Page 87
WWW.CASOPISGOLF.CZ
85
vozovnou. První studii vypracoval
arch. Klimeš.
Díky kontaktům Hanuše Goldscheidera,
který patřil k nejdůležitějším „otcům
zakladatelům“ našeho golfu, byl povo-
lán profesionální architekt z Anglie pan
J. J. Frank Pennink, člen technické komise
EGA a přední odborník na stavbu gol-
fových hřišť. Ten v projektu pražského
hřiště doporučil drobné úpravy a o vy-
braném terénu se vyjádřil uznale. (Na-
padá mne, že jako správný golfi sta měl
asi rád výzvy…)
Na začátku 80. let minulého století už
bylo současné motolské hřiště akceptova-
nou a významnou součástí našeho golfu.
A také originální a svéráznou. V análech
roku 1981, kam spadají mé golfové za-
čátky, se dočteme:
„Největší nárůst pořádaných turnajů
zaznamenal pražský Motol. V roce
1981 se zde konaly pouze dva tur-
naje, a to Velká Cena Motola a Vý-
ročí SČSP. V roce 1988 se zde konalo
již 14 soutěží, a to Soutěž Vítězství,
Májový turnaj, Memoriál Dr. Klementa,
Intersigma, Velká Cena Prahy, Golf
pohár, Air India, Pohár Sportturistu,
Turnaj TJ Kuželky, Memoriál Míly Plodka,
Turnaj Čedoku, Turnaj Konstruktivy,
17. listopad a Tradiční turnaj.“
Slunce už se schovalo za západní svahy
směrem k Bílé hoře a začíná se šeřit.
Vstávám z ferveje sedmičky, vyklepnu
míček zpod borovice a jdu si pro své
bogey. Osmička mne uvítá další živou
vzpomínkou. Je třeba hrát na pravou
stranu greenu tohoto tříparu, ale
ne až do příkrého svahu, který by
mohl míček odrazit vlevo, až do lesa.
Know-how využito, par sklizen a jdu
na devítku.
Jako před lety, znovu jsem zahrál míček
příliš vlevo. Druhá lay-up rána se tro-
chu zbrzdí o listy dubů v zatáčce ferveje
u cesty. Třetí rána tak musí být nízká
a pančovaná do dró. Ale green nachá-
zím. Jsem zpátky pod terasou klubovny,
ale nikdo nesleduje můj pat. Za obvyk-
lého nedělního večera bych tu asi cítil
trému před zraky desítek lidí usazených
na terase. Ale toho večera byl klid jako
v kostele.
Ještě v tu chvíli nevím, že národ u televizí
truchlí po prohraném semifi nále v hokeji
se Slovenskem. Ale stejně by mi to bylo
jedno. Jsem plný dojmů z toho intimního
setkání s Motolem po 25 letech. Tento-
krát určitě nebudu čekat tak dlouho na
další schůzku. Už mi to nedovolí vymě-
řený čas mého života. A taky by to byla
škoda znovu se nevidět.
Motol stojí za to hrát. Pokud si ho však
chcete opravdu užít, neměli byste k němu
přistupovat ledabyle a sebestředně, jako
k některému z těch desítek nových hřišť,
dosud bez osobnosti a bez historie, hřišť,
která vznikla v posledních letech kdesi na
polích místo řepky. Možná, že motolské
hřiště není úplně podle ideálů golfového
designu, ale má na
golfi sty výchovný
vliv, nutí k přesné
a promyšlené hře.
A když po něm
kráčíte, jste spo-
jeni s historií této
země a našeho
golfu. Vstupujete do
mnoha smutných
i šťastných příběhů
vepsaných do svahů
tohoto města, které
jsou vzájemně na-
vždy propleteny.
Pro ty, kterým dosud
nebylo dopřáno po-
chopit cenu historie
a jejích doteků, mám
jeden zcela pragma-
tický závěr. Motolské
hřiště kdysi vzniklo
na periferii hlavního
města. Ale dynamika
rozvoje Prahy způ-
sobila, že dnes je prostě uvnitř města.
Lze tu najít průnik, který se v anglič-
tině popisuje jako „to nejlepší z obou
světů“. Být v hlavním městě a současně
v oáze přírody.
Motol stojí za to hrát. Pokud si ho však chcete
opravdu užít, neměli byste k němu přistupovat
ledabyle a sebestředně, jako k některému z těch
desítek nových hřišť, dosud bez osobnosti a bez
historie, hřišť, která vznikla v posledních letech.
Má
j
ov
ý
turna
j
, Memoriál Dr. Klementa,
h
řiště není úplně po
d
v
t
j
v
P
n
c
a
je
ti
c
h
ř
n
a
m
ro
z
Takhle vyrůstalo druhé motolské hřiště.
Foto: Archiv GCP