Page 10
SVĚTOVÝ GOLF
|
Majory
chvíli rozhodil, jak se domníval, písek
ulpívající v dráze patu. „Sehnul jsem se,
aniž jsem změnil pozici chodidel, abych
to zvedl,“ popisoval později inkrimi-
novaný moment, „jenže byl to kousek
hnědé zaschlé trávy. Pak jsem si nedal
čas, abych odstoupil a znovu se na ránu
nachystal.“
Vrátil se, založil hůl za míč a udeřil ho
tak, že sklouzl podél pravého okraje
jamky. Jakmile míč zasáhl, snad ve snaze
všechno vrátit, vyrazil vpřed. Ale kde-
pak, v golfu se rána vzít zpátky
nedá. Nicklaus ho ve vedení dostihl,
a i když v následujícím play-off na
osmnáct jamek nehrál Sanders vů-
bec špatně, jeho sok byl o jediný
úder lepší. Jakoby tím Doug ura-
zil golfové bohy, neboť blíž zisku
majoru se už nikdy nedostal.
PROKLATÁ AUGUSTA
Také nejmladší z turnajů „velké čtyřky“,
Masters, má své oběti, a rozhodně to
není armáda bezejmenných. Austral-
ský žralok Greg Norman padl v Augustě
hned dvakrát. Prvně mu titul unikl v roce
1986, když jeho přihrávka na poslední
jamce zamířila k tribuně, aby následně
minul třímetrový pat, kte-
rým by si vynutil rozehrávku
s Nicklausem. Druhý v turnaji skon-
čil i v následujícím roce a stejné umístění
si odvezl i po tolikrát vzpomínaném
kolapsu v roce 1996.
Gregova bitva s Faldem, a hlavně se se-
bou samým, vstoupila do historie golfo-
vých kolapsů. Norman toužící po zeleném
saku víc než po čemkoliv jiném šel do
fi nále s náskokem šesti (!) ran. Jenže bo-
rec, který v průběhu klání stanovil rekord
hřiště (63 ran), v závěrečné rundě na-
prosto selhal, „kluk z plakátu“ končil na
kolenou, na hlavu poražený, pět ran za
vítězem.
Budiž bývalé světové jedničce ke cti,
jakou grácii si navzdory debaklu zacho-
vala: „Dnes jsem udělal strašně moc chyb,
vinu beru na sebe, výhru si zasloužíš,“
sklonil poklonu Faldovi hráč, jehož kariéru
provázela řada šťastných okamžiků, ale
i neuvěřitelných propadů. Tolika se jich
nedopustil snad žádný z Normanových
současníků. Hlavně proto na Masters nikdy
nedostal klíč od vítězné brány.
Australan nebyl jediný, kdo musel skous-
nout podobnou fi nálovou sprchu. Pět ran
k dobru měl roku 1979 i Ed Sneed, donu-
cený trpně přihlížet, kterak se jeho náskok
postupně tenčí. Ještě na poslední jamce
byl v agónii hrající Američan blízko tri-
umfu, potřeboval uhrát na par, žel navázal
na dvě předchozí bogey a v rozehrávce
mu zelené sako vyfoukl Fuzzy Zoeller.
Také rok předtím se rozhodlo na po-
slední jamce, kde Hubert Green mohl
dohnat ve vedení Garyho Playera. Stačilo
opravdu málo, proměnit ani ne metrový
pat, jemuž předcházel skvělý drajv i zda-
řilá přihrávka. Poslední krok ovšem Green
nezvládl. A pak že platí nomen omen,
velké tůdle, do zeleného se oděl Gary.
Vlasy si rval i Scott Hoch před čtyřiadvaceti
lety. Američan patřil mezi solidní hráče,
avšak nebyl taková extratřída, jejíž zástupci
si to rozdávají o grandslamové tituly. Přesto
se ho už už dotýkal. Po výhře sahal z více
než půlmetrové vzdálenosti, takový kousek
Gregova bitva s Faldem, a hlavně se sebou samým,
vstoupila do historie golfových kolapsů. Norman
toužící po zeleném saku víc než po čemkoliv jiném
šel do finále s náskokem šesti (!) ran.
tak,
že
sklou
j
amky. Jak
m
v
šechno
v
pak, v g
ne
d
á.
N
a
i k
dy
osm
n
b
ec
úde
z
il
g
m
a
j
P
ROKLA
T
Také nejml
a
M
asters
,
m
á
n
ení armád
a
ský žralok
G
hn
ed
d
va
kr
á
1986, k
d
yž
j
ja
a
mce zamí
s
Nic
k
čil i v násle
d
si odvezl
i
i
p
k
ol
o
apsu
v
r
o
Greg Norman ve fi nále Masters prohospodařil
náskok šesti ran. Jeho selhání vstoupilo
do historie.
Foto: Globe Media/Reuters
ř
ilá
p
řihrávka. Posle
d
ní krok ovšem Green
nezvládl. A
p
ak že
p
latí nomen omen,
v
elké tůdle, do zeleného se oděl Gary
.
V
lasy si rval i Scott Hoch pře
d
čt
yř
ia
d
vaceti
let
y
. Američan patřil mezi soli
d
ní hráče,
a
však ne
b
yl taková extratří
d
a,
j
e
j
íž zástupci
s
i to rozdáv
aj
í o grandslamové tituly. Přesto
s
e ho už už dotýkal. Po výhře sahal z více
než půlmetrové vz
d
álenosti, takový kousek
8
|
GOLF