Page 48
INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
46
|
GOLF
rizika a směrem výše se ukazuje,
že člověk soustavně podceňuje rizika
statisticky častá.
Myslím, že bychom si měli tento graf vytisk-
nout, přilepit si ho na golfový bag a podívat
se na něj pokaždé, když se chystáme roz-
hodnout o strategii příští rány. Jsem v pod-
statě romantický a docela odvážný člověk
a – podobně jako většina z vás – jsem fan-
dil Kevinu Kostnerovi (Roy McAvoy) ve fi lmu
Zelený svět, když se snažil zahrát na předa-
leký green nepravděpodobnou zázračnou
ránu dřevem během US Open. Komu by
byl sympatický jeho přízemní rival v lásce
a v golfu David Simms, který se důsledně
držel strategie „strkej to krátký a vem si par
a prachy“? Ale věda dává bohužel zapravdu
antipatickému Simmsovi v jeho schopnosti
vyhodnotit pravděpodobná rizika…
TROCHA ÉTOSU NA ZÁVĚR
Nechci však ukončit tento článek tím, že
vzdám hold cynicky pragmatickým vypo-
čítavcům. Něco z vášně a rytířství vždy
musíme v golfu zachovat. A když se mluví
o rytířství, je na čase připomenout jed-
noho z nekorunovaných „Tří králů“ golfu:
Palmer, Nicklaus, Player. Arnold Palmer ne-
dávno vyslovil jedno „moudro“, které má
úzkou souvislost s vědeckými objevy Tver-
skeho a Kahnemana v oblasti takzvaných
„heuristik“ neboli sklonů člověka řešit pro-
blémy a přijímat rozhodnutí na základě
účelových mentálních zkratek postrádají-
cích reprezentativnost.
Jednou z takových nebezpečně zjed-
nodušených zkratek v lidském chování
a rozhodování je „Heuristika reprezenta-
tivnosti“. Jak napsali Kahneman a Tversky:
„Lidé se spoléhají na omezené množství
principů, které jim umožňují redukovat
složité úlohy odhadování pravděpodob-
ností a předvídání na snazší posuzovací
operace. Většinou jsou tyto heuristiky
užitečné, ale také vedou k zásadním
chybám.“
Příliš často činíme rozhodnutí na základě
malého vzorku znalostí či faktů. Chybí nám
trpělivost shromáždit před rozhodnutím re-
prezentativní množství faktů a zkušeností.
Často nám chybí i historická paměť, která
by nám mohla napovědět, co se odehraje
v budoucnu. Ještě svět neodklidil všechny
trosky z investiční katastrofy „dot-com
bubble“ (1997–2000) a z realitních bublin
v USA, Irsku a Španělsku – a už se stavějí
nové mrakodrapy kanceláří na dluh, už zase
lidé kupují akcie plné vzduchu. Tady pře-
chází omyl heuristiky v takzvanou katastro-
fální krátkozrakost. Ale najdeme ji i v golfu.
Představte si zapáleného prestižního gol-
fi stu, který začal jako tuctová „čtyřiapa-
desátka“, ale za pár sezon rychle vyrostl
a očekává, že výtah k jednocifernému hen-
dikepu pojede stále stejně hladce jako do-
sud. A pak přijde mizerná rána, série mizer-
ných ran, katastrofální výsledek dne, špatný
golfový měsíc, ještě horší golfová sezona.
Lze vsadit na to, že takovýto vzorek golfi sty
v okamžiku nečekané frustrace začne oka-
mžitě vinit hřiště, údržbu hřiště, hole, mete-
orologický ústav, partnery, rozhodčí a kdo-
víco ještě. Bude se mu (nebo jí) zdát, že jim
někdo cosi uloupil, že se něco nenávratně
ztratilo a to kouzlo už nebude nalezeno.
Tento chybný závěr lidé dělají na základě
chyby vycházející z „Heuristiky reprezen-
tativnosti“ – neboli proto, že jim chybí do-
statek reprezentativních zkušeností a údajů
a chybí pokora k čekání na obrat cyklu.
Proto vždy, když budete mít v golfu sklon
učinit nějaké unáhlené závěry na základě
nedostatečně širokých a nedostatečně
reprezentativních zkušeností a informací,
vzpomeňte si, co říká Arnold Palmer o po-
třebě trpělivosti, pokory a umění čekat na
lepší časy: „Celé tajemství cesty k mistrov-
skému ovládnutí golfu spočívá v pěstování
mentálního přístupu, který nám umožní
setřást frustraci ze špatných dnů, být
trpěliví a zachovat v srdci pevnou víru, že
dříve nebo později se znovu ukáže cesta
vzhůru. Platí to začátečníky i pro ty nej-
lepší profesionály.“
INTUICE JE CENNĚJŠÍ NEŽLI
„RACIONÁLNÍ“ PŘÍSTUP
Aplikace vědeckých prací Tverskeho
a Kahne mana a dalších následovníků ze
školy behaviorální ekonomie na chování
amatérských i profesionálních golfi stů proká-
zala správnost staré empirické teorie, podle
které je nebezpečné vpustit do golfu příliš
technické či přehnaně „rozumové“ vnímání.
V konci konců toto racionální uvažování není
tak spolehlivé, jak se obecně věřilo.
Staří mistři golfu si dávali pozor na to, aby
svou přirozenost neochromili myšlenkami
na technické problémy švihu. Spíše se ne-
chali vést intuicí, která jim umožňovala
vnímat celou nesmírně pestrou a složitou
hru jakožto celek. Z těch dob pochází
rovněž pořekadlo, že golfový švih by se
neměl rozpitvávat; když se to udělá, do-
padne to jako rozpitvaná kočka. Budou
tam všechny díly, ale fungovat to nebude.
Takhle nějak asi vznikla legenda o „hraní
v zóně“. Jedná se daleko spíše o schop-
nost odevzdat se intuici a nechat tělo, ať
vykonává naučené pohyby bez rušivých
obav „racionálního rozumu“. Tahle teo-
rie „zóny“ jakožto bubliny zdánlivě bez
myšlení přečkává i poté, když Tversky
a Kahne man statisticky vyvrátili víru ve
„zlatou ruku“ a hru v sériích.
Je jedno, jestli tomu říkáme intuice nebo
„Flow“ podle Csikszentmihalyiho nebo
„Mushin No Shin“ neboli myšlení bez myš-
lenek, které používali mistři japonské lu-
kostřelby. V zásadě se vždy jedná o uvol-
nění celé lidské bytosti a upřednostnění
jejích intuitivních kvalit před „racionálním“
uvažováním. Jak naznačily práce prů-
kopníků behaviorální ekonomie, není to
s lidskou racionalitou nijak slavné, takže
určitě nijak neproděláte, když nebudete
své schopnosti racionality nadřazovat
golfové intuici.
Celé tajemství cesty k mistrovskému ovládnutí golfu
spočívá v pěstování mentálního přístupu, který nám
umožní setřást frustraci ze špatných dnů, být trpěliví
a zachovat v srdci pevnou víru, že dříve nebo později
se znovu ukáže cesta vzhůru.