Page 94
DRIVING
|
Postřehy, komentáře
92
|
GOLF
zahraničními a našimi greeny není tedy
dán jen zjevným rozdílem ve velikosti, ale
spíše kombinací velikosti, svažitosti (slope)
a členitosti (více úrovní). Tato kombinace
vytváří natolik zásadní rozdíl, že můžeme
s malou nadsázkou říci, že naši profesio-
nálové, pokud vyrostli pouze na domá-
cích hřištích, jsou na zahraničních hřištích
s velkými, rychlými a svažitými greeny po-
staveni do situace, jako kdyby náhle hráli
zcela odlišnou hru.
Teď něco o rychlosti greenů. K jejímu mě-
ření se používá přístroj zvaný stimpmetr.
Jedná se o jednoduchý přístroj, který vy-
nalezl v roce 1935 tehdejší výborný ama-
térský golfi sta z USA Edward S. Stimpson.
Od roku 1976 tento přístroj modernizo-
vala US Golf Association a od té doby bývá
vyroben povětšině z hliníku. Je to v pod-
statě malá rampa, z níž se spouští golfový
míček pod úhlem 20°, pokud možno na
rovné části greenu. Následně se měří, jak
daleko míček dojel. Čím dál se dokutálí,
tím je green rychlejší, a tak se tradičně
udává rychlost greenů ve stopách.
Například v USA se rychlost greenů v le-
tech 1920 až 1970 příliš nevyvíjela. Stag-
novala v průměru mezi 6 až 8 stopami.
(Mimochodem – to je náš obvyklý průměr
v současnosti.). Od 80. let začala narůstat
a turnajovým standardem se stalo něco
mezi 9 a 10 stopami. V současnosti není
vzácností, když v profesionálních turnajích
dosahuje 12 až 13 stop.
Lze si samozřejmě snadno představit, co
i s dobrým golfi stou udělá, když je z ni-
čeho nic donucen přejít třeba z rychlosti
7 na rychlost 11 stop a současně patovat
na greenech dvojnásobně velkých, zvlně-
ných a víceúrovňových.
Ale to ještě není všechno. Jack Lemons,
dlouholetý člen GCSAA, napsal před
časem článek „Putting Greens speeds,
Slopes, and Non-Conforming Hole loca-
tions“, ve kterém upozornil na rizika ve
vzájemném poměru rychlosti greenů,
jejich svažitosti (slope) a umístěním
jamek. Vytvořil dokonce grafi ckou
příručku znázorňující, jaké umístění
jamek ve svahu při určité rychlosti
greenu již není hratelné ani v kategorii
profesionálů.
Cituji J. Lemonse zejména proto, abych
co nejzřetelněji zdůraznil, že mým cí-
lem není trápit naše správce údržby
hřišť a hráče tím, že by se greeny měly
stát zběsile rychlými. Vše lze přehnat.
Pouze s snažím hledat důvody, proč
naši profesionálové nejsou dostatečně
kompatibilní s evropskou a světovou
špičkou.
V dohledné době asi nebudeme mít
dostatek hřišť, jejichž greeny by byly
srovnatelné se světovou elitou co do ve-
likosti, svažitosti, členitosti a rychlosti.
Proto nejspíš nemůžeme očekávat, že
naše budoucí profesionální hvězdy vy-
rostou na domácích „pláccích“ (i když
by se na ně mohly vrátit v rámci zvykání
si na drsné podmínky okolo hřišť v pří-
padné přípravě na US Open). Ale než se
na US Open někdo z našich profíků kva-
lifi kuje, bude asi třeba, aby dlouhodobě
žil a trénoval v USA.
Když se podíváme na osudy většiny
hvězd, které se nenarodily v USA a uspěly
v tamním „velkém golfu“ – všechny spo-
juje jeden příběh: studium na americ-
kých univerzitách s golfovými programy
a vlastními univerzitními týmy. To je asi
nejrychlejší cesta, jak „vyprodukovat“
nějakou českou hvězdu.
Určitě nejsme geneticky méně hodnotní
nežli třeba Kolumbie, Švédsko, Korea
a další země, jejichž hráči a hráčky se do-
stali do nejvyšších pater světového golfu
tím, že studovali v USA a hráli v univerzit-
ních týmech, které jsou skutečnou líhní
talentů a budoucích špiček golfu.
Ostatně – i když máme menší a méně
členité greeny, určitě by našemu golfu
i našim mladým lidem hodně pomohlo,
kdyby se golf zavedl jako univerzitní
sport a vznikla univerzitní liga, po-
dobně jako v USA. Česká republika už
začíná mít takový počet golfových
hřišť, že neexistence golfového univer-
zitního programu nemůže být ospra-
vedlnitelná „technickými příčinami“. Je
však na samotnýcn rodičích a mladých
golfistech, aby na univerzity vyvíjeli
tlak a požadovali zavedení golfu jako
sportovního programu vysokých škol
a univerzit.
Když se podíváme na osudy většiny hvězd, které
se nenarodily v USA a uspěly v tamním „velkém
golfu“ – všechny spojuje jeden příběh: studium
na amerických univerzitách s golfovými programy
a vlastními univerzitními týmy.
Rychlost greenů se měří pomocí stimpmetru.
Maximální sklon pro rychlost greenů
Rychlost greenů (stopy)
Sklon ve stupních
Doporučený
14
13
12
11
10
9
8
7
1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5
Kritický
KRITICKÝ SKLON
Nevhodná pozice
pro umístění jamky.
Neumisťovat jamku
blíže než na 10 stop
od tohoto místa.
OKRAJOVÝ SKLON
Pozor! V úseku delším
než 8 stop od tohoto
místa je sklon svahu
konzistentní.
DOPORUČENÝ SKLON
V úseku delším než
3 stopy od pozice
jamky musí být sklon
konzistentní.
Je důležité chápat přímý vztah mezi rychlostí greenu a jeho sklonem. Zvýši-li se rychlost greenu, vzrůstá hrozba, že údery nebude
možné kontrolovat.