Page 66
CESTY ZA GOLFEM | Španělsko
64
|
GOLF
hned zařadily do stovky nejlepších evrop-
ských hřišť. Není přitom obtížné vybudo-
vat sportovně náročné hřiště, jež vyhoví
nárokům předních profesionálů. Oprav-
dový kumšt je ale postavit osmnáctku,
která bude sportovní výzvou pro nejlepší,
a zároveň si zde hru užijí i méně zdatní
golfi sté. A právě tento úkol zvládl Robin-
son se svým týmem na jedničku!
Představitelé EPGA Tour se tak vůbec
nerozpakovali a nedlouho po spuštění
provozu se zde hrála druhá fáze kvali-
fi kační školy (PQ2). To se psal rok 2011
a o dvanáct měsíců později sem adepti
„golfového řemesla“ zavítali znovu, aby
zabojovali o první evropskou ligu.
Tou dobou už Las Colinas Golf & Country
Club poctily svou návštěvou tisíce spoko-
jených „hobby“ golfi stů, kteří musí ocenit
důmyslný design. Ostatně dramaturgie kra-
jiny k tomu přímo vybízí. Hřiště se proplétá
údolím, obklopeným středomořskou vege-
tací. Spatříte-li při příjezdu políčka se ze-
leninou pečlivě zahalená černým igelitem,
jenž má za úkol udržet v půdě maximální
množství vody, je až s podivem, v jaké
kondici je hřiště po celý rok udržované.
I když v nabídkách obvykle fi guruje zapůj-
čení buginy, pro hru není nezbytná, neboť
přechody jsou relativně krátké. Snad jen
v horkých letních dnech, kdy nechcete
plýtvat silami, ale… Spíš ji využijete jako
dopravní prostředek na cestě mezi apart-
mánem a klubovnou, byť zde v pravidel-
ných intervalech jezdí shutle.
Hřiště tvoří pomyslný prstenec kolem klu-
bovny, jeden půloblouk první devítka, opač-
ným směrem druhá. Prakticky tu nenarazíte
na raf v podobě vysokých trsů trávy, s tou
se setkáte jen v případě, že vám hranice
hřiště budou krátké. Jeho roli na dvou třípa-
rech zčásti přebírají vzrostlé stromy, jinak se
však odpalů nemusíte obávat, ferveje jsou
dostatečně široké, a třebaže jsou zvlněné,
odrazy jsou relativně předvídatelné.
Oč není nouze, to jsou bankry, vyjma
sedmičky, druhé nejkratší jamky hřiště,
vás budou všude provázet na cestě od
odpaliště až po green. Na sedmi jamkách
budete čelit v různé míře i vodě, největší
test nicméně představují greeny – rychlé,
s jemnou modulací, ovšem spravedlivé.
Těžko volit tu nej nej jamku. Zajímavá je
hned trojka, pětipar, 481 metrů ze žlu-
tých, mírný levý dogleg s mnoha bankry
v dopadové zóně drajvu, druhou ránu pak
z obou stran ohrožuje soustava jezer spo-
jených potokem, který při ráně do greenu
musíte přehrát.
Naopak pohlazením je zmiňovaný třípar,
hraný pěkně shora jako sedmý v pořadí.
Stromy po obou stranách se sice snaží na-
hnat strach, ovšem 105 metrů? Brnkačka.
Stěny svahů navíc mají tendenci napomá-
hat méně přesné ráně na green.
Z druhé devítky vypíchnu šestnáctku,
nijak zvlášť dlouhý čtyřpar (ze žlutých
353 m), jenže chvilková ztráta koncent-
race a zatažená rána, a ejhle, koupeme
se… Naproti tomu stejně jako jsou pří-
jemné úvody obou devítek, tak říkajíc na
rozehrání, můžete sklidit odměnu i na zá-
věr, rovnou před zraky diváků oddychují-
cích na terase.
Tři čtyřky ze žlutých, přesně tolik měří
poslední pětiparová výzva, kdy úvodní
odpal sjede po mírném kopečku ještě
pěkných pár metrů, aby vás to svádělo
atakovat jamkoviště druhou ranou. Je-
zero, nejezero. Vidina eaglu nebo birdie
ještě naposledy vzedme adrenalin. Navíc
berdíku se nemusejí vzdávat ani ti opatr-
nější, kteří si přes vodu netroufnou a po
vlajce půjdou až třetí ranou. Tady byl
pan architekt opravdu milosrdný. Co na
tom, že v předchozím dějství člověk ně-
jakou tu ránu vyhodil, do klubovny jdete
jako král!
I když tady byste se tak cítili i bez ohledu
na výsledek. Usadit se můžete pohodlně
uvnitř nebo na terase, z níž lze pozoro-
vat snažení hráčů na závěrečné jamce.
V UNiK KAFÉ se už postarají, aby vám po
hře nic nechybělo, lehkou stravu servíruje
i již zmiňovaný Sushibar Enso.
Aby byl výčet golfového zázemí kom-
pletní, nemohu opominout velkoryse
dimenzované tréninkové plochy s pro-
storným driving range, kde na vás čekají
do pyramid vyskládané míčky. Nechybí
putting green, jehož rychlost odpovídá
NENECHTE SI UJÍT
Nemusíte být expert ani zanícený ornitolog, abyste se
v poklidné středomořské krajině seznámili s životem
dravců. Ve zdejší Mezinárodní škole sokolnictví chovají
káňata Harrisova, známá pro svou společenskou
povahu. Pod dohledem instruktora můžete vyrazit sami
či s rodinou na hodinovou procházku zdejší přírodou
s opeřencem usazeným na vaší paži. Na základě vašeho
pokynu vzlétne a opět se vrátí.
Školu vede tým zkušených profesionálů, který ptáky
cvičí. Kromě káňat se věnují jestřábům, sokolům
či sovám. Všechny uvedené druhy jsou zvyklé na
přítomnost lidí.
Jakmile se bezpečně dostanete na šestnátce za vodu,
jste za ní i obrazně, dobrému výsledku na dohled.
Foto: Kevin Murray