Page 17
ROZHOVOR
|
Šimon Zach
WWW.CASOPISGOLF.CZ
15
nevyrovnaně, ve Španělsku jsem tři dny
hrál skvěle, ale v posledním kole to na mě
nějak padlo a zapisoval jsem přes osmde-
sát. Pak jsem jel na Slovensko na kvalifi -
kaci právě na Faldo Series, kde jsem hrál
zase dobře a vyhrál jsem o šestnáct ran.
Potom jsem dostal pozvání na americké
Junior Players, kde jsem zkazil pro změnu
první kolo... Ale začal jsem teď spolupra-
covat s novým psychologem, takže dou-
fám, že bude vidět nějaké zlepšení.
Letos ses potýkal se zraněním ruky,
je to tak?
Bohužel ano. Na začátku sezony jsem hrál
ve Francii, kde byla ohromná zima, a já
jsem hned v prvním kole zahrál do země.
Strašně mě začala bolet ruka. Předtím
jsem nikdy žádné zranění neměl, tak jsem
si myslel, že to bude jen nějaká „prko-
tina“. „Hecnul“ jsem to, ale pak jsem zjis-
til, že mám krevní sraženinu, natažený
sval a šlachu.
Nebylo by lepší, kdybys nedohrál?
Asi jo, ale mně vadila taková ta pověst
Čechů, co vyrazí na nějaký větší turnaj,
nejde jim to, a proto skrečují. Navíc jsem
nehrál ani moc špatně, asi bych to udělal
znovu stejně.
Teď už je ruka v pořádku?
Pořád se to se mnou tak nějak táhne,
chodím na rehabilitace, snad se toho přes
zimu defi nitivně zbavím...
Na čem budeš pracovat přes zimu?
Musím vylepšit švih obecně. Jak jsem ule-
voval té ruce, celý jsem se rozhodil. Prio-
rita je vyléčit ruku. Mám šest týdnů na
to, abych posílil svaly, pak zhruba dalších
šest týdnů na švih a pak mě čeká fi tting
nových holí.
Jaký máš názor na neřesti typu kou-
ření na golfovém hřišti?
Nemám to rád. Ten sport má nějakou
tradici a podle mě to k tomu nepatří. Ne-
mám nic proti tomu, když si někdo po hře
dá doutník, ale nesnáším, když na hřišti
najdu nedopalky. Třeba Ondra Lieser,
který při hře kouří, si je alespoň sbírá do
kapsy, to se mi na něm líbí. Když zahra-
jete do bankru, taky to po sobě uhrabete,
pitchmark opravíte a řízek vrátíte na svoje
místo, tak proč nesebrat cigaretu?
Chtěl bys nějak komentovat discipli-
nární trest, který jsi v říjnu dostal?
Porušili jsme pravidla a dostali jsme za to
trest. Beru to a asi není potřeba to nějak
víc komentovat.
Jak zvládáš skloubit golf na takové
úrovni se školou?
Chodím na sportovní školu, kde se s po-
dobným stylem života, jaký mám, počítá,
takže se to dá zvládat.
Co spolužáci, podporují tě, nebo si
z golfu dělají srandu?
Tak já si z toho umím taky udělat legraci,
navíc když ve škole děláme nějaký jiný
sport, nemyslím si, že bych nějak zaostá-
val. Dlouho jsem dělal dokonce atletiku.
Ta ti ale docela šla, ne?
Sportů jsem vystřídal hodně. Dlouho jsem
jezdil na lyže, hrál jsem fotbal, fl orbal, asi
jako všichni, potom jsem začal s atleti-
kou… Byl jsem na mistrovství republiky,
vyhrál jsem nějaké přebory, se štafetou
jsme byli na republice třetí…
Jak ses od atletiky dostal ke golfu?
S golfem jsem začal asi v pěti letech s tá-
tou, který dřív hrál baseball. Když pak začal
chodit na golf, brával mě s sebou. Líbila se
mně ta atmosféra, jak mu míčky lítaly da-
leko, a hlavně, že to byl sport, u kterého
jsem si mohl sednout a jíst tatranku. (smích)
Pak jsem pomalu začal pinkat, i když jsem
se tam pořád chodil spíš najíst a napít. Po-
stupem času se mně ale začalo dařit a asi
ve dvanácti se to nějak přehouplo...
Uvažoval jsi někdy, že dáš přednost
atletice?
To ne, bral jsem ji spíš jako fyzickou přípravu
a bavilo mě to. Ale v golfu můžu trénovat
hodiny a hodiny, a stejně nemusím být nej-
lepší. Atletika byla jiná. Co jsem tam natré-
noval, to jsem vložil do závodu. Na startu
jsem se podíval na soupeře, na sebe, a vě-
děl jsem, že pokud „neuleju“ start nebo ně-
komu nevkročím do dráhy, tak budu nejhůř
druhý. To v golfu můžu zahrát dva auty,
rozhodí mě to a skončil jsem, nehledě na
to, kolik času jsem věnoval přípravě.
Máš nějaký oblíbený turnaj?
Super bylo teď Junior Players, hráli jsme na
hřišti TPC Sawgrass, kde se hraje i klasické
Players. Navíc jsme měli stejné pin pozice, byl
to úžasný zážitek. Hodně mě baví i extraliga,
kde si člověk jednou za čas zahraje v týmu.
Který turnaj by sis chtěl zahrát
někdy v budoucnu?
Určitě Players. Po tom, co jsem teď viděl,
to hřiště, ta atmosféra…
Jakou hodnotu má přibližně tvůj
bag včetně všeho, co v něm máš?
Když budu počítat hole na míru, bag,
v něm nepromokavé oblečení, míče, které
taky něco stojí... Mohlo by to být kolem
sedmdesáti tisíc.
Vadí ti něco při soustředění?
Obecně mě moc věcí nerozhodí, ma-
ximálně když někdo stojí hodně blízko
za mnou. Stoupnu si k balonu, odpálím
ho... a ono to nějak dopadne. (smích)
Nejsem zrovna moc na zdlouhavé
vyměřování.
Takže například hru před větším
počtem diváků si spíš užíváš?
Já jsem před nějakým větším davem hrál
docela brzy, kdy jsem na European Tour
v Čeladné skončil dvě rány za cutem.
Tehdy se mnou šlo nějakých pět set lidí,
což bylo super, užíval jsem si to moc.
Na co jsi ve své dosavadní golfové
kariéře nejpyšnější?
Jako první mě vždycky napadne právě tur-
naj European Tour na Čeladné, kde jsem
tak trochu překvapil, když jsem skončil
jako nejlepší z Čechů.
Potkalo tě někdy v životě období,
kdy ses chtěl na golf „vykašlat“?
To jsem zažil asi dva roky zpátky. Přijel
jsem domů z Čeladné a připadal si jako
Musím vylepšit švih obecně. Jak jsem ulevoval té
ruce, celý jsem se rozhodil. Mám šest týdnů na to,
abych posílil svaly, pak zhruba dalších šest týdnů
na švih a pak mě čeká fitting nových holí.