Page 19
ROZHOVOR | František Holiš
WWW.CASOPISGOLF.CZ
17
Kdy a jak jste se dostal ke golfu a co
vás u něj drží?
S golfem mě seznámil před mnoha lety
pan Jan Cieslar, zakladatel golfového
hřiště v Šilheřovicích. V té době jsem
v Šilheřovicích pracoval a Ing. Cieslarovi
jsem pomáhal zabezpečovat zázemí pro
pravidelné prázdninové golfové kurzy,
které s manželkou Elou pořádal pro
mladé golfi sty. Jednoho dne mi přinesl
na ukázku krásné nové hole, ze kterých
jsem byl nadšen. To rozhodlo. Neodo-
lal jsem a hole si koupil. Do klubu jsem
vstoupil v roce 1980 nebo 1981, to už
si přesně nepamatuji. Od té doby se na
hřišti i v klubu mnohé změnilo. Stromů
je dnes na hřišti o hodně méně, své
podmanivé kouzlo si však šilheřovická
osmnáctka udržuje stále. V Evropě je
pouze několik hřišť, která mají všechny
své jamky skryté uvnitř anglického zá-
meckého parku. V zemích sousedících
s ČR ani jedno. Prostě krásná, fascinu-
jící atmosféra i prostředí. S přibývajícím
věkem ve mně sílí úcta a obdiv k Janu
Cieslarovi za citlivý a geniální výběr
místa pro toto hřiště. Měl jsem mož-
nost hrát na některých nádherných hřiš-
tích ve světě. Šilheřovice jsou ale má
srdeční záležitost.
A co mě u golfu drží? Rád bych po-
mohl našemu klubu k ještě vyšší kvalitě
a v rámci svých možností českému golfu
na cestě k evropské špičce. Když jsem za-
čínal v Šiheřovicích, byla to v první řadě
výborná parta zapálených lidí. Mohlo nás
být pár desítek, vztahy byly velmi přátel-
ské, vzájemně jsme si pomáhali. Dnes je
všechno formálnější. Ale jinak to asi nejde.
V současné době máme téměř tisíc členů.
Od založení klubu je věnována velká po-
zornost sportovní činnosti. Naši hráči
získali mnoho mistrovských titulů v sou-
těžích jednotlivců a družstev. Z tohoto
pohledu jsme historicky nejúspěšnějším
klubem na Moravě.
Dnes už pracujete nejen ve vedení
klubu, ale máte v rámci Moravy na
starost sportovní rozvoj mládeže.
Prozraďte, jak se takový (požitkář a)
milovník golfu stane funkcionářem?
Nikdy jsem to neplánoval, byla to spíš
shoda okolností. V roce 2000 jsem při-
vedl ke golfu také svou dceru, která
zanedlouho začala mít sportovní am-
bice a výborné výsledky. A já – stejně
jako mnoho ostatních rodičů v podobné
roli – její snahy prožíval společně s ní.
Hodně jsme tenkrát s dcerou jezdili po
soutěžích jak u nás doma, tak v cizině.
V zahraničí jsem pozorně sledoval, jak
v té době trénovala evropská amatér-
ská špička, jak s hráči pracovali kvalitní
trenéři. Díky těmto zkušenostem jsem
postupně získal určitý přehled a docela
jasnou představu o tom, jak by měla vy-
padat kvalitní příprava úspěšného mla-
dého golfisty. V roce 2007 mě oslovil
nově zvolený prezident klubu a nabídl
mi práci ve výboru. Vzal jsem si krátký
čas na rozmyšlenou a nabídku přijal.
Pro klub pracuji již třetí volební období
a přibližně stejně tak dlouho pracuji
i v regionálních sportovních strukturách
České golfové federace.
Jak se vám daří vaše představy
realizovat?
Určitě ne snadno. Český golf jako celek
z dlouhodobého hlediska prokazatelně
zvyšuje svou kvalitu, a to ve všech ob-
lastech. Z toho mám radost. Druhou
věcí je, zda by nemohl jít vpřed výrazně
rychleji. Osobně se domnívám, že roz-
hodně ano. Je také otázkou, jestli jsou
správně nastaveny priority. Máme vý-
borně propracovaný systém organizace
a řízení soutěží od těch nejnižších dět-
ských jednodenních turnajů až po do-
mácí nebo evropské šampionáty. V této
oblasti jsme na vysoké evropské úrovni.
Když k nám na turnaj přijede někdo ze
zahraničí, má většinou jen slova chvály.
Bohužel velké rezervy stále máme
v práci s mladými hráči. V ní jsme málo
efektivní a Evropa se nám vzdaluje,
zvláště u chlapců. Ale jak už jsem uvedl,
jde o nastavení priorit ČGF a většinovou
shodu na tom, do kterých oblastí před-
nostně vložíme fi nanční zdroje.
Hodně cestujete i po světě, odkud si
přinášíte nejvíce inspirací?
To máte pravdu. Měl jsem možnost po-
znat řadu zemí a snad mi osud dovolí
v tom ještě pokračovat. Protože se rád
dívám kolem sebe, poznatků mám dost,
Beze změn do evropské
špičky nepronikneme
Neustálý rozvoj českého golfu není naší společnou kolektivní zásluhou, ale spíš při-
rozeným důsledkem jednání konkrétních jedinců, poháněných neustálou touhou po-
sunovat věci dál nebo je alespoň dělat lépe. Jednou z takových osobností, tlačících
už pěkných pár let český golf vpřed, je i ostravský František Holiš.
Bohužel velké rezervy stále máme v práci
s mladými hráči. V ní jsme málo efektivní a Evropa
se nám vzdaluje, zvláště u chlapců.