Page 35
DOMÁCÍ GOLF | Děti a mládež
WWW.CASOPISGOLF.CZ
33
využívalo domnělého vlivu osobností více
méně VIP. Jenomže k dosažení trvalé po-
zitivní změny v chování občanů (a zákaz-
níků) nestačí angažovat „vipáky“ a uka-
zovat jejich tváře. Lidé mění své chování
tehdy, když dojdou k závěru, že taková
změna může přinést něco skutečně dob-
rého jim a jejich dětem.
Pan Babický ve zmíněném rozhovoru
řekl, že další rozvoj golfu v ČR nastane,
až se podaří oslovit segment společnosti,
který charakterizoval jako „takzvaná kri-
tická ekonomická masa“. Tato myšlenka
dala dokonce titulek onomu článku: Golf
v Česku musí přilákat ekonomickou masu,
pak najde snáz dobré hráče.
Jakožto odpůrce takzvané klasické ekono-
mie a přesvědčený zastánce moderního
proudu behaviorální ekonomie musím říci
následující: Komentář pana Babického je
fakticky správný. Jen bych si dovolil dopo-
ručit vyhnout se slovu „masy“ a spíše se
zabývat tím, jak vznikají u lidí motivace
chování.
Více golfi stů budeme mít tehdy, až: 1)
Propagátoři golfu zvládnou natolik umění
sociální komunikace, že se jim podaří vy-
tvořit motivace v širší veřejnosti; 2) Širší
veřejnost v praktickém kontaktu s golfem
zjistí, že je to perspektivní investice pro
rodiče i děti. (A účinná komunikace není
psychologicky nic snadného. Až dosud
jsme právě v této oblasti selhávali.)
Jedním z axiomů behaviorální ekonomie
je, že prvotní preference a motivace lid-
ské bytosti se utvářejí ve velmi raném dět-
ství. Z tohoto úhlu pohledu považuji za
správné, že projekt Golf do škol míří do
ještě rannějšího věku dětí nežli základní
škola, až ke školám mateřským. Najde se
určitě spousta kritiků, kteří sarkasticky bu-
dou zesměšňovat snahu oslovit již takto
malé děti – ale z hlediska současné vědy
to dává smysl.
Z hlediska vědy psychologické i ekono-
mické a s přihlédnutím k historii naší
země víme, že není efektivnějšího apelu
na motivace chování dospělých lidí než
kvalita života, zdraví a budoucnost jejich
dětí. I když možná tento proces nazve za-
stánce „klasické ekonomie“ jako „oslovení
ekonomické masy“, říkejme tomu raději
motivování dospělých prostřednictvím je-
jich dětí. (A překvapivě – funguje to pak
s golfem i obráceně. Za dětmi na driving
range budou přicházet jejich rodiče.)
I v dobách, kdy vzdělání v naší zemi ne-
zaručovalo vyšší výdělky ani lepší spole-
čenské postavení, přesto se rodiče oběto-
vali, aby zajistili svým dětem absolvování
univerzit. Tento rys chování je stále živý
a jsem přesvědčen, že stejně tak dnes
jsou připraveni rodiče přinášet pro své
děti materiální oběti, když se je podaří
přesvědčit, že golf je skvělým pomoc-
níkem v boji proti drogám a nihilismu
u mladých lidí.
Tolik tedy v rovině ekonomické a spole-
čenské. Zbývá ještě dodat pár slov k prak-
tickým aspektům projektu. Zaujal mne
údaj, podle kterého je Golf do škol za-
měřen na cílovou skupinu přibližně 1,6
milionu dětí a mladých lidí – potenciál-
ních nových golfi stů. Vzhledem k tomu,
že mojí současnou profesí je ekonomická
analýza, mám profesionální deformaci –
trpím apriorní nedůvěrou ke všem statis-
tikám a zvláště k těm, které pracují s vel-
kými čísly. O statistkách existuje mnoho
jízlivých pořekadel. Mně osobně se líbí
toto: „Statistika je jako naivní stará dáma.
Podle toho jak se jí otážeme, tak odpoví.“
Kdybych měl na starosti úspěšnou imple-
mentaci programu Golf do škol, diskrétně
bych z informačních materiálů vymazal
onen údaj, podle kterého má cílová sku-
pina více než 1,6 milionu dětí a mladých
lidí. Toto číslo může být matematicky
v pořádku, ale je psychologicky nebez-
pečné nejméně nadvakrát. Pro určitou
část společnosti, která se skládá z egoistů
a sociopatů (a že jich v golfu máme po-
žehnaně) – bude toto číslo fungovat jako
červený hadr před očima vzteklého býka.
Ti, kterým záleží jen na jejich vlastním po-
hodlí a klidu a kterým dělá dobře pocit
exkluzivity na úkor jiných, těm se při před-
stavě 1,6 milionu nových golfi stů zježí
vlasy a budou ihned připraveni celý pro-
jekt všemožně torpédovat a sabotovat.
Druhou rizikovou skupinou jsou uspěchaní
naivní nadšenci, kteří s vidinou deště
olympijských medailí budou vzhlížet
k údaji o 1,6 milionu nových golfi stů jako
k „tvrdým datům“, jejichž statistický pří-
nos lze už nyní fakturovat.
Asi nejlepší cestou by byla kombinace
soustavné píle, skromnosti, vytrvalosti
a odolnosti vůči průvodním neúspěchům.
Je až zarážející, že tahle věta vlastně
popisuje vlastnosti, které potřebujeme
k hraní dobrého golfu a k překonávání zá-
konitých krizí výkonnosti. Pokroky v pro-
sazování golfu do škol budou pomalé,
na to je nutno se připravit. A objeví se
i rezistence a kritika. A nejvíce ze všeho
pasivní rezistence, tak oblíbená historická
strategie našeho národa. Ale to vše se dá
překonat.
Jak jsem uvedl výše, myslím, že s adekvát-
ními pomůckami může golf pronikat i do
mateřských škol. Může z toho být velmi
zajímavý experiment, který přinese nejen
ekonomické a sociální, ale rovněž neče-
kané sportovní výsledky. A když už píšu
o „sportovních výsledcích“, musím podo-
tknout, že mne překvapilo v komunikační
kampani okolo projektu Golf do škol ex-
plicitní prohlášení, že „cílem není vycho-
vat špičkové hráče, ale zábavnou formou
oslovit co největší počet dětí, aby získaly
základní povědomí o golfu“.
Připadá mi to jako zbytečné házení fl inty
do žita. Upřímně řečeno – odkud odjinud
by měli špičkoví hráči vyrůst nežli díky
tomu, že se podaří golf rozšířit mezi co
největší počet dětí a mládeže? Odkud vy-
růstá naše fotbalová, hokejová a tenisová
špička? Je jasné, že vrcholné sportovní vý-
sledky se nemohou dostavit za týden od
prezentace golfového programu. Ale jest-
liže chceme jednou promluvit do světové
golfové špičky, nepůjde to jinak než zá-
sadním rozšířením golfu mezi děti a mlá-
dež. Tak proč se dopředu deklarativně
zříkat toho sice vzdáleného, ale přece jen
logického cíle?
Ve zprávě o projektu se uvádí, že jedním
z cílů je: „Pořádat regionální a celostátní
I objektivně užitečné a lidsky prospěšné projekty
musejí čekat, až je společnost vstřebá a doroste
k jejich výši. Bez toho zůstane i ta nejlepší
myšlenka jen „projektem“.