Page 38
36
|
GOLF
INSTRUKCE | Výživa
Žijeme v čase, kdy se jeden ze sedmi hří-
chů, obžerství, stále více stává jakousi ná-
boženskou karikaturou. Životní styl a plné
obchody nám umožňují jíst více, než je
potřeba, a pak se kdekdo před zrcadlem
diví. Na druhou stranu – obézní lidé bývají
často podvyživení. Vypadá to jako zača-
rovaný kruh, z něhož není úniku. Pojďme
se na to podívat od lesa.
Leptin, hormon, o kterém se moc ne-
píše, přesto je velmi zajímavý. Regu-
luje totiž příjem a výdej ener-
gie včetně chuti k jídlu. Když
se tak někdo občas cítí sytý
a jindy hladový, může za to
právě leptin.
Na počátku evoluce člověka pří-
roda zřejmě netušila, jak si to
jednou člověk bude umět zařídit
– že bude mít prakticky neome-
zený přísun jídla, aniž by tzv. po-
hnul zadkem. Ale konání přírody
je více než sofi stikované, takže
když viděla, jak nám pěkně šma-
kuje a jak děláme všechno proto,
abychom měli plnou ledničku,
tak v rámci evoluce tvorbu lep-
tinu narušila.
Tak vznikla leptinová rezistence
a nově vyvinutý druh „homo
mlsnus“ se mohl pěkně zvesela
přejídat dál, aniž by mu v tom
cokoli bránilo. Pěkná pohádka,
že? Ale jak už to v pohádkách
bývá, je v nich ukrytá pravda.
Leptin se tvoří v tukové tkáni
a jeho množství v těle odpo-
vídá celkovému množství tuku
v organismu. A jak tedy funguje? V těle
máme tukové buňky tvořící leptin, který
se dostane do mozku, kde ho infor-
muje o tom, že už máme dost energe-
tických zásob, tudíž že dortíček, který
zaznamenal zrakový orgán, opravdu není
potřeba zhltnout.
Naopak v okamžiku, kdy nám poklesne
počet tukových buněk, což znamená,
že poklesne množství leptinu v oběhu,
dostává mozek signál o nedostatečném
množství leptinu, tudíž nedostatku po-
travy, načež se dostaví pocit hladu. Pokud
vše funguje v rovnováze, je vše v pořádku.
Tady by ale leckterého chytrolína napadlo
přírodu tak trochu obejít a obézním lidem
hladinu leptinu pěkně zvýšit, čímž by se
hned vše vyřešilo. Vědci se samozřejmě
snažili chytračit, ale bohužel takhle to ne-
funguje (nebo bohudík?). Bylo zjištěno, že
problém je podobný jako u inzulínu, tzn.
když ho máme nadbytek, buňky, které
mají na inzulín receptory, znecitliví, čímž
dochází k inzulínové rezistenci.
Obdobné je to u leptinu. Obézní lidé
mají nadbytek tukových buněk, takže
i přehršel leptinu, ale receptory buněk už
nejsou schopny toto množství zazname-
návat, takže mozek vnímá jen mantru:
jez, jez, jez!
Procesy leptinu v sobě skrývají odpo-
věď, proč nefungují drastické diety a ne
každý si udrží novou a štíhlejší linii třeba
po liposukci. V těchto situa-
cích totiž dochází k výraznému
poklesu hladiny leptinu, zpo-
malí se metabolismus, sníží se
funkce štítné žlázy, a navíc se
dostaví pořádný hlad. I kdyby
se člověk donutil vše překo-
nat a jíst méně, bude una-
vený a pomalý metabolismus
zkázu završí.
Zmiňuji stále jen obézní jedince
a na golfu, pravda, se obézních
hráčů moc nepohybuje. Nic-
méně píši o tom proto, že se
tato problematika netýká jen
obézních lidí, ale může pomoci
třeba i lidem s lehkou nadváhou
nebo těm, kteří naopak touží
nějaké to kilo přibrat.
Jak tedy vrátit leptin a po-
tažmo celý organismus do
rovnováhy? Nabídnu starou
známou písničku. Dopřávejte
si základní a kvalitní potra-
viny, jezte dostatek zeleniny
a vlákniny, ta totiž významně
ovlivňuje sytost. Nezanedbá-
vejte ani spánek, který je neméně důle-
žitý. To vše prokládejte pohybem, bez
něhož to prostě nejde. A jezte raději po-
malu, aby měl signál o sytosti možnost
zavčas dorazit do mozku.
Mlsná lavina
Laviny jsou v zimním období vcelku očekávaným jevem a často nepřinášejí nic dobrého.
Stejný vliv na nás může mít i tzv. mlsná lavina, která nás klidně zavalí po celý den a nej-
častěji večer. Šťasten ten, kdo jí nikdy nebyl postižen. Jak se však lavině mlsných chutí
vyhnout? A co ji vyvolává?
Text: Magda Jochmanová
Na tento dortíček si už nechte zajít chuť