Page 63
WWW.CASOPISGOLF.CZ
61
Další specifi kum odhalí pohled do skóre
karty, která prozradí, že pod par 36 se
stejným dílem podepisují tří-, čtyř- i pěti-
pary. Všechny po třech kouscích. Každá
jamka má svůj název, takže golfi sté se se-
tkají s jamkou Potoční, Jezerní, Žraločí zá-
tokou, ale také s Mořskou pannou či Os-
trožskou lochneskou.
Hned první odpaliště jistě vyděsí mnohé
nováčky – i když zdolají nástrahy vodního
toku oddělujícího místo prvního odpalu od
dokonale zavlažované ferveje (mimocho-
dem v současnosti se novovesská devítka
může pochlubit zavlažováním nejen krátce
střižených ploch, ale také rafu a od příštího
roku také range), musejí záhy klidnou
„říčku“ překonat ještě jednou v opačném
směru. Není náhoda, že podle výsledků do-
sažených hráči na ofi ciálních turnajích patří
jamka mezi nejtěžší v celé republice.
Dvojka vám může uklidnit pocuchané
nervy, ovšem jen v případě, že se na rela-
tivně krátkém tříparu dokážete vyhnout
dvěma vodním plochám hned za odpa-
lištěm a také třetímu jezírku číhajícímu
před pravou stranou zajímavě tvarova-
ného greenu.
Sběratelé birdie mají velkou naději na
jamce číslo tři – pětiparový levý dogleg
dává solidní šanci dostat se druhou
ranou těsně před jamkoviště i průměr-
nému hráči.
Na čtvrté jamce – par čtyři – se fer-
vej stočí naopak doprava, aby minula
dvě další jezera dokonale vycvičená
na lapání míčků a trestající tak nepřes-
nou hru golfových nadšenců. Následuje
další čtyřpar, jehož green připomíná
„skejťáckou“ u-rampu. Při nemilosrd-
ném navrtání na zadní vrchní plošině se
z patování stává adrenalinový zážitek
srovnatelný s pocity vyznavačů okoleč-
kovaných prken.
A jsme na „tsunami“, vizuálně zřejmě nej-
hezčí jamce celého hřiště. K jamkovišti
tohoto tříparu se musí míček pohádkově
přenést za několikero „hor“, případně je
nutné se přes divoce zvlněnou fervej pro-
kousat dalšími údery.
Na první pohled nepříliš složitý čtyřpar
(jamka č. 7) je nezřídka hotovou porod-
nicí „sněhuláků“. Na vině je většinou lá-
kavá dlouhá druhá rána do greenu, která
však často končí v lepším případě ve vodě,
v horším ve škodolibě číhajícím autu.
Trochu nadhledu získají golfi sté na vyvý-
šených odpalištích předposlední, osmé
jamky. Mají tak možnost si dobře pro-
hlédnout ani ne sto metrů vzdálený
green, obklopený ze tří čtvrtin vodními
plochami...
A přímo do středu jednoho z jezer je
nutno se pustit při odpalu na závěrečném
pětiparu – žluté odpaliště si totiž lebedí
na zatravněném molu. I tak je ale na břeh
docela daleko a psychika méně zkuše-
ných hráčů dostane zabrat. A aby bylo
Jezera jsou výjimečná hned v několika parametrech.
Tím prvním, vskutku nepřehlédnutelným, je množství
vodních překážek, které sice nutí hráče udržet nervy na
uzdě, ale zároveň jejich rozmístění není záludné a za
utopené míčky se každý může zlobit jen a jen na sebe.
Bojujete-li s přesností, nejspíš se nějakým
těm ztrátám míčku nevyhnete.
Ve znamení vody