Page 84
DRIVING | Na vlastní oči
82
|
GOLF
V Haugschlagu chystali už čtvrtý ročník.
Nachystal jsem se tedy také a jednoho
pěkného rána na začátku léta jsem se ob-
jevil v klubovně golfresortu. Startovní lis-
tina přeplněná, 156 hráčů. Ale na Pro-Am
jen jedenáct fl ajtů: organizátoři vyhradili
polovinu míst dolnorakouským dětem, žel
jejich kluby nějak nezabraly…
Na velké nástěnce jedenáct fotek a vý-
sledkových vizitek profíků, kteří byli do
Pro-Am nasazeni. Šlo o špičkové hráče
s řadou pěkných umístění v té soutěži.
Ten „můj“ se jmenoval Sebastian Heisele,
profíkem je teprve dva roky, ale před
týdnem ten stejný turnaj někde v Ně-
mecku vyhrál. Začal jsem být zvědavý,
co všechno uvidím.
Sešli jsme se na 17. jamce mladší
z obou osmnáctek, Haugschlagu.
Když jsem tam dorazil, už tam postá-
vali tři moji spoluhráči, jeden z nich při-
bližně třímetrový, skutečný obr. To byl
onen profík. Vytáhl z kapsy skórekartu
a četl z ní naše hendikepy: tři, deset,
devatenáct, ojé! (Ojé se německy
řekne stejně jako česky, horší bylo,
že to „ojé“ jsem byl já.) A když
navíc zjistil, že nastupuju v san-
dálech (klasika, boty zůstaly
v garáži)…
Ale systém počítání výsledků
vyšším hendikepům spíš na-
hrával: počítaly se dva nej-
lepší výsledky na každé
jamce, mně to všude při-
dávalo ránu, takže když
jsem zahrál, co druzí, byl
můj výsledek pro tým o ránu výhodnější.
Jen jsem holt musel zahrát to co oni, což
nebylo lehké…
Pak vzal Sebastian drajvr a udeřil. Je to
tak opravdu potřeba pojmenovat. Rána
o mnoho hlasitější, než jsem kdy při od-
palu slyšel, počítaje v to i před pár lety
rozšířené „plechovky“. Kam hrál, jsem ne-
viděl, tak daleko skutečně nedohlédnu.
Míček se mi ztratil někde v mracích nad
Rakouskem. Ale spoluhráč s ostřejším zra-
kem poznamenal, že to možná bylo až
moc daleko, a taky že ano, hledali jsme
ho pak v hustém rafu po kolena, nedaleko
greenu.
Na následující jamce – osmnáctce, tříparu
na ostrov – se bomber neuplatnil, ale pak
následovala první jamka, kde to dal první
ranou na green, přes dlouhý aut, z bílých!
Jiříkovo vidění, to fakt stálo za ten výlet.
Ptal jsem se po hře manažera resortu
Holbacha, jestli to tam tak hrávají i další,
a dozvěděl jsem se, že je to naprostá
výjimka.
Dalším detailním popisem nebudu unavo-
vat. Sebastian dával neuvěřitelné bomby,
ale i on se občas proměnil v člověka,
nějaká ta chybka se vloudila. Volil samo-
zřejmě úplně jiné hole než ostatní, k na-
šemu překvapení je měl na karbonu. Vy-
světlil, že ocelové hole prodloužené o dva
palce jsou jednoduše příliš těžké…
Po hře jsme se ho ptali, zda je delší než
třeba Kaymer. Samozřejmě, smál se, Kay-
mer je krátký. Ale nejdelší z nás je támhle-
ten, ukázal na obrýleného mladíka u ved-
lejšího stolu. Podivili jsme se, ten hoch
nijak mocně nevypadal. Ale pak vstal a byl
stejně vysoký jako Sebastian – určitě přes
dva metry: dlouhé páky hrají velkou roli.
Sledoval jsem ho pak zvědavě při samot-
ném turnaji, bohužel už jen přes počítač.
Po prvním dnu nic moc, s jednou sedmič-
kou na pětiparu a dvěma bogíčky to do-
táhl jen na osmatřicáté místo. Zato další
den se na jeho kartě smálo osm berdíků
a Sebastian se stěhoval na pátou příčku.
Poslední den se zase forma maličko vy-
tratila, ale na obhájení dobytých pozic to
stačilo, zůstal pátý.
Proč to vlastně vyprávím? Setkání s ně-
kým tak jiným srovná člověku měřítko,
zjistí, co všechno je v golfu možné. Už
jsem na pár Pro-Amech hrál, ale ještě ni-
kdy nebyl ten profík tolik z jiné planety.
Ne že by mne to nějak deprimovalo, ale –
nakoukl jsem do světa velkých kluků…
Na vlastní kůži: Pro-Am před
Niederösterreich Open v Haugschlagu
Začalo to pozvánkou, v níž stálo: Zveme vás na Pro-Am
turnaj, který proběhne v předvečer mezinárodního turnaje
Haugschlag NÖ Open. Turnaj je zařazen do série Pro Golf
Tour, tedy třetí evropské ligy, nicméně i ta je ceněna
hodně vysoko.
Text a foto: Ivo Doušek
S
ešli jsm
e
z
o
b
ou os
Kd
yž
j
sem ta
m
v
ali tři mo
j
i spo
b
ližně třímetr
o
onen
p
ro
o
o
o
f
í
k
.
a četl z ní
n
d
evaten
á
řekne s
t
že to
n
aví
c
d
ál
e
v
g
a
A
l
e
v
yš
h
h
o
d
n
ě
v
y
Te
xt
a
f
o
Sebastian Heisele, jeden z největších
evropských bomberů, na turnaji
v Haugschlagu.