GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 25

WWW.CASOPISGOLF.CZ
23
a radostný náboj, stejně jako touha dobře
hrát a vyhrávat. Navíc aktivní a příjemný
Klářin přístup k fanouškům, podepisová
se dětem a focení se s každým, kdo o to
požádal! To vše při zjevné, nenucené ra-
dosti z komunikace s lidmi je podle mého
stejležitá část tréninku jako men-
tální skórovací příprava nebo zvování
fyzické kondice.
Její velmi uspokojivá, byť ne vítězná tři vy-
rovnaná kola bez výkyvů a vždy pod par
(3 × 69 ran) naznačují, že – alespoň podle
mého vnímání z vnějšku – můžeme sle-
dovat hráčku, jež do evropské ligy bezpo-
chyby patří. Patří v plném významu slova,
a ne jen tím, že se do něj nějakým výsled-
kem kvalifi kovala. Ani mne nepřekvapí, až
během příštího roku nebo dvou vyhraje
některý z turnajů LET.
VÝBĚR HŘIŠTĚ:
NEŘEŠITELNÝ RÉBUS
Kdybych měl v tuzemsku vybrat optimální
iště pro konání takovéto akce, přizná-
m, že bych hodhal. Zkuste pro-
sím počítat a věřím, že jich nenapočítáte
víc než pět při přivření jednoho oka, při
lehkém zavření obou možná deset. Zou-
falé nápady, kdy promotéři mužských
prvoligových i druholigových profi akcí
sáhli z mnoha důvodů pro lokality jako
Čeladná, Ypsilonka, nebo dokonce Kuně-
tická hora, jasně prokázaly krátkozrakost
takových úvah.
Kunětická hora se jako dobře připravené
hřiště naopak hodí na amatérské soutěže
či druholigovou Challenge, kam stejně
diváci (kromě rodin, kamarádů a funkci-
onářů) nechodí. Podobně to může pla-
tit o liberecké Ypsilonce. Opravdu nikdo
vyjma pár zažraných „úchylů“ nepojede
z Prahy (a zde žije, pracuje a platí daně –
se to komukoli líbí nebo ne nejen
největší počet golfi stů, ale především je-
jich reálná „kupní“ síla) na nejvýchodnější
kraj republiky autem po nepříjemné D1.
Ze západch Čech je takový výlet do Če-
ladné na hranici scifi a šikla by se možná
vesmírná loď Enterprice.
Dovolím si zajímavé srovnání: zadejte
do Google Maps trasy Praha – Mnichov
a Praha – Čeladná. Vyjde vám na kilo-
metr přesně (!) stejná vzdálenost a roz-
hodně tvrdím, že pro největší základnu
v republice – pro Pražáky (resp. jedoucí
autem přes hlavsto) je ze všech úh
smyslu plnější zajet na mnichovský mužský
turnaj BMW. Z Plzeňska a Karlovarska (což
je další golfové „hnízdo“) je samozřejmě
poměr vstřícnější vůči Mnichovu, z Brna
(kde bydlí, žijí a hrají též zajímavé počty
milých golfi stů) je to samozřejmě bližší do
jinak pochopitelně skvělé Čeladné.
Mnichovské BMW nabízí nejen skvělou –
opravdu evropskou! – organizaci, a pře-
devším špičkovou účast těch hráčů, které
opravdu stojí za to vidět. Z pohledu ku-
lisy diváků se zdá rozhodnutí uspořádat
v roce 2014 mužskou PGA Tour v Alba-
trossu (jen pár desítek km západně od
Prahy) jako poměrně rozumné – ono totiž
moc jiných možností není. Albatross j
dvakrát hostil (než mu jej „ukradla“ právě
letošní Dýšina) dámskou LET a lze tvrdit,
že organizátoři by mohli znát slasta
tohoto areálu a organizace vůbec.
DÝŠINA NENÍ ČELADNÁ. NATOŽ
DRNOVICE...
Čeladnou, Ypsilonku nebo Kuňku bych při
vší úctě k hřišti, jejich greenkeeperům,
architektům a provozovatelům přirov-
nal k situaci, kdy se prvoligový fotbal hrál
v dědině na Vyškovsku – v Drnovicích – či
v Blšanech u Žatce. Podobnou „logiku“
mělo i kdysi hojně využívané dostihové
Alespoň poslední dva fl igthy se ve fi nále těšily zájmu diváků. Zato tribuny pro sponzory zely z třetiny prázdnotou.
GOLF