Page 80
78
|
GOLF
Láska paní Negreneové k jedinému ha-
vanskému golfovému hřišti narostla
do takových rozměrů, že se kvůli ní
vzdala práce na univerzitě a stala se
místním caddy masterem. I z pohledu
kubánských standardů se jednalo
o neobvyklou změnu kariéry. „Plat je
zhruba stejný a pracovních hodin je
méně,“ zhodnotila své rozhodnutí.
Díky státní kontrole mezd vydělávají
na Kubě špičkoví chirurgové stejně
jako zametači chodníků.
S přihlédnutím k tvrdé realitě ži-
vota na „ostrově svobody“, kde jsou
potraviny stále na příděl, dávalo
zvláštní rozhodnutí paní Negreneové
stále větší smysl.
Havana Golf Club by mohl sloužit jako
kulisy hollywoodského fi lmu z 50. let
minulého století. Elegantně oblečení
golfi sté vcházející do stylové klubovny
z počátku dvacátého století, před kte-
rou parkují dnes již zastaralé modely
studebakerů a chevroletů. Rodiny pose-
dávající u bazénu s koktejly a sendviči.
Založen Brity roku 1920 jako Rovers
Athletic Club, je Havana Golf Club je-
diným přeživším golfovým hřištěm
kubánské metropole. Prvních dvacet
let Castrova režimu byl tiše tolero-
ván a v klubovně a na fervejích stále
převažoval britský akcent. Během
studené války se zde scházeli diplo-
maté a špióni jednotlivých mocností
nad sklenkou mojita.
Aby si golfi sté mohli zahrát osmnáct ja-
mek na zdejší devítce, postavili si na
každé jamce alternativní odpaliště.
Caddyho zde na jedno kolo seženete za
pět dolarů, což jsou peníze převyšující
plat většiny Kubánců, včetně paní Negre-
neové. Problém mají místní hráči s gríny,
které jsou často zamořeny mravenci.
Jiný boj vede místní klub se zloději, kteří
kradli vlajky tak vytrvale, že musely být
nahrazeny větvemi s navázanými hadry.
Představa návratu zlatých golfových
časů na Kubu zažehla jiskru v oku brit-
ských a kanadských investorů, kteří do-
stali pobídky k výstavbě luxusních re-
sortů od vlády Raula Castra. Foster and
Partners připravili investiční plán mariny
a golfového resortu se třemi 18jamko-
vými hřišti a tisíci pěti sty byty na prodej
a k pronáj mu. Mluvčí projektu už dnes
ale tvrdí, že šlo jen o studii proveditel-
nosti a projekt se dále nerozvíjí.
I přes enormní zájem místní vlády
o americké a evropské golfi sty, utrá-
cející na Kubě, měly i další grandiózní
projekty vždy podobně jepičí život.
Turismus na Kubě je řízen armádou
a Raulem Castrem, který velel ozbroje-
ným silám před získáním prezidentské
funkce během vlády svého bratra.
Raul tvrdí, že již schválil více než tucet
významných golfových projektů.
Jádro neúspěchu podobných projektů
tkví ale v následujícím detailu. Kuba ne-
umožňuje jednotlivcům nákup a prodej
nemovitostí. Jedinou volbou pro cizince
je dlouhodobý pronájem na dobu 75 let
podobně, jako tomu bylo před časem
v Dubaji. Ať už je to neochotou zahra-
ničních investorů k výstavbě projektů,
které mohou být jednoho dne znárod-
něny, nebo obavou vlády ze sociálních
nepokojů kvůli výstavbě luxusních re-
sortů, většina golfových projektů zů-
stává stále jen na papíře.
Od počátku revoluce prezentoval Fidel
Castro golfové kluby a hřiště jako místa,
kde se scházejí protirežimní živly, gam-
bleři a gangsteři. Revoluce, která začala
s obrovskou podporou jako odpor proti
Batistově režimu, se brzy přetransfor-
movala do socialismu sovětského typu
a vedla ke konfi skacím majetku a ma-
sové emigraci z ostrova. S výjimkou
Rovers Athletics byly všechny golfové
kluby, včetně několika klenotů designo-
vaných architektem Donaldem Rossem,
obsazeny armádou.
V roce 1962, krátce po karibské krizi,
která hrozila nepředstavitelnou
DRIVING
|
Postřehy Breta Brassiera
KUBÁNSKÁ
GOLFOVÁ
ODYSEA
Marlene Negreneová stála s drajvrem na prvním odpališti hřiště Havana Golf Club.
Nemohla se dočkat následujících devíti jamek, zakončených koktejlem na devatenáctce.
„Miluji to tady,“ řekla si pro sebe bývalá profesorka angličtiny na prestižní havanské
univerzitě. „Tady vždycky potkám zajímavé lidi.“
Připravil: Bret Brassier