Page 75
WWW.CASOPISGOLF.CZ
73
hrami vyjde, bratru, na 1 000 euro, ale
za Turecko tuhle i vyšší částku bez mrk-
nutí dají stovky českých hráčů ročně. Tady
je zážitek intenzivnější. Je to o turnajích
a večerních slavnostech, a to na takové
společenské úrovni, že něco podobného
velmi pravděpodobně neexistuje vůbec
nikde, určitě ne šest dnů po sobě. Ho-
tely se předstihují, kdo udělá hezčí ve-
čer a lepší raut – něco má ta konkurence
do sebe, i když ji ofi ciálně popírají.
STŘEDA
Ráno si ani nemusím dávat brýle, ta paní
jistě zase nese nad svým pejskem dešt-
ník jako včera. Na snídani se ojediněle ob-
jevují i lidé v kraťasech, asi otužilci nebo
Islanďané či co. Televize v recepci ukazuje
záběr mlhy na startu Hahnenkammu,
nějakých 800 metrů nad hotelem. Teplota:
jeden stupeň, naštěstí nad! Možná tam ani
nesněží, přes mlhu to není poznat. Předpo-
věď pro kopec: v poledne plus pět, vytrvalý
déšť, maximálně krátké pauzy.
Tady dole, přesněji na hřišti Rasmushof
na dojezdu Hahnenkammu, jsou ty su-
ché pauzy delší, ale ne o moc. Rasmu-
shof je devítka složená ze samých tříparů:
některé jsou dostřelitelné lépe, jiné hůř
a další – v mém případě – vůbec. Tento-
krát jsem dostal nabroušený fl ajt, samé
pary, i berdík se našel.
Zvykli jsme si na rytmus dvě jamky bez
deště – bundu dolů, deštník sklapnout,
a dvě jamky déšť – bunda, deštník. To se
vždycky nad blízkým svahem z ničeho nic
vynořil mrak, který tam chviličku předtím
nebyl, a za moment už to padalo, někdy
ještě dřív, než mráček došel nad nás.
Večerní vyhlášení v hotelu Rasmushof. Jeho
majitelka paní Signe Reisch je jeho vedení
a organizování všemožných akcí absolutně
zapálená. Nedávno ji zvolili prezidentkou
místního turismu, což zmíněný Martin při
vyhlášení komentoval ve stylu: „750 let vládli
v Kitzbühelu muži. Až přišla Signe…“
Ten den se opět vyhlašovaly dva turnaje,
nekonečné čekání na raut, který byl ten-
tokrát venku pod velkými stany. Tentokrát
byli všichni v dirndlech (dámy) a kožených
kalhotách s padacím mostem (páni). Hrála
lidová hudba, zase nějaký proslulý soubor,
který pro paní Signe hrává při mnoha
příležitostech.
Ředitelé všech čtyř hotelů jsou absolut-
ními tahouny celého festivalu. Je v tom
logicky komerční zájem, ale i spousta ni-
kým nezaplaceného a nezaplatitelného
úsilí. Zblízka jsem sledoval práci jednoho
z nich, Michaela Patzschkeho z hotelu
Cordial. Pracují už prý naplno na dalším
ročníku. Letos mají poprvé o jedno hřiště
víc (Mittersil, za kopcem), s novými hotely
mají přijít i další hráči. Zdůraznil, že festi-
val poskytuje všem ubytovaným hostům
partnerských hotelů VIP servis na úrovni
americké PGA, aspoň v některých ohle-
dech. Třeba shuttle na hřiště a zpátky tvo-
řily velké bavoráky, říct si o to může každý,
rádi ho svezou.
Michael byl v jednom kole, patřičně ner-
vózní, tu mu vypadli tři sponzoři, onde se
dělo zase něco jiného. Ale důsledně hrál –
to si vypnul telefon a nenechal se nikým
rušit. To prý byly jediné chvíle odreago-
vání, byl nedostižitelný a pro ten moment
převlékal kabát z organizátora na hráče.
ČTVRTEK
Turnaj v Mittersilu se potkal s vyvrcholením
festivalu, Streif Attackem – to je extrémní
golf dolů Streifem, jak se jmenuje ona
slavná sjezdovka. Dalo se stihnout oboje:
vyjel jsem lanovkou na Hahnenkamm, ho-
dinku se hřál na výsluní, respektive těšil
z blízkosti Rudiho Sailera a spousty dalších
rakouských sportovních a společenských
ikon. Když už jsem se dost nahřál, sjel
jsem dolů a za půlhodinu dosáhl mittersil-
ského hřiště. Cestou vylezlo slunko, všude
na kopcích svítil nový sníh.
Hřiště je na pohled totální rovina, ale
má svoje, hodně vody, specialitou jsou
vodní rýhy přes fervej. Najednou začalo
být horko a nevděční hráči vzpomínali,
že včera tak teplo nebylo. Večerní Oldies
Party v hotelu Sporthotel Reisch, který byl
i pořadatelem toho turnaje, si v ničem ne-
zadala s večery předchozími.
Vyhlášení Streif Attacku v Rasmushofu má
proti všem jiným turnajům toho týdne ur-
čitá specifi ka: fl ajty chodí z kopce postupně,
v rozmezí asi 4 hodin, ale znavení účastníci
prosedí většinou tu dobu před hotelem na
velké terase a převlékat se tentokrát moc
nehrnou. Vyhlašovány jsou všechny týmy,
každý, kdo kopec sešel, si odnese diplom.
PÁTEK
Turnaj Cordialu na té nejhezčí devítce
Rakouska – na Kapsu – zakončil můj vý-
let, bohužel jsem si už nemohl vychutnat
večírek na terase pořadatelského hotelu
s 200 hosty a barbecue v americkém
stylu. Prý to bylo pěkné, když se setmělo,
vypálili ohňostroj, ale to už jsem se blížil
k domovu. V sobotu poslední dva turnaje
a celý ten slavný golfový týden zakončila
velká párty v Rasmushofu.
Více informací o festivalu na
www. golffestivalkitzbuehel.at
Kamzík, symbol města, doprovází návštěvníky Kitzbühelu takřka na každém kroku.