Page 72
70
|
GOLF
CESTY ZA GOLFEM
|
Rakousko
Donedávna naši hráči přes všechnu in-
zerci festival obcházeli obloukem, ale le-
tos bylo najednou všechno jinak. Zdaleka
jsem nebyl jediný účastník, jehož mateř-
skou řečí je čeština.
PONDĚLÍ
Dálnice kolem Salcburku vykazuje stopy
nedávného deště, sice neprší, ale před-
pověď je ke zbláznění. Od doby, co se
meteorologové ve svých prognózách až
tak moc nemýlí, nemám předpovědi rád.
V dešti hraju nerad, na druhou stranu
když má nějaká akce pevný termín, nerad
se jí zříkám… A tak bych raději dopředu
nechtěl vědět, že tam zase zmokneme.
Předpovědím sice nelze uniknout, ale sle-
duju je s odporem.
Už týden pršelo každý den, proto byl
pondělní zahajovací turnaj přeložen z ro-
vinatého hřiště Schwarzsee na Rasmus-
hof, který leží na svahu a voda z něj lépe
steče. Na zmiňovaném svahu se nachází
cílový hang sjezdovky Streif, tudíž je pro
účely stékání opravdu dostatečně strmý.
Stíhám večerní zahájení festivalu
v kitzbühelském kasinu. Vyšňořené dámy,
vyfi knutí pánové. Všechno jsou to pře-
vlečení golfi sté. U vchodu kontrola ob-
čanky – napřed se divím, už mi (jak se
zpívá) dávno není dvacet let, ale asi spíš
hledají „týpky“, co do tohoto nebo do
všech kasin nesmí.
Při vstupu nám dali žetony, každému za
deset euro, v naději, že je rychle prohra-
jeme a posléze prohrajeme i něco ze svých
úspor. Vynikající bufet přeskočím, víc než
hodinová vyhlašovací show se vyznačovala
dlouhými projevy, spoustou potlesku a taky
tím, že kvůli dešti dokončilo turnaj jen
25 hráčů – a cen bylo o tři víc!
Pokud jde o ceny, hodně se zde dbá na to,
že něco je regionální, místního původu.
Možná se to až maličko přehání – ceny
byly po všechny dny unifi kované, první do-
stal ručně vyřezávané prkýnko na krájení,
k tomu kus uzeného a nůž, druhý a třetí
totéž, jen to všechno bylo menší a menší.
Myslel jsem si, to je originální, ale když to
bylo každý den stejné... Dřív dávali pamětní
mince, a toto jim asi připadlo stylovější.
Holt, ruční výroba…
Ale ne, všichni to stejné neměli, dvě ceny
se vymykaly: best brutto muži a ženy. Ti
dostali dřevěné kamzíky. Kamzík je pro
Kitzbühel něco jako pro Indy kráva, po-
svátné zvíře, symbol. Je jich tady plno,
živého jsem sice neviděl, ale jejich obrysy
jsou vyřezávány do okenic, další kamzíci
vlají na vlajkách, ten největší, plechový,
červený, deset metrů vysoký, stojí u lesa
nad Kitzbühelem a zná ho každý, kdo
sem vkročil, je totiž nepřehlédnutelný.
Když jsem se před půlnocí rozhodl z ve-
čírku odejít, musel jsem napřed prohrát
své žetony. U vchodu do hracích sálů stála
Deník návštěvníka festivalu
Kitzbühelský festival golfu přitahuje hráče ze široka i daleka jako mucholapka mouchy.
Nejsem výjimkou, už jsem tu byl pětkrát, a vždycky to stálo za to! Tucet turnajů na
pěti hřištích, šest večerních galapředstavení, extrémní golf dolů Hahnenkammem…
a dalších pětadvacet hřišť kolem, račte si vybrat.
Text a foto: Ivo Doušek
V dešti
hraju nerad
Ostrovní green osmé jamky hřiště Golfclub
Kitzbühel (vpředu) je pěkný oříšek. A další jamka
tohoto střihu čeká i na závěrečné devítce.