Page 13
ROZHOVOR | Colin Montgomerie
WWW.CASOPISGOLF.CZ
11
Sedm výher v řade v Order of Merit
EPGA, to se jen tak někomu nepodaří.
Jak si vysvětluje takovou dominanci?
Nejspíš „za to může“ fakt, že jsem hodně
soutěživý. Když jsem prvenství vybojoval
poprvé, pamatuju si, že za mnou přišel sám
velký Seve, jehož jsem roku 1993 právě
porazil, a povídá – ber to jako půjčku do
konce roku 1994. Tehdy jsem odpověděl –
počkej, vím, že jsi soutěživý, ale to já taky.
A udělám všechno pro to, abych vyhrál
i v roce 1994. A po tom druhém triumfu se
ze mě stala tak trochu „malá továrna“ na
vítězství, vezl jsem se „na dopravním pásu“,
z něhož jsem nechtěl vystoupit. I když
jsem si v kariéře nikdy moc cílů nedával, pr-
venství v Order of Merit bylo jednou z met.
K tomu směřovalo všechno.
Díky golfu jste procestoval takřka
celý svět a zažil toho tolik jako málo-
kdo z profesionálních golfi stů. Jakou
radu byste dal nováčkovi, který se
chystá na svou premiéru v European
Tour? Co by se od vás mohl učit a co
by naopak neměl opakovat?
Zajímavý dotaz. Domnívám se, že nejsem
moc trpělivý. Kdybych proto mohl nováč-
kovi něco poradit, doporučil bych mu více
trpělivosti, než mám já sám. Golfi sté mají
vcelku dlouhou kariéru, v tomto ohledu
jsme na tom lépe než mnozí jiní sportovci.
Kdybych hrál fotbal, skončil bych už před
dvaceti lety, zatímco jako golfi sta se v jed-
napadesáti stále mohu měřit i s těmi, co
mají, jak mezi sebou říkáme, „ploché bři-
cho“ a ještě jim nebylo třicet. (úsměv)
Kromě trpělivosti bych doporučoval netla-
čit moc na pilu, nechat věci víc plynout.
Co se má stát, to se stane, a člověk po-
stupně mentálně zesílí. A pokud jde třeba
o course management, tady nic neuspě-
cháte, zkušenosti získáte postupně. Sám
jsem si tím prošel, občas jsem věci tlačil
moc rychle a razantně, jako by nebylo
žádné zítra, jako by každá výhra nebo tur-
naj měly být tím posledním. Nebyly, takže
zpětně trochu lituju svého „hrrrr“ postoje.
Proto všem dvaadvacetiletým, třiadvace-
tiletým golfi stům přicházejícím na okruh
z Challenge Tour, EuroPro Tour nebo jaké-
hokoliv jiného satelitu ještě jednou zdů-
razňuju, že trpělivost růže přináší.
V minulosti jste občas býval kritizo-
ván za své chování na hřišti. Jak se
k tomu zpětně stavíte?
Vždycky jsem byl a stále bývám zklamaný
sám ze sebe, pokud nepodám očekávaný
výkon. Víte, v golfu zasahujete nehybný
míč, takže by jeho odehrání mělo být
snazší. V převážné většině případů tak jde
jen a jen o vaše chyby. Kdyby se míč ak-
tivně pohyboval jako ve fotbale, v rugby
nebo v jiných míčových sportech, pak pro
své chyby můžete nalézt jistou omluvu.
V golfu ne. Proto jsem měl vždycky za to,
že jsem míč mohl zahrát lépe. Kolikrát
jsem se po ráně ptal sám sebe, jak se to
jen mohlo stát? A to mě frustrovalo, do-
kázal jsem se naprosto otrávit, což jsem
dával najevo. Už kolikrát jsem přitom hrá-
čům říkal, že po dobré ráně přijde špatná.
Sice netuším proč, ale stává se to. Ne-
rozumím tomu, nedokážu to pochopit.
A z toho pramení pocit, že bych to mohl
zvládnout lépe, že to musím zahrát lépe.
Jak moc se podle vás změnila Eu-
ropean Tour od dob, kdy na ní
působíte?
Obrovsky! Probojoval jsem se na ni ve
šťastných dobách, kdy se do aktivit hodně
zapojilo Volvo, jehož jméno proniklo
i do názvu pro vítěze – Volvo Order of
Když jsem prvenství vybojoval poprvé, pamatuju si,
že za mnou přišel sám velký Seve, jehož jsem roku
1993 právě porazil, a povídá – ber to jako půjčku
do konce roku 1994.
Jubilejní start si Monty připsal na hřišti Montgomerie Maxx Royal, které sám designoval.