Page 13
WWW.CASOPISGOLF.CZ
11
žalostně málo – až poslední čtvrté dny
a více na ženský golf se turisté a ná-
vštěvníci přišli podívat.
Zcela negolfové prostředí bylo poznat, a to
nemám na mysli zvedání či odkopávání
míčku, který dopadl do blízkosti návštěv-
níků turnaje. Myslím, že nejfrekventova-
nější v přenosech mužského i ženského
golfu z olympiády byla žádost kedíků a žel
i samých hráčů „no cameras please.“
I profesionální fotografové, z nichž řada
možná golf nikdy neviděla a nezná zvyk-
losti, stála často špatně – o cvakání
spouští do ran by mohli hráči vyprávět,
i když dle smluv a zvyklostí na Tour
obecně nesmí mluvit špatně. O tom, že
se hrálo na hřišti, které nikdy nikdo ne-
viděl, že zejména u ženského golfu měl
vývoj zcela tristní tempo, ani nemluvě.
Dovolím si tvrdit, že olympiáda v Riu
měla přínos jako před několika lety za-
vedená marketingová akce „Chceme sto
tisíc golfi stů.“ Násilná, neefektivní. Ry-
der Cup také jako „masovka“ mnohým
nesedí, ale přece jen je to blíže golfu
a na prvním místě není vítězství (ač si
to nesprávně někteří lidé myslí), ale tra-
dice a sport. Je otázka, jestli takové akce
potřebuje golf, který má (stejně jako
formule 1) některé své túry dobře zafi -
nancované. Řekněte sami. Kdo nebo co
je to golf?
FANDÍ POLÁK FRANCOUZI?
Každý divák v podstatě někomu ze spor-
tovců (a kapel, zvířat, oborů činnosti…)
fandí. A nemusí nutně volit dle původu
či národnosti. Fandí většinou podle toho,
s kým se ztotožní. Vědomě favorizuje
sobě podobné, a tak svalovec přeje
svalovci, modroočka modroočce, vítěz
vítězi, oběť oběti a ta, která byla „vždy
družička a nikdy nevěsta“, fandí té samé
(té ošklivější kamarádce), tedy nikoli
favoritce.
Zejména ve sportu má mít své přirozené
místo rivalita, nikoli heslo Rychlých šípů
a skautů, že silnější chrání slabšího. Pro-
stě i když se nepokládáme za fanoušky
někoho, zejména při přímém souboji či
konfrontaci, jsme na jedné straně.
V souboji týmů je to složitější. S jistou
nadsázkou lze říci, že Francouzi jako
národ golf skoro nehrají a Poláci také
ne. Nicméně potřeba identifikace ve
sportu je zásadní. V rámci soubojů Ev-
ropa versus USA, případně versus Asie
a tak dále, se historicky Texasan či Ka-
liforňan bude cítit Američanem, avšak
že by Skot či Angličan (nejen díky jejich
vystoupení z EU) fandil třeba Němci, to
se mi moc nezdá.
Co Čech? Nepochází náhodou z rodiny
(jako třetina rodů v ČR), jejíž předci vy-
razili za oceán před sto lety za prací,
a nemá tak náhodou kus „rodu“ spíš za
mořem? Nejsou národnostní menšiny za-
chovávající češtinu spíše lokalizovány ně-
kde kolem Clevelandu v Ohiu či Kalifornii
než v okolí Glasgow?
Každý to vnímá jinak. Brnkat na národ-
ností notu je třeba opatrně. A s používá-
ním slova „naši“ je to stejné. Mimocho-
dem Ryder Cup byl od počátku přátelské
exhibiční utkání Británie proti USA, až
v roce 1979, aby se vyrovnaly síly star-
tovního pole, byli přizváni hráči konti-
nentální Evropy.
Je to tedy opačný přístup než na olym-
piádě, kde jde o poměrnou účast zemí.
To je ideová odlišnost a nikdo neříká, že
špatná, ale prostě jde o to zapojit svět,
ne vidět nejlepší.
V Ryder Cupu a podobných soutěžích
jde od počátku o exhibici v hávu sportu.
Já nicméně raději, pokud mám volné od-
poledne, půjdu sám „pinkat“. A pokud
bych přece jen sledoval alespoň půlden
Ryder Cupu, budu raději fandit golfu, tra-
dicím, férové, napínavé jamkovce, sym-
patickým tvářím, s nimiž se nějak zto-
tožním. Vlaječky na webu jsou pro mne
opravdu vedlejší. Ale možná to každý
vnímáme jinak.
TRADIČNÍ DIVÁK
Opravdový fanoušek či milovník tra-
dičního golfu musí nutně trpět při vě-
domí, že tyto marketingové spíše než
vysloveně sportovní akce typu Ryder
Cup nebo olympiáda mají za cíl přivést
Milovník tradičního golfu musí nutně trpět při
vědomí, že marketingové spíše než vysloveně
sportovní akce typu Ryder Cup nebo olympiáda
mají za cíl přivést do komodity další a další
diváky, zákazníky a rekreační sportovce a vytvořit
další byznys.
K DISKUSI
Učinili Rory McIlroy a další správné rozhodnutí, když nejeli do Ria? McIlroy se rozhodl stejně jako řada velkých golfových jmen před ním (Adam Scott, Vijay Singh, Charl Swartzel, Louis
Ooshuizen a další) i po něm (Jason Day, Dustin Johnson, Jordan Spieth). Ofi ciální důvod zněl: virus zika. Ten hrozí vrozenými vadami potomků a poškozením novorozenců těch mužů
i žen, kteří plánují mít děti. Z dalších argumentů zazněly třeba přání sponzorů, nabitý turnajový kalendář, rodina.
Podle mnoha názorů, které jsem od golfi stů slyšel, nejeli na celosvětový svátek sponzorů, bafuňářů, viru zika, kriminality, majitelů vysílacích práv, stavitelů infrastruktury, globálního
marketingu, celkové ostudy státu, který je pozadu ve výplatách důchodcům či fi nancování nemocnic, a chudáků Brazilců, kteří to po dva roky po megalomanském světovém
šampionátu ve fotbale opět ekonomicky odnesou.
S řadou tvrzení lze nejspíš souhlasit. Faktem zůstává, že všichni ti ze světové špičky, kteří do Ria nejeli, jsou individuální sportovci – živnostníci (byť dobře placení, ale to se může
vlivem ztráty formy, úrazu či čímkoli jiným změnit během několika týdnů). A mají povinnosti vůči svým zaměstnavatelům, nejen sponzorům či vlastní turnajové sérii. Ta se kvůli
dohodě konkurenčních sportovních činovníků a konkurenčních sponzorů nebude přerušovat. Proč by měla… Plánuje se několik let kvůli sponzorům dopředu, třebaže se fi nalizuje až
v posledních týdnech.
Nikky Lauda se na pozici světové jedničky také sám rozhodl kvůli dešti a s tím spojeným rizikem nejet závod F1, zatímco pro ostatní (chuť vyhrát, vidina porazit jej, fi nance a vliv stáje)
byly podmínky akceptovatelné. Ani nejlepší hokejisté nepojedou reprezentovat svou zem, když jejich zaměstnavatel (klub) bude bojovat v době konání šampionátu o Stanley Cup.
I tenisté se musí rozhodovat, na jaké akce pojedou, a vyčítat některým (i českým), že do Ria nejeli, dost zavání ideovou tyranií.