Page 25
WWW.CASOPISGOLF.CZ
23
také suverénním způsobem, jakým si
pro něj došel. Zvítězil stylem start – cíl
a ve světovém žebříčku se posunul na
34. místo. Díky tomu se stal nejmlad-
ším hráčem v top 50 a zajistil si starty
v nejprestižnějších turnajích světa.
Pak už to šlo jako po másle, co rok, to
dvě výhry. A nezastavila ho ani ta největ-
ší esa. Polovinu z šesti prvenství „urval“
v play-off, kde si na něho nepřišel ani
takový borec, jakým je Lee Westwood.
Právě s ním a s McIlroyem mohl vlo-
ni Kaymer svádět boj o post evropské
krále. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby
Martina nezbrzdilo zranění, kvůli které-
mu ztratil dva měsíce, a proto se musel
spokojit „jen“ s pomyslným bronzem.
Bezpochyby tím nicméně potvrdil slova
o vycházející evropské hvězdě.
A svůj talent zúročuje i v letošním roce.
Zkraje roku zvládl roli „pouštního spe-
cialisty“ a podruhé v kariéře ovládl Abu
Dhabi Golf Championship (rok předtím
skončil o jediný úder druhý). I nagelova-
né „spajky“ zdobící hlavu Iana Poultera
se pokorně „kácely“ k zemi...
Snad jen na Masters, kde ani napotřetí
nedokázal projít cutem, neslavila úspěch
mistrovská kombinace Martinovy síly,
přesnosti a cizelérské práce s patrem.
Na dalších dvou majorech, US a British
Open, o sobě už zase dával vědět
a v obou případech z toho bylo umís-
tění v top 10.
ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU PODRUHÉ
Když jsme si před dvěma roky polo-
žili otázku, jak si povede v konfron-
taci s nejlepšími borci ze zámořské
PGA, možná jsme sami netušili, s ja-
kou razancí nám letos pětadvacetiletý
Němec odpoví.
Na závěrečném majoru roku, PGA Cham-
pionship, už vloni pronikl do desítky nej-
lepších. A kdysi nejameričtější major, při-
nejmenším s ohledem na počet domácích
borců ve startovním poli, vykradl cizinec
i letos. Potřetí v řadě tato bašta padla. Jen
málokdo by ale před zahájením podniku
favorizoval právě Kaymera.
Ten se však životní šance chopil s velkou
vervou a do své sbírky přidal šesté prven-
ství na jednom ze dvou nejvýznamněj-
ších světových okruhů. Notnou chvíli mu
trvalo, než mu docvaklo, co právě doká-
zal, když v rozehrávce na tři jamky zdolal
domácího Bubbu Watsona.
Rozpačitý z krádeže Wanamaker
Trophy. Takovým dojmem zprvu
pětadvacetiletý golfista působil.
Teprve když na grín vtrhla jeho ame-
rická přítelkyně, konečně se přiměl
k úsměvu. Žádné velké emoce, žád-
ná velká gesta. A to je přitom teprve
druhým Němcem, kterým kdy dobyl
major. Zatímco světová jednička Tiger
Woods musí žadonit o divokou kar-
tu, aby se podívala na říjnový Ryder
Cup, Kaymer triumfálním pochodem
ve Whistling Straits svou účast v týmu
Evropy parádně stvrdil. A že se ne-
bojí soubojů muže proti muži, o tom
nás v třeba v rozehrávce přesvědčil
nejednou.
„Ve finále jsem si připouštěl tlak, zvlášť
na posledních čtyřech pěti jamkách,
ale do play-off jsem šel klidně a plný
sebevědomí. Jen jsem si říkal – hlav-
ně neudělej nějakou hloupou chybu,“
přibližoval krátce po skončení bojů
na PGA Championship své pocity mo-
mentálně pátý hráč světa a evropský
lídr, bourák vyšší střední třídy, který
už směle může pohlížet po segmentu
vozů té nejvyšší kvality.
Rok co rok, malý krok – Bernhard Lan-
ger má skvělého nástupce. A možná se
opravdu dočkáme toho, že pilný žák
svého učitele jednou předčí.
Martinovi trvalo drahnou chvíli, než po zisku
prvního majoru konečně roztál. Úsměv na mu
tváři vykouzlila až jeho americká přítelkyně.