Page 30
ROZHOVOR | Tomáš Slavíček
28
|
GOLF
vychovat nového Tigera. Jak říká jeden ta-
tínek našeho člena: „Cítíme, že svou práci
děláš srdcem.“ Věřte, že mě taková věta
postaví vždycky znovu na nohy. Proto si
nesmírně vážím všech, kteří dělají s dětmi
a s mládeží, ať už v golfu nebo kdekoliv
v jiné oblasti. K tomu, aby centrum a děti
v něm byly úspěšné, je zapotřebí vždy
podpory resortu, který chce rozvíjet práci
s mládeží, a pak jen tvrdá a každodenní
práce ze strany trenérů. Snad je i naší sil-
nou stránkou spolehlivost ve vztahu k re-
sortům, kde působíme, a plnění všech
smluvních závazků s nimi.
Vaše akademie je zaměřená čistě
jen na výchovu sportovních talentů,
nebo vychováváte i kvalifi kované
trenéry?
Máme vlastní systém vzdělávání. Semi-
náře a školení minimálně třikrát v roce.
Za to je zodpovědný Petr Štrougal, který
zadá jednotlivým trenérům téma, načež
jej oni přednesou ostatním. Když se tre-
nér sám aktivně nevzdělává a neučí se,
doplatí na to. Jsme takový stát ve státě.
Dokonce chceme udělat i kurz rozhod-
čího pro rodiče našich dětí – nebo lépe
řečeno – elementární seznámení se s pra-
vidly, aby se někdy moc nezdravě nener-
vovali. Chci, aby se vše odehrávalo pokud
možno vlastními silami v naší režii. Také
chci, aby u nás pracovali jako začínající
trenéři bývalí členové naší akademie, kteří
mě, nároky Petra Štrougala i ostatní kole-
gy-trenéry znají ze své vlastní zkušenosti.
Poskytujete svým členům i kom-
penzaci a regeneraci? Věnujete se
i sportovní fyzické přípravě, nebo
jen golfovému švihu?
Sportovní trénink pojímáme zcela kom-
plexně. Tedy golfová příprava, kondiční
a kompenzační příprava, spolupráce
s psychologem, fyzioterapeutkou a spor-
tovními lékaři. Teď si však postesknu –
málo dětí a rodičů této nabídky využívá.
To mě hrozně trápí, neboť máme skvě-
lého kondičního trenéra Jirku Fiřta, mého
bývalého svěřence a reprezentanta ČR
ve sportovní gymnastice, který je v týmu
Kláry Spilkové a usiluje o něj i reprezen-
tace, ale jen asi čtvrtina dětí chodí pravi-
delně cvičit. Je to problém, o kterém mlu-
víme s rodiči dnes a denně už 6 let, a nic.
Děláme i semináře pro rodiče, aby to
slyšeli z úst povolaných, ale je to marné.
Ještě to bude chtít čas.
Jaké máte do budoucna plány?
Turnaje, soustředění, rozšiřování
základny…
Musíme zabezpečit pravidelný tréninkový
proces ve všech centrech. To je každo-
denní operativa. Teď nás čekají kontrolní
turnaje před Mistrovstvím ČR družstev
a věřte, není to legrace, neboť máme cel-
kem devět družstev. Potom cvičná kola,
zajištění logistiky dopravy a přenosu infor-
mací k dětem a rodičům a v neposlední
řadě i příprava prázdninových – příměst-
ských táborů. Už proběhla dvě soustře-
dění v Itálii a dvě v Čechách. Připravujeme
letní soustředění pro naše členy – malé
děti 5–12 let v Myštěvsi, pro větší děti
v Alfrédově. Rozjíždíme Univerzitu třetího
věku, budeme dělat s asociací hendike-
povaných golfi stů velkou akci v Třeboni.
Chceme spolupracovat při prezentacích
při turnaji DD Real PGA na Albatrossu. Do
toho musíme s Petrem Štrougalem začít
připravovat zimní sezonu v indoorech.
Jednoduše se nezastavíme. Permanentní
náborové akce, dny otevřených dveří
pro školy apod.
Jezdíte s dětmi i na zahraniční
výjezdy?
Už před třemi roky jsem začal spolupra-
covat s Ivanem Lendlem a byli jsme šest
týdnů na Floridě. Teď začínám něco při-
pravovat s Petrem Kordou, ale uvidíme.
Každý takový pobyt je nesmírně náročný
na organizaci a kapsu rodičů. Nejradši
bych koupil pro akademii nějaký dům ve
Španělsku nebo Portugalsku, abychom
jezdili do „svého“. Vzal bych s sebou i uči-
tele, aby děti nezameškaly ve škole. Mohli
by ho využívat i rodiče dětí. Ale to je spíš
dream, i když člověk nikdy neví.
Teď trochu odbočíme. Kdo by měl
podle vás zodpovídat za výchovu
mládeže?
Víte, ono je vlastně jedno, jestli je to aka-
demie, TCM, klub nebo táta. Stejně to
dítě má ve fi nále na prsou lvíčka a nikdo
se nikdy nepídí po tom, zda byl členem
SLGA nebo TCM, toho či onoho klubu.
Ale garantuji vám, že pak jen můžete če-
kat, kdo řekne: Díky naší práci je tam, kde
je. To je typické ve všech oblastech. Kdo
dnes ví, že Klára Spilková trénuje roky
s Pavlem Ničem, že jejím domovským klu-
bem je Erpet a že zelenou kartu dělala na
Líšnici? Z veřejnosti nikdo. Jessica Korda
i její sestra dělaly kartu na Líšnici, když
jsem tam působil. Jessica i její táta Petr
Korda mi vždy připomínají, jak jsem děti
na Líšnici honil. Jak musely nosit tričko
s límečkem a chodit po hřišti rychle. To si
budou pamatovat už navždy.
Musíme být vděční všem, kdo se o děti
golfově a výchovně starají. Také si myslím,
že se vždy budou různit pohledy na to,
zda je lepší procházet nějakým systémem,
nebo jít tzv. systémem zaníceného rodiče.
Někdy přinese úspěch to, někdy ono. Já
chci budovat akademii v systému všech
zanícených. Tedy děti, rodiče, všichni tre-
néři i odborní pracovníci by měli respek-
tovat a sledovat shodné cíle. Rodič je
ovšem ten zásadní element, pak osobnost
trenéra a až nakonec nějaká Slavíček Golf
Academy nebo ČGF. Hlavní je dítě, mladý
člověk, jeho zdraví a jeho motivace.
Co ČGF? Neměla by se o výchovu ta-
lentů starat převážně federace?
Z principu je Česká golfová federace zod-
povědná za reprezentaci. Snaží se vytvá-
řet podmínky, přichází s nápady, jako jsou
regionální centra apod., ale se vší úctou
k federaci to je jen zlomek, co by mohla
a měla dělat. Někdy je méně více, tedy
myslím konkrétně upnout všechny spo-
lečné síly k rozvoji mládežnického golfu
a tím i k polidštění golfu ve vnímání ve-
řejností. K tomu potřebuje výbor odvahu
a federace podporu svých členů. Vím, že
to není jednoduché, jsou kluby, které se
se mnou neztotožní a práce s dětmi pro
ně není podstatná. Chci znovu říci, že to
je ta nejjednodušší cesta pro uspokojení
Rodič je ten zásadní element, pak osobnost
trenéra a až nakonec nějaká Slavíček Golf Academy
nebo ČGF. Hlavní je dítě, mladý člověk, jeho zdraví
a jeho motivace.