Page 71
WWW.CASOPISGOLF.CZ
69
Bez ohledu
na výši ceny
by si lidé měli
uvědomit,
že zdánlivé
vstoupení do
historie, peníze
ani pohár nestojí
za to, abychom
ztratili slušnost,
nadhled
a mravní princip.
V roce 2015 se Solheim Cup hrál
na hřišti Golf Club St. Leon-Rot
v německém Bádensku-Würt-
tembersku, ale o tom všem tahle
úvaha není. Zaujal mne jeden vy-
pjatý okamžik během letošního
klání, neboť ve mně vzbudil po-
cit ošklivosti a hanby, který by-
chom u golfu nikdy neměli zaží-
vat. Ani když hraje někdo úplně
jiný než my sami. Tím spíše, když
se jedná o špičkové profesionály
či profesionálky – o lidi, kteří
svým počínáním nastavují stan-
dardy chování ostatním.
Reprezentantky Evropy Charley
Hull and Suzann Pettersen zvítě-
zily v utkání nad Američankami
Alison Lee and Brittany Lincicome
pomocí fíglu, který nemohu chá-
pat jinak než jako podlost. Alison
Lee na 17. jamce těsně minula
pat na birdie, po kterém míček
zůstal velmi blízko za jamkou.
Ve formátu jamkové hry uží-
vaném v týmových soutěžích,
jako jsou Ryder Cup a Solheim
Cup, je zcela obvyklé, že soupeř
takový pat daruje ve prospěch
plynulosti hry. V souladu s tímto
prastarým golfovým zvykem
se obě Evropanky otočily zády
a odcházely (spolu s kedíky
a rozhodčím) na odpaliště další
jamky. V rituální řeči nepsaných
pravidel golfu to neomylně zna-
mená, že pat byl darován. Ali-
son Lee následovala tento rituál
a míček zvedla.
V rozporu s tímto nepsaným,
avšak o to svatějším pravidlem
se Suzann Pettersen náhle oto-
čila a „napráskala“ přítomnému
rozhodčímu, že onen pat vlastně
nebyl darován. Nechtěl bych být
v kůži onoho rozhodčího jmé-
nem Dan Maselli. Dostal se do
situace, kdy srdcem věděl, že se
stalo cosi špatného, ale podle
pravidel musel jamku „věnovat“
hráčkám starého kontinentu.
Pro upřesnění dodávám, že jsem
v této soutěži nikomu nefandil
a je mi úplně jedno, kdo zvítě-
zil. (Nakonec se z výhry radovaly
Američanky, ale z pohledu to-
hoto článku je to zcela lhostejné.)
Jediné, co mi z této příhody zů-
stává v paměti, je pocit znechu-
cení. Říkal jsem si: „To by se ne-
mělo v golfu dělat, takhle vítězit
nemá hodnotu.“
Určitě se najdou takoví „vlastenci“
či apriorní nepřátelé USA, kteří při
četbě tohoto článku ke mně po-
cítí nechuť a pomyslí si, že každá
cesta by byla dobrá k vítězství naší
„staré dobré Evropy“. Já si myslím
pravý opak. Že naše Evropa může
zůstat dobrou a silnou, pouze po-
kud nezapomeneme na význam
nepsaných pravidel a tradicí, do-
kud v nás bude onen Kantův „vyšší
mravní zákon“.
I proto mne rozesmutnila reakce
kapitánky evropského týmu Ca-
rin Koch: „Cítíme všichni lítost
nad pochybením Alison Lee. Do-
pustila se velmi nešťastné chyby.
Provinila se proti pravidlům golfu.
A pravidla jsou pravidla, je nutné
je dodržovat.“
Z tohoto alibistického prohlášení
čpí špatné svědomí a při jeho
četbě jsem zažil celou myriádu
déjà vu z mého života. Je totiž pra-
starou a velmi účinnou metodou
mnoha trubců, zupáků a správců
různých režimů zneužívat pravidel
a zákonů psaných a s jejich po-
mocí pošlapávat daleko důležitější
nepsané normy: dobré mravy, tra-
dice, slušnost a čest.
Pravidla golfu mají dosud jeden
moudrý článek, který pamatuje
na to, že skutečný život a sku-
tečná hra mohou přinést situ-
ace, které nelze vtěsnat do litery
jakékoliv psané normy. A proto
pravidlo 1-4 říká: „Jestliže sporný
případ nelze rozhodnout podle
Pravidel, mělo by se rozhodnout
podle práva slušnosti.“ Avšak kdy
přesně nastává ta chvíle, aby-
chom zodpovědně řekli, že nelze
rozhodnout podle pravidel psa-
ných a je nutno uplatnit cit pro
nepsané tradice a slušnost?
Konečným a nejvyšším arbitrem
při uplatnění pravidel a zákonů
zůstane vždy člověk. Jsou to lidé,
kteří stojí proti sobě v jakémsi
utkání o cosi. Ať už je to zápis
do historie, pytel peněz nebo jen
souboj o šestákový pohár v klu-
bové soutěži. Bez ohledu na výši
ceny by si lidé měli uvědomit, že
zdánlivé vstoupení do historie,
peníze ani pohár nestojí za to,
abychom ztratili slušnost, nad-
hled a mravní princip.
Jistý pan Hérostratos toužil tolik
po zápisu do historie, že v roce
356 před Kristem zapálil chrám
Artemidin v Efesu. Moudří vrs-
tevníci zakázali, aby se o něm
kdokoliv zmiňoval, ale jakýsi The-
opompos neuposlechl – a tak se
psychopatovi Hérostratovi splnil
jeho sen.
Abychom se v budoucnu při
golfu nestali obětmi nečest-
ných manipulátorů či Hérostratů,
zachovejme si odstup od ko-
nečného výsledku ve prospěch
mravní čistoty cesty, kterou
k němu jdeme. Stále si opakuji
výrok mého oblíbeného golfi sty
Phila Mickelsona: „Cílem golfu
není vyhrát, nýbrž chovat se jako
džentlmen, a přesto vyhrát.“
Snad to však s nepsanými morál-
ními standardy Evropy není tak
špatné, protože velmi vážená
evropská golfi stka Laura Davies
z Velké Británie počínání Suzann
Pettersen během Solheimova po-
háru nekompromisně odsoudila,
když prohlásila: „Tento čin Petter-
sen z morálního hlediska nikdy
neobhájí. V golfu jsme všichni
úporně soutěživí, avšak její cho-
vání bylo prostě nefér.“
DRIVING | Zamyšlení, refl exe