Page 80
78
|
GOLF
ZAMĚŘENÍ POUZE NA CÍL? OMYL
Když se například atlet rozhodne, že jeho jediným cílem
a životním snem je vyhrát svou disciplínu na olympiádě, pro-
tože chce získat zlatou medaili a být slavný, výsledkem bude
nejspíš jen spousta promarněného času a velké zklamání.
Proč? Protože si úplně špatně nastavil životní priority a ze-
jména svůj cíl.
Při jeho vytyčení nebral v úvahu ani základní fakta. Dosažení
špičkové sportovní výkonnosti vyžaduje třeba deset i více let
usilovného tréninku. Pokud začne trénovat v útlém mládí, do-
stane se na potřebnou úroveň někdy mezi 20. a 30. rokem
svého života.
Olympijské hry se ale konají jen jednou za čtyři roky, takže reálná
šance na účast je obvykle jednou, možná dvakrát za sportovní
kariéru. Pokud se mu, navzdory ohromné konkurenci, opravdu
podaří dostat do nominace, bude mít na dosažení svého cíle je-
den, maximálně dva pokusy. Pravděpodobnost dosažení cíle je
proto objektivně naprosto mizivá a téměř jistě ho čeká obrovské
zklamání a dlouhodobá frustrace.
Paradoxní situace ovšem nastane i v případě, že se mu jeho
sen o vítězství na olympiádě splní. Po létech dřiny a odříkání
vystoupí na chvilku na stupně vítězů, pověsí mu na krk vytou-
ženou medaili, dojatě si poslechne státní hymnu… a „odejde“
do historie. Slávy si moc dlouho neužije, po pár letech si ho
pamatují již jen atletičtí odborníci a na jeho medaili se někde
ve vitrínce usazuje prach… Logicky následuje zase jen velké
zklamání a frustrace.
NEJLEPŠÍM CÍLEM JE CESTA K VYSNĚNÉMU CÍLI!
Zmíněný atlet udělal na začátku jedinou, ale zásadní chybu.
Špatně si nastavil priority. Pokud obdivoval vynikající atlety
a chtěl být jako oni, pak jeho hlavní prioritou je cílevědomá
práce na tom, aby se i on stal špičkovým atletem. Měl si za hlavní
cíl vytknout pravidelný trénink a postupné zlepšování výkonnosti,
naučit se tento proces milovat a těšit se z každého viditelného
pokroku, být šťastný z toho, že žije krásný sportovní život a že je
na cestě ke svému cíli. Ocitnout se na této cestě mělo být jeho
hlavním cílem!
Případné vítězství na olympiádě se pak stává jen méně důležitou
„třešničkou na dortu“, možným „vedlejším produktem“ krásného
sportovního života, který byl nakonec krásný i bez ní.
BUĎME ŠŤASTNÍ NA CESTĚ K LEPŠÍ HŘE!
Pokud chceme být na golfu šťastní a spokojení, hru si opravdu
užívat a mít z ní radost, nežeňme se úporně pouze za svým
(špatně zvoleným!) cílem v podobě zlepšení hendikepu. Stano-
vme si za cíl postupné zlepšování hry!
Prostor k postupnému zlepšování je nekonečný v každém věku!
Jen je třeba dobře uvážit, které dovednosti můžeme úspěšně
zlepšovat s ohledem na věk, zdravotní stav atd. Když si například
vytkneme za postupný cíl zlepšení čipování, zdokonalíme jeho
techniku a schopnost vybrat v konkrétní situaci tu nejvhodnější
hůl, mnohem častěji si dokážeme přihrát na jednopat, čímž pod-
statně snížíme své průměrné skóre. A to je přece velmi dobrý
důvod k radosti a spokojenosti, nemyslíte?
ZLEPŠENÍ HENDIKEPU JAKO VÍTANÝ VEDLEJŠÍ
PRODUKT
Pokud naším cílem bude postupné zlepšování výkonnosti v jed-
notlivých herních dovednostech, budeme se krůček po krůčku
zlepšovat a radovat se z povedených ran. Je to mnohem reál-
nější cesta, než chtít zlepšit všechny dovednosti najednou. Bu-
deme-li pak cíleně zvyšovat svou výkonnost, dostaví se nepo-
chybně i postupné zlepšování hendikepu, ovšem jako logický
vedlejší produkt správně zvolené cesty.
Na závěr si připomeňme jednu hodně starou moudrost, která
vede k životní spokojenosti: „Dělej všechno, jak nejlíp umíš, a ne-
lpi na výsledku!“
Text: Jaroslav Drbohlav
Cílem je cesta
Golf nám má přinášet zábavu, spokojenost a pocit štěstí z možnosti trávit čas svou oblíbenou hrou. Jak toho dosáhnout?
Podobně jako v životě. Stačí se zamyslet a nastavit si jinak žebříček hodnot, životních cílů i přístupu k jejich dosažení.