Page 12
MASTERS
|
Preview
prize money. Po celou dobu své golfové
kariéry se věnoval studiu, které završil
v roce 1928 právnickým titulem. Od té
doby pracoval ve fi rmě svého otce.
Husarský kousek se mu podařil v roce
1930, kdy během jedné sezony vyhrál
všechny čtyři tehdejší major turnaje a do-
byl vysněný Grand Slam. Na začátku roku
se tehdy vsadil s britskými bookmakery
v kurzu 50:1, že v této sezoně Grand Slam
získá.
Na konci té nejvelkolepější cesty, kterou
kdy sportovec podnikl (alespoň tak jeho
pouť rokem 1930 označil The New York
Times), se ocitl 27. 9. 1930 v místě, kde
se poprvé blýskl ve svých čtrnácti letech.
Na hřišti Merion Cricket Club porazil v po-
sledním kole jamkovky amerického ama-
térského mistrovství Eugena Homanse
poměrem 8&7 a dobyl svatý grál, který
od té doby nikdo nezískal.
V roce 1930 dosáhl golfového nesmrtel-
nosti. Ve věku 28 let mu ležel u nohou
celý golfový svět a před sebou měl mít
ještě stovky turnajů a mnoho titulů. Jones
se však rozhodl jinak. Ač navenek velmi
přátelský a otevřený člověk, jak k noviná-
řům, tak i k fanouškům a golfové veřej-
nosti, uvnitř Jonese neutuchající zájem
o jeho osobu a s tím související odpověd-
nost trápil a užíral. Měsíc po zisku Grand
Slamu doslova šokoval svět, když oznámil,
že končí svoji golfovou kariéru...
AUGUSTA NATIONAL
...protože však golf miloval, začal krátce
po odchodu do sportovního důchodu
hledat místo, kam by si mohl jít vždy
v klidu zahrát svoji oblíbenou hru se
svými přáteli. Jenže kamkoliv přišel, bu-
dila jeho přítomnost obrovský rozruch.
Proto se v okolí svého rodného města za-
čal porozhlížet po pozemcích, na kterých
by mohl vystavit hřiště pro sebe a své
přátele, kde by mohl hrát v soukromí
a bez jinak všudypřítomných diváků
a fanoušků.
Protože v Atlantě nebývá v zimních
měsících tak útulno jako v jiných oblas-
tech Georgie, zamířil na východ, kde se
150 mil od Atlanty na hranici států Ge-
orgia a South Carolina v údolíčku
řeky Savannah nachází město
Augusta. Se svým přítelem
Ciffordem Robertsem
zavítal na doporučení
místního rodáka Thomase Barretta na
místo o rozloze 148 ha, kterému místní
neřekli jinak než škola ovocných stromků.
Bobbyho to místo uchvátilo na první
pohled. Po zavřené školce zbylo na po-
zemku mnoho krásných kvetoucích
stromů a keřů. Všemu vévodila úchvatná
alej magnólií vedoucí ke starému koloniál-
nímu stavení – dnešní klubovně golfového
klubu Augusta National. Bylo rozhodnuto.
Na tomto pozemku s nejnižším bodem
ve výšce pouhých 42 metrů nad hladi-
nou moře si Jones postaví své soukromé
hřiště. Hřiště, jež vejde do dějin.
Jones jako velký milovník Old Course
v St. Andrews přizval do Augusty Skota
Alistera MacKenzieho. Zvlněný profil
ovocnářské školky hrál proslulému ar-
chitektovi golfových hřišť do karet. Spo-
lečně s Jonesem se vydali cestou klasic-
kého skotského pobřežního linksového
hřiště umístěného do vnitrozemí Se-
verní Ameriky. Stopy díla MacKenzieho
však dnes z hřiště již vymizely. Úpravy
Augusta National započaly v podstatě
okamžitě po jeho otevření v prosinci
1932, neboť krátce nato MacKenzie
zemřel.
V průběhu dalších let se postupné pře-
stavbě hřiště věnovalo okolo patnácti
dalších architektů. Znalci tvrdí, že typické
prvky MacKenzieho tvorby již dnes na
hřišti v podstatě nenalezneme. I dnes
však platí Jonesova slova: „Není zde jediná
jamka, na které nelze zahrát birdie, stačí
přemýšlet. Jakmile však člověk přestane
uvažovat, pak tu není ani jedna, na níž by
nemohl zahrát double bogey.“
Augusta National je možná nejznámější
hřiště světa. Lví podíl na tom má první ma-
jor každé golfové sezony, turnaj US Mas-
ters. V roce 1934, jen necelý rok po ote-
vření, sezval Jones na hřiště skupinu tehdy
nejlepších golfových amatérů i profesio-
nálů na turnaj Augusta National Invitatio-
nal Tournament, jak se Masters nazývalo
do roku 1939. 60 profesionálů a 12 ama-
térů začalo svoji cestu prvním turnajem
na hřišti Augusta Natio nal ve čtvrtek
22. 3. 1934 v nezvykle chladném počasí.
Vítězem se stal tehdy Horton Smith.
Během let se stal turnaj synonymem pro
hřiště Augusta National. Mnohé z dnes
používaných názvů dílčích částí osm-
náctky jako Amen Corner, Sarazen Bridge,
Hogan Bridge a dalších vznikly právě bě-
hem jednotlivých ročníků Masters tak, jak
je přinesla historie. Pojďme se na chvíli
po areálu hřiště projít…
Osmnáct jamek v celkové délce 6 798 metrů,
par 72 a neofi ciální rating 76,2 – to je
Augusta National v celé své kráse. Od
roku 1935, kdy se první a druhá devítka
prohodily, se hřiště hraje v nezměněné
podobě. Jak se sluší na ovocnou školku,
každá z jamek nese jméno keře nebo
stromu, který tu kterou jamku lemuje.
Vše začíná příjezdem ke klubovně pro-
slulou alejí Magnólií. Cesta se nazývá
Magnolia Lane, je přes 300 metrů dlouhá
a po obou stranách ji lemuje 61 vzrost-
lých magnólií, mnohé z nich jsou přes
150 let staré.
Klubovna není, jak by se na jihu Spojených
států mohlo zdát, dřevěné stavení. Třípat-
rový dům z roku 1854 má sedm ložnic jak
v přízemí, tak v prvním patře, avšak žád-
nou kuchyni – jídlo se v předminulém sto-
letí vařilo ve zvláštní budově oddělené od
hlavního stavení. Během let samozřejmě
doznala klubovna mnoha změn – bylo
přidáno zvláštní křídlo, kuchyně, Trophy
Room a taktéž grilovací místnost a šatna.
V areálu se dále nachází celá řada men-
ších stavení sloužících pro ubytování
členů striktně privátního klubu, který dnes
čítá okolo 300 osob. Nejznámější z nich je
zřejmě takzvaná Eisenhower Cabin – do-
mek, který byl postaven pro prezidenta
USA, generála Eisenhowera, který byl rov-
něž členem Augusta National.
Hned za klubovnou stojí legendární velký
dub, který již přes 150 let dohlíží na
dění na přilehlých pozemcích. Zřejmě
se velmi divil, když dělníci pod vedením
MacKenzieho v jeho těsné blízkosti začali
Není zde jediná jamka, na které nelze zahrát birdie,
stačí přemýšlet. Jakmile však člověk přestane
uvažovat, pak tu není ani jedna, na níž by nemohl
zahrát double bogey.
PŘÍBĚH BOBBYHO JONESE A AUGUSTA NATIONAL | KVALIFIKACE | ZELENÉ SAKO | FAVORITÉ | KVIZ | STATISTIKY