Page 49
INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
WWW.CASOPISGOLF.CZ
47
samuraje? Nejblíže k realitě bude závěr,
že toto učení nerozlišuje mezi spirituál-
ním a světským. Šermování, lukostřelba
či čajový obřad jsou podle ní stejně hod-
notnými zdroji duchovní inspirace a pro-
buzení jako meditace či jiné mystické
techniky. To muselo být pro samuraje
podstatně praktičtější, nežli znát zpaměti
všechny „sútry“. Navíc zenový buddhis-
mus školy Rinzai nabízel techniky a pou-
čení, které byly náramně účinné v zachá-
zení s lukem a mečem.
Při bližším nezaujatém pohledu vidíme
s překvapivou jasností, že mezi mistrov-
stvím v zacházení s mečem, lukostřelbou
a golfem není rozdíl. Jedná se o minima-
lizaci rušivých vlivů myšlení a ega jako je
před-úsudek, strach a pochybnost nebo
naopak pýcha a agresivita. Mistr v zachá-
zení s mečem ovládal nejen techniku, ale
rovněž svoji mysl tak, že v okamžiku boje
v ní nebyly obavy, nenávist, lítost, pocit
převahy ani strach z přesily.
Byl to pouze ten okamžik sám a mistr
meče v něm byl odevzdán cele a beze
zbytku, odpojen od světa myšlení a doko-
nale spojen se svým mečem v jedno tělo.
Nepřipomíná vám to stav, který golfi sté
nazývají „hraním v zóně“? To, co fungo-
valo středověkým samurajům, mělo by
stejně dobře sloužit současným golfi stům.
Je pouze nutné otevřít a očistit mysl.
Podle D. T. Suzukiho a dalších historiků
zenu šířila škola Rinzai mezi adepty jed-
noznačné povědomí, že dokonalé ovlád-
nutí techniky meče a lukostřelby ještě
v žádném případě nedělá z učedníka
mistra. Mohl bych citovat desítky výroků
na toto téma, ale bylo by to nadbytečné.
Stačí přijmout tento závěr školy a navždy
si ho vrýt do naší golfové paměti: Sa-
motné ovládnutí techniky není ničím, jak-
koliv by byla virtuózní.
Suzuki se vyjadřuje takto: „Pokud se však
meče dotkne samuraj, jehož duchovní
úroveň mu dovoluje uchopit zbraň skrz
neuchopení, meč se s mužem identifi -
kuje, nabývá duše a pohybuje se s důvti-
pem, který do něj vkládá jeho pán. Oba,
muž i meč, jsou pouhými nástroji v rukou
nevědomí…“
Přestože za symbol samurajů dnes pova-
žujeme zejména meče (katana + wakizaši)
hlavní zbraní byl v dávných dobách i luk.
Zaměříme-li se na techniku lukostřelby,
tak i zde můžeme vidět obdobný zenový
podtext, který krásně charakterizuje ná-
sledující moudro: „Nemyslete na to, co
máte dělat. Neuvažujte, jak to máte dělat.
Šíp vylétne hladce jen tehdy, když pře-
kvapí i samotného lukostřelce.“
Všem nám to samozřejmě připomíná
naše nejlepší okamžiky v golfu, kdy ne-
myslíme na techniku švihu a míček vy-
létá přesně k cíli jakoby sám o sobě.
A mnoho golfových publicistů již zdůraz-
nilo skutečnost, že nejlepší profesionální
golfi sté světa se důsledně snaží, aby je-
jich mysl nebyla zatížená „technickými
myšlenkami“.
Američtí golfoví trenéři, kteří experimen-
tovali s aplikací zenového přístupu ve
výuce golfu, došli k závěru, že obvyklá
forma výuky chybuje především v tom, že
se snaží neustále golfový švih rozpitvávat
na jednotlivé fáze – zatímco zenové myš-
lení tíhne spíše k vnímání sebe, cíle a po-
hybu jakožto jednoho nedílného celku.
Vrcholem uvolnění vlastních schopností
je stav
Mushin No Shin neboli mysl bez
myšlenek. Jak si dále ukážeme, je pro ob-
čany západní civilizace srozumitelnější
charakterizovat tento stav ideální pro
sportovní činnost spíše jakožto mysl bez
ega nebo mysl bez před-úsudků.
V anglických pramenech se tento stav
ideální pro sportovní činnost popisuje
jako Selflessness nebo Non-Ego. Snad
by to šlo shrnout do jednoho širšího
pojmu: Odstranění ega a konceptuál-
ního uvažování z naší mysli. Ale pro
další praktické účely nám postačí termín
neosobní mysl bez ega.
Jeden z nejvýznamnějších historiků za-
bývajících se uměním samurajů D. T. Su-
zuki zdůrazňoval, že před bojem „nejsou
v mysli skutečného samuraje žádné myš-
lenky na vítězství nebo prohru, na život
či na smrt“. Jedině tak mohl maximálně
uvolnit smysly a přenechat své intuici
bleskové reakce, které by konceptuální
myšlení a verbalizované uvažování nikdy
nemohly uskutečnit tak plynule a efek-
tivně. Myslím, že v tomto případě ani není
třeba tento postup nějak „překládat“ pro
potřeby golfi stů.
Musím ještě poznamenat, že Mushin No
Shin – neboli neosobní mysl osvobozená
od ega a vyprázdněná od předběž-
ných vzorců podmíněného uvažování
– v žádném případě není myslí tupce,
který uzavřel své smysly. Právě naopak.
Se zenovým vnímáním jsou spojeny
stavy nazývané anglicky Mindfulness
(
všímavost) a Awarness (bdělá pozor-
nost
, povědomí).
Zdá se mi, že se nám nepodařilo do češ-
tiny adekvátně přenést podstatu těchto
žádoucích stavů mysli a těla. Všímavost
a bdělá pozornost sice slovníkově více
méně odpovídají podstatě anglických
termínů, ale něco přece jen chybí. Na-
vrhuji, abychom se soustředili spíše na
podstatu těchto stavů nežli na lingvis-
tickou přesnost. Zachovejme již vžitý
překlad Awareness jako všímavost, ale
stanovme pro Mindfulness termín plná
přítomnost v konkrétním okamžiku.
(K problému této přítomnosti/nepřítom-
nosti se vrátím v závěru.)
Tak jako pro dávného samuraje před bo-
jem, tak i pro současného golfi stu před
úderem byl a je největším nebezpečím
sklon k tomu, co nazývám před-úsudek.
Jak západní civilizace, tak i naše postko-
munistická verze západní civilizace mají
sklony vše neustále posuzovat a soudit.
Ještě dříve než situaci prožijeme a do-
staneme se k tomu, abychom ji procítili,
už je naše vnímání pokřiveno a otupeno
před-úsudky.
Děláme to neustále. Posuzujeme lidi
podle auta, oblečení, postavy, přízvuku
v řeči atd. Posuzujeme hřiště, počasí
Byl to pouze ten okamžik sám a mistr meče v něm
byl odevzdán cele a beze zbytku, odpojen od světa
myšlení a dokonale spojen se svým mečem v jedno
tělo. Nepřipomíná vám to stav, který golfisté
nazývají „hraním v zóně“?