Page 22
SVĚTOVÝ GOLF | British Open
20
|
GOLF
Žhavým aspirantem na vítězství bude ak-
tuální světová jednička Adam Scott. Loň-
skému šampionovi z Masters evropské
klima sedí. Na Open byl před dvěma lety
druhý. V pohodě hraje i Bubba Watson,
letošní vítěz Masters, jemuž se však na
Ostrovech zatím příliš nedaří. Jeho maxi-
mem je předloňské 23. místo.
DOMÁCÍ ŽELÍZKA A VĚČNÍ
ČEKATELÉ
Mezi favority musíme zařadit i plejádu brit-
ských zástupců v čele s Rory McIlroyem.
Bývalý světový hráč číslo jedna dokázal
v minulosti opanovat US Open i PGA Cham-
pionship, na British Open je ale jeho maxi-
mem čtyři roky staré třetí místo. Tlak, který
je na něj v domácím prostředí vyvinut,
v posledních letech nezvládl.
Diváci poženou kupředu i McDowella
a Justina Rose, který od loňského triumfu
na US Open čeká na vítězství. Výhru před
domácím publikem by bral všemi deseti.
A pak je tady skupinka už věčných čekatelů,
do které patří Luke Donald či Lee Westwood.
Zařadit do ní můžeme i aktuální světovou
dvojku Henrika Stensona, který po loňské se-
zoně snů vyhlásil útok na nejvyšší mety. Výčet
posledních vítězů – Ernie Els, Darren Clarke,
Louis Oosthuizen, Stewart Cink, Padraig Har-
rington či Todd Hamilton ale dává tušit, že to
celé může dopadnout úplně jinak.
„Kdepak, žádný velký ohlas to doma nevy-
volalo,“ vzpomíná. „Golfový svět byl tehdy
mnohem menší než dnes. Vždyť v pozadí
turnaje stál v podstatě jeden muž, sekretář
Royal & Ancient Eric Brickman. Nepotřeboval
žádné pomocníky, žádný výbor,“ upozorňuje
legenda australského i světového golfu a při-
pomíná, že na druhé straně oceánu to bylo
podobné. „US Open zase řídil sekretář USGA
Joe Dey, považoval to za svůj závazek. Když
jsem to vyprávěl přátelům a lidem, kteří se
v golfu pohybují dnes, nechtěli tomu uvěřit.“
Všechno se podle Thomsona začalo mě-
nit koncem dekády, tedy na sklonku 50. let
minulého století. Svým způsobem to bylo
zemětřesení, zvýšily se fi nanční odměny, roz-
šířilo se televizní pokrytí. Díky tomu rostla
popularita golfu. V té době už vládl poměrně
pevnou rukou Arnold Palmer, který Open do-
byl v letech 1961 a 1962, když ještě předtím
podlehl jen Kelovi Naglemu (1960). Palmer se
významně zasloužil o zvýšení zájmu o Open
ze strany Američanů, ne-li celého světa.
S tím souhlasí i Thomson, byť podle jeho
mínění Američané britské Open vždycky
respektovali. „Roku 1955 hrál v St. Andrews
Cary Middlecoff, vítěz US Open, startovali
zde i George Fazio, Ed Furgol, Hogan. I By-
ron Nelson tu jedenkrát nastoupil, vždycky
se našlo pár Američanů, kteří měli turnaj
rádi, třebaže jich nebylo mnoho,“ vypočí-
tává Australan známá jména.
Povětrnostní podmínky v měsících konání
Open 2014 dávají tušit, že hřiště by mělo
být o něco měkčí než v době, kdy se zde
šampionát konal naposledy (2006). Peter
Thomson tenkrát sledoval, kterak Tiger
Woods skvěle kontroluje rány na vyprahlé
půdě Royal Liverpool Golf Club, kterou vý-
jimečně nebičoval vítr.
„Z odpaliště hojně používal železo trojku,
ale uvědomte si, že jím pálil tak daleko jako
většina lidí drajvrem. Myslím, že spousta
jeho soupeřů se od něj mnohému naučila,
možná, že letos uvidíme řadu hráčů, kteří
na týčku vezmou železo,“ přidává svůj po-
střeh pětinásobný vítěz turnaje.
Zdali se Woods dokáže zotavit po zra-
nění a následné operaci a dostane se do
potřebné formy, aby dokázal navázat na
předchozí triumf, to zůstává otázkou. Na-
proti tomu Australanův úctyhodný zápis
do historie Open, který se zrodil takřka
před 60 lety, je před nájezdy současných
hráčů zatím v bezpečí a zdá se, že při vy-
rovnanosti startovního pole ještě dlouhou
dobu vydrží odolávat.
Autor je australským
korespondentem redakce.
Takhle zde Tiger Woods vyhlížel svůj poslední titul
z Hoylake, dnes však vyhlíží spíše návrat na greeny.Foto: Globe Media/Action Images
Výhra na Open
v roce 2006 měla
pro Woodse
zvlášť emotivní
nádech.
Foto: Globe Media/Reuters