási meta
v dáli, ale cesta samotná.
Za hranice všedních dnů
V golfovém ráji