Page 36
34
|
GOLF
Vánoční zvyky jsou notoricky známé, ať
už se praktikují či nikoliv. Ovšem kdyby
došlo na diskusi, jestli s šípkovou nebo se
zelím, tam bychom se zřejmě všichni ne-
shodli. Tedy pardon, o šípkovou nebo zelí
sice na Vánoce nejde, avšak jen zdánlivě.
Podle zavedených zvyklostí musí být na
Vánoce smažený kapr, třebaže někomu
vůbec nechutná. Jeden raději brambo-
rový salát s majonézou, druhý zase ví-
deňský. Pak ještě vygruntovat a „všechno
stihnout“, tudíž místo pohody nasta-
nou stresy. Nehledě na to, že se nám
v dnešní době nabízejí novodobé zvyky
zavánějící obžerstvím.
Když nakouknu do historie, měli to před-
kové jednodušší. Nemuseli podléhat dnes
všudypřítomným okolním tlakům, pokud
jde o vhodný dárek či dekoraci, nebyli za-
plaveni polotovary s lákavými obaly a pofi -
derním složením. Také se nemuseli až tak
zabývat tím, co je zdravé a co ne. Jestliže si
chtěli osladit život, sáhli po sušeném ovoci
či medu. Totéž používali i v tehdejších de-
zertech či cukroví. I když byl bílý cukr do-
stupný dříve, převážně pro majetné, boom
nastal až v polovině 19. století.
K výrobě cukroví je zapotřebí i mouka.
Dnes je v největší míře zastoupena pše-
ničná, vyšlechtěná tak, že obsahuje velké
množství lepku, aby se velkovýrobnám
lépe zpracovávala. Takhle to ale příroda
nevymyslela. Příliš lepku lidskému orga-
nismu škodí, proto přibývá lidí, kteří si na
něj musí dávat pozor.
Co takhle ve sváteční dny sáhnout po
matce pšenici, tzv. špaldě, s nižším ob-
sahem lepku? Samozřejmě existuje
mnoho dalších mouk, stojících za vy-
zkoušení. Pokud cukroví nekuchtíte
sami, lze jeho zdravou variantu objednat
u různých malovýrobců. Ke zdravému
mlsání samozřejmě patří i různé oříšky.
Lze je „vylepšit“ třeba namočením do
kvalitní čokolády.
Dle tradice je Štědrý den dnem postním.
Půst se, ať chtěně nebo nechtěně, dříve
praktikoval poměrně často a podle někte-
rých studií má občasný půst blahodárné
účinky na zdraví. Regeneruje totiž funkce
organismu a umožňuje detoxikaci, která
je občas zapotřebí, obzvlášť v dnešní
době, kdy vše, co konzumujeme, zdaleka
není „košer“.
Zlatým hřebem Štědrého večera je hos-
tina, která se v lidovém prostředí vyja-
dřovala pestrou skladbou pokrmů, ma-
jících svůj význam. Jakmile vyšla první
hvězda, hospodyně začala nosit na stůl.
Před jídlem se všichni pomodlili, pak se
nakrájelo jablíčko podle počtu členů ro-
diny, kdy každý svůj kousek snědl, aby
se po roce opět všichni sešli. Hospodář
nakrájel na malé kousky chléb, pomazal
ho medem a rozdal mezi děti, říkaje:
„Kraju chleba, mažu medem, abyste
všeci byli po celý rok tak dobří, jak ten
med je.“
Naservírované pokrmy se jedly ze společné
mísy, nejdříve hrách, který měl spojovat ro-
dinu, čočková polévka měla zajistit hojnost
a peníze a kuba se jedl pro radost a po-
hodu. Na svátečním stole tedy bylo vše, co
se urodilo. Pokud bychom takovou hostinou
nepohrdli, naše zdraví by jen zaplesalo.
Přání se plní o Vánocích. A my všichni si
přece přejeme pevné zdraví. To k nám ale
nepřijde jen tak, lusknutím prstů, musíme
mu jít naproti. Právě v tento čas bychom
se měli zastavit, rozjímat, načerpat nové
síly, což se při několikadenním přejídání
zřejmě moc nepovede. Ale jestli to ně-
koho učiní šťastným, nakonec proč ne,
když je to jednou do roka (je-li to jen jed-
nou do roka).
Výhodou nás golfi stů je, že si na hřišti
můžeme hravě vyvětrat nejen hlavu, ale
i přebytek kalorií. Krásné svátky, podařené
rány a hodně zdraví v novém roce!
INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Šťastné a veselé
Mnoho lidí na Vánoce a během vánočních svátků absolvuje zažité rituály. Někdo si
v nich libuje a užívá si magického času v poklidu. Někdo už jen při prvním zahlédnu-
tí vánoční výzdoby ve výloze propadá stresu, zvlášť když obchodníci začínají svou
obvyklou masáž rok od roku dřív.
Text: Magda Jochmanová
Zdraví více prospějí oříšky než cukroví z bílé mouky a cukru.