Page 32
INSTRUKCE | Předúderová rutina
30
|
GOLF
v práci po svém a výsledek se dostaví. Jen
to chce trpělivost,“ prohlásil po svém tri-
umfu a nyní se zdá, že přesně věděl, co
chce a že to přijde.
Jaké jsou hlavní rysy předúderové rutiny,
kterou si vytvořil s pomocí Dr. Pirozolla?
Běžná předúderová rutina je v podstatě
jakýsi soubor rituálních tanečních pohybů.
Dayova rutina, kterou jsem již výše ozna-
čil za velmi pokročilou a efektivní, má na-
víc dvě důležité složky: 1) vizualizace, 2)
dechové cvičení. Každý z vás, kdo v uply-
nulých letech sledoval hlavní golfové tur-
naje, si mohl této kombinace povšimnout.
Zjevně se mu tímto způsobem daří od-
poutat se od rušivých vlivů okolí a ma-
ximalizovat spolupráci mezi mozkem
a svaly při následném úderu. Povšimli si
toho mj. i golfoví publicisté ze serveru
Golf State of Mind.
Na zmíněné webové stránce zveřej-
nili článek s titulkem „Zařaďte dýchání
do své předúderové rutiny“. „Viděli jste
v poslední době hrát Jasona Daye?“ ptají
se autoři ze serveru Golf State of Mind.
„Před úderem zavírá oči, současně usku-
tečňuje dechová cvičení a u toho si de-
tailně vizualizuje následující úder. Kdykoliv
tohle uděláte, zvýšíte šanci, že vaše tělo
provede potřebný úder správně.“
VIZUALIZACE
Je celkem jednoduché někomu říci, že by
si měl ideální golfový úder pro nadcháze-
jící situaci představit ve své mysli, vizuali-
zovat jej, vidět jej svým vnitřním zrakem.
Ale je hodně golfi stů, kterým tyto ter-
míny nic neříkají. Zkuste to sami na sobě.
Předpokládám, že schopnost vidět do-
předu vnitřním zrakem pohyby, které se
chystáme udělat, má jen menšina lidí.
Tento druh teoretické představivosti bez-
pochyby nepatří mezi vrozené vybavení
většinové společnosti. Na druhou stranu
jsem však přesvědčen, že většina lidí se
tuto metodu může naučit, pokud o to
bude mít vážný zájem.
Zkuste to třeba hned teď. Pokud napří-
klad sedíte u stolu a u čtení tohoto článku
upíjíte víno ze sklenice – zavřete oči
a pokuste se vizualizovat před vnitřním
zrakem přesnou sekvenci pohybů, které
uděláte při dalším napití. Takhle můžete
trénovat více méně při každé činnosti
a bezpochyby zjistíte, že je to vzrušu-
jící a že to jaksi zvyšuje vaše soustředění
a přesnost pohybů.
Pak to přeneste na driving range a na
golfové hřiště. (À propos – driving range!
Pokud si chcete vypěstovat konsistentní
a efektivní předúderovou rutinu, musíte
důsledně zachovávat při tréninku na dri-
ving range před každou ránou všechny ri-
tuály, které chcete pak uplatnit při oprav-
dové hře. Pokud na cvičném odpališti
jen mastíte jeden míček za druhým tupě
před sebe bez předúderové rutiny, není
to k ničemu.)
V americkém golfovém koučinku je tech-
nika vizualice nadcházející rány brána velmi
vážně. Například Dr. Gregg Steinberg,
sportovní psycholog z Austin Peay State
University, studoval speciálně techniku vi-
zualizace Jasona Daye jakožto příklad pro
ostatní – včetně rekreačních golfi stů. Došel
k závěru, že prostřednictvím pokročilé vi-
zualizace může golfi sta: zvýšit svoji moti-
vaci, zvýšit úroveň sebedůvěry, zlepšit kon-
centraci a získat lepší cit pro úder.
Steinberg uvádí jako příklad přihrávky, kdy
by si hráč měl přesně vizualizovat místo,
kde má míček dopadnout, výšku jeho
dráhy, jak moc má míček rolovat po do-
padu. To vše zvyšuje naděje na provedení
ideálního úderu. Samozřejmě to platí ne-
méně při drajvu, kde odchylka milimetrů
působí chyby desítek metrů.
Věřím, že Jason Day byl ve výhodě na
bizarně těžkém hřišti Whistling Straits
s mnoha naprosto slepými odpaly. Běžný
způsob odhadu příští golfové rány je na
takovém hřišti k ničemu. My, „normální
golfi sté“, musíme vidět, kam hrajeme.
Proto se nám tak špatně hraje na všech
hřištích se slepými horizonty. Ale Jason,
který má značně rozvinutou techniku vi-
zualizace dráhy příští rány před vnitřním
zrakem, byl ve výhodě. Neděsily ho slepé
horizonty s vysokými rafy, on v duchu vi-
děl fervej, na kterou hrál.
Problém je, že techniku, která je zcela in-
timně vnitřní, vás jen těžko naučí někdo
cizí. Můžete spolupracovat s psychology
a přečíst si o tom, ale opravdové pokroky
udělají jen ti, kteří dokáží najít a využít
svůj vnitřní zrak. (A to není v naší době,
zcela soustředěné na povrchní záležitosti,
nic snadného.).
DÝCHÁNÍ PŘED GOLFOVÝM
ÚDEREM
Úvahy o nejvhodnějším dýchání před úde-
rem jsou ještě starší než debaty o tech-
nikách vizualizace. Těší mne, že naše
nejmladší akademická generace se teo-
reticky na univerzitách zabývá golfem
i technikami dýchání při golfu. Na webu
si snadno můžete najít diplomovou práci
Bc. Jana Rambouska z Univerzity Palac-
kého v Olomouci. Jmenuje se „Golf fi tness
– vliv dýchání a dechových cvičení na
technickou úroveň švihu“.
Autor mimo jiné došel k závěrům: „…dý-
chání může mít významný vliv na golf fi t-
ness úroveň, stejně tak jako na vaši hru.
Podstatné pro švih je zejména naučit se
dýchat a nadechovat nosem a vydecho-
vat ústy v rytmu nádech při backswingu
a výdech během odpalu. Obdobnou
úvahu nalézáme u Clydea (2005, 32):
„Dýchání je jednou z nejúčinnějších věcí,
jak zkvalitnit vaši hru. Protože dýchání je
něco, co provádíme každý den, bereme
jej jako samozřejmost. Lidé dýchají, aniž
by si to významněji uvědomovali. Pokud
člověk nedýchá aktivně během cvičení či
neprovádí dechová cvičení, neví, jak velká
energie se skrývá ve správném dýchání“.
Soustředění na fyziologii vlastního dechu
a konsekventně na vlastní tělo má schopnost
odpoutat nás od všech malérů minulosti a obav
z budoucnosti a pocítit neobvykle silně sebe
v přítomné chvíli. Jsem přesvědčen, že právě tohle
dělá velmi dobře Jason Day.