Page 8
KOMENTÁŘE
6
|
GOLF
Je to pochopitelné třeba při olympiádě: fanoušků i aktérů se
zmocňuje euforie, ztrácejí soudnost a touží po cílech z ranku
nereálných. Totéž ve finiších volebních kampaní, při žádos-
tech o ruku na zaplněných stadionech. Nicméně snění nutné
a inspirující je. Bez snů a tím i nahodilých objevů a výsledků
bychom neposunovali svět vpřed, nelétali letadly, neměli
penicilin...
Jinou věcí ovšem je, když se mimo realitu rozhoduje bankéř
(„mám pocit, že určitě máte investovat sem“), trenér nováčků
při letech na lyžích („přivři oči, určitě to skočíš“) nebo veřejný
činitel toužící pořádat olympiádu („určitě by kandidatura městu
prospěla“). Měli by zvážit, zda vizionářsky motivovat i zda jsou
vize „vyfutrovány“ zázemím, poptávkou trhu i ekonomikou spo-
třebitelů. Cíle by neměly být více politickou než manažerskou
záležitostí. Dělá-li se reklama, musí se vytvořit i podmínky.
Rozdíl mezi sny a realitou je podobný jako euforie po „životním
drajvu“. Tu vnímá mnoho golfi stů z nás rekreačních, hrajících pro
radost z pohybu. „To bude longest!“ A další rána bude „nejhůř
wedge“. Pak přijdete k míčku… „Hm, zdálo se mi, že doběhl dál,“
buší v hlavě. Zde si dovolím varovat před přeměřením délky „ži-
votní“ rány. Euforii snu šampiona totiž střídá náhlý kolaps reality.
Nicméně v každém případě platí: Míč se musí hrát, jak leží!
Nesmí se nijak dopředu strkat, natož poponášet.
Při pohledu na minimální růst počtu českých golfi stů je vidět, že
projekty zaměřené hlavně na efekt (50 tisíc nových golfi stů; Hraj
golf, změň život) nemají delší budoucnost. Třebaže před lety
(2010) dobře myšlenou kampaň nelze primárně označit za zcela
špatnou. Je ale potřeba souběžně zvyšovat růst kvality nově pří-
chozích, aby hru těm 95 % stávajících neotrávili. A volat po ade-
kvátnosti cen fee a servisu pro desítky tisíc hráčů současných. To
pochopilo nezapojením se do Hraj golf… i dost klubů.
Za rok 2013 golfi stů v ČGF totiž přibylo minimálně. Došlo i ke
snížení křivky nárůstu u mladých – dělat politiku ve sportu místo
sportovní činnosti bývá lákavé, ale krátkozraké. Někteří si pa-
matují socialistické rekordy hutí a dolů: Zásada byla slibovat jen
takové závazky, které lze s adekvátním úsilím ještě překonávat.
Žádný 40letý rekreační golfi sta se nemůže každou sezonu pro-
dlužovat o 10 metrů. Ne každoročně, a už vůbec ne do osmde-
sáti let!
Vidím jako chvályhodné, že současné vedení ČGF již přistupuje
k počtu golfi stů vnímavěji, méně populisticky. Lidé totiž mají
omezené možnosti času pro sport časově náročný, omezeně
fi nancí pro sport dražší ve srovnání s ostatními, omezenou ka-
pacitu dopravovat děti na hřiště. To jsou totiž nejprimárnější
atributy růstu/poklesu.
Česká hřiště jsou nevytížená a mají na růstu základny existenční
zájem. Též prodejci vybavení, neúměrně drazí trenéři, mraky or-
ganizátorů nejroztodivnějších turnajů. Jenže aktivity nemají být
primárně o marketingu: Ceny hracích či klubových fee zůstá-
vají nereálné a snižují se pomalu. To je zásadnější než PR o tom,
„kde trénuje Šebrle“ nebo „co si myslí Korn“ – byť nic proti těmto
milým lidem. Stejně jako nic proti tezi, že zásadní výhra Klárky
Spilkové na LET by mohla být inspirací pro pár nových děvčat. To
jsou ovšem jen vedlejší, nikoli zásadní prvky.
Nehrajeme na počet členů v show „Branky, body, členi, vteřiny“.
Bylo-li vyřčeno A (PR kampaň), mělo být realizováno i B. Nega-
tivní výsledky vidíme: mnozí rychle „vyrobení“ neumí uhrabat
bankr, vypíchnout pitchmark a nebyli při tříleté velkovýrobě ve-
deni, aby si rukavici začali natahovat dřív než minutu poté, co již
dávno měli odpálit.
Zázraky lze nechat žít ve snech dětí, ve vtipně nadsazených
reklamách na delší rány od výrobců holí, v krásné „jistotě“
náctiletých: „Nemáme práci, ani kde bydlet, ale vezmeme se.
Bude nás živit láska“. Ne ale v manažerských krocích motivo-
vaných idejemi. Než bezobsažná kouzla, kdy vizionářské A za-
pomnělo následovat ekonomické B, totiž golfisty sjednocuje
obyčejná pravda: „Míč se musí hrát, jak leží“. A smí se udeřit
jen řádně, ne nijak postrkovat, ani uměle vpřed poponášet.
Tato konstanta platí už pár stovek let…
PS: Pro resorty (resp. shopy, promotéry atd.), co ještě nepo-
chopily: Prázdné hřiště? Neřešte primárně „nové trhy“, ale
i ceny a servis pro golfisty současné. Zaměřte se méně na
nepřehledné a překombinované ceníky, jaké mívali GSM ope-
rátoři, méně na virtuální nesmysly i do pekel směřující slevo-
maty. Investujte do lidí, kteří se na recepci usmívají, roznáší
kávu, udržují web klubu aktuální, umí ostříhat trávu. A opi-
sujte od těch klubů, které už pochopily – ty (na rozdíl od vás)
snad přežijí.
Marketingová honba za nesmyslnými
počty golfistů snad ustává.
Naivitu střídá tržní realita
Jan Bělohubý