Page 53
VÝBAVA | Golfové hole
WWW.CASOPISGOLF.CZ
51
specialistů v oboru marketingu barev to
bylo nejen jejich bizarním tvarem, ale
rovněž vinou skutečnosti, že pro poly-
merový medailon na zadní straně želez
VAS byla zvolena fialová barva, která ve
spojení se sportovním vybavením prostě
psychologicky nefunguje.
L’IL DAVID SLINGERS:
ČISTÁ OHYZDNOST, AVŠAK
CENNÝ SBĚRATELSKÝ ARTEFAKT
Během přípravy podkladů pro tento člá-
nek jsem přečetl množství zahraničních
textů na téma, která železa jsou nej-
ošklivější v golfové historii. Ve většině
těchto hodnocení se na první či druhé
příčce umisťují železa s názvem „L’il Da-
vid Slingers“ (https://www.shipsticks.
com, https://mygolfspy.com/, https://
www.thehackersparadise.com/).
Objevila se v 70. letech minulého století
v USA. Od výše uvedených želez Cleve-
land VAS odlišuje tyto hole skutečnost,
že pravděpodobně nikdy nic nevyhrály.
Za to však slouží jako memento, jakožto
varovná vzpomínka, jak může skončit
experimentování, které nerespektuje
tradice a vyzývá na souboj přírodu a fy-
ziku. Osobně je považuji za sice málo
známý, ale velmi poučný příklad nebez-
pečnosti pozitivistických směrů myšlení,
které v socialistickém táboře našly své
vyjádření v hesle „Poručíme větru dešti“.
V západním světě se tato nebezpečná
víra v bezmezné možnosti vědy pro-
jevila mj. i ve vývoji golfového vyba-
vení. S naprostým nedostatkem pokory
konstruktéři pohrdli staletími tradice
a pokusili se vymyslet tvar golfových
želez, který popřel veškerou nenápad-
nou eleganci dosavadních „žiletek“. Vý-
sledkem měla být železa, která by hrála
daleko snáze a odstraňovala všechny
nároky, které na golfisty kladla hráčská
železa s žádným nebo minimálním off-
setem. Konstruktéři věřili, že nová že-
leza umožní hrát golf komukoliv rychle
a snadno.
Autorem byl americký konstruktér Jim
Flood, který byl zodpovědný i za jiné po-
dobné excesy, takže se s jeho jménem
setkáme i v příštím díle věnovaném dře-
vům a patrům. Dnes zůstávají železa L’il
David Slingers výstražným památníkem
toho, jak se nevyplácí nerespektovat tra-
dice. Hrát s tím sice nelze, ale zahraniční
prameny se shodují, že se pro svoji na-
prosto výjimečnou šerednost stala vyhle-
dávaným sběratelským předmětem.
Když se dívám na jejich neuvěřitelnou
míru offsetu, zažívám satisfakci, které
by se možná autor měl vyhnout v sou-
vislosti s vlastním dílem. Nicméně ne-
mohu se ubránit uspokojení nad tím, že
jsem nedávno v časopise GOLF uveřejnil
dva články, ve kterých jsem ostře kri-
tizoval železa s velkými offsety a snad
prokázal, jak je to škodlivé pro výkon-
nostní růst golfistů.
STAN THOMPSON GINTY IRONS:
KDYŽ KÝL NARAZÍ NA DNO
Stan Thompson byl člověk, který si za-
slouží úctu. Narodil se v roce 1911
v Kansasu. Učednická léta si odpraco-
val v Kenneth Smith Golf Company a od
roku 1937 začal vyrábět hole na za-
kázku v kalifonrském Beverly Hills. Pak
začal zkoušet hole vlastní konstrukce
a je nutno přiznat, že zanechal výraznou
stopu ve vývoji dřev odvážným desig-
novým prvkem. Ta dřeva nazval „ginty“
a od všech předchozích se lišila tím,
že měla v dolní části jakýsi výběžek či
„kýl“, který usnadňoval průchod hole ra-
fem. Tato dřeva se stala velmi populární
a později tento konstrukční prvek pře-
vzaly jiné fi rmy, například Cobra.
Vynálezci a konstruktéři, kteří chtějí na-
bídnout nová řešení, musejí být z defi-
nice odvážní a svým způsobem překra-
čovat zavedená paradigmata a riskovat.
Bez toho by to nešlo. Nicméně je nutno
také vidět odvrácenou stranu této od-
vahy a nepokory, protože občas některý
vynálezce vyzve přírodu a její síly na
souboj. A prohraje.
To se přihodilo Stanu Thomsonovi poté,
když se pokusil revoluční „kýl“, který byl
úspěšný u golfových dřev, přenést rovněž
do želez. Občas prostě nelze mechanicky
aplikovat jeden úspěšný recept v odlišném
zadání. Železa Stan Thompson Ginty byla
nabízena jako zázračný prostředek pro
„unikání z problémů v rafu“. To bylo dost
možná pravda, pouze tento design igno-
roval statistickou realitu, že od průměru
směrem nahoru hrají golfi sté železy pře-
devším z ferveje.
A vyčnívající kýl těchto želez dokázal
způsobit vážné problémy při kontaktu
s fervejí, pokud se golfistovi nepoda-
řilo zasáhnout míček zcela přesně. Měla
tendence zbytečně se zarývat a z tvrd-
šího povrchu a z holin byla hra s nimi
velmi problematická.
BROWNING 440 IRONS:
TAHLE ZASE NEHRÁLA Z RAFU
Železa Browning 440 jsem zařadil
hlavně proto, že mi připadalo zajímavé
bezprostřední srovnání jejich herních
vlastností s železy Stan Thompson
Ginty. Zatímco železa Ginty hrála dobře
pouze z rafu, železa Browning 440
hrála docela slušně z ferveje, ovšem
z rafu vůbec ne. Podle pamětníků doká-
zala železa Browning 440 vyprodukovat
docela dobré rány z perfektně upravené