Page 68
66
|
GOLF
Greeny patří k větším, rozdíl od předního
až po zadní okraj může na některých ja-
mkách činit až tři hole… Tvrdé, spíš rych-
lejší a určitě ne ploché. Velkou nástrahu
představují vodní překážky a biozóny,
jež najdeme na drtivé většině jamek.
Nebo jinak – jen málokde je nenajdete…
Past na míčky, ale vezmu-li to z té lepší
stránky, díky nim netrpí průchodnost.
Pokud však odoláte pokušení a nebudete
zbytečně tlačit na pilu tam, kde to není
zapotřebí, podobné pasti hravě vytěsníte
z hlavy. Názorným příkladem budiž pě-
tiparová čtrnáctka. Je opravdu tak těžké
zbavit se představy, že na odpališti pě-
tiparu povinnost velí tasit drajvr? Pokud
ano, odpovězte si, zda pálíte 230 metrů
vzduchem. Kdo to zvládne, ten ať ris-
kuje, odměna je nasnadě, ačkoliv ani ten
vrabec v hrsti kolikrát není k zahození…
Když už si opravdu musíte „bouchnout“,
pak je pro takovou ránu jako stvořená
sedmička, z bílých kamenů jen kousek
přes 300 metrů, pěkně z kopce, mírný
pravý dogleg, byť s biozónou po celé
pravé straně ferveje. Ve spodní části
zleva k dráze přiléhá les, nicméně pro-
stor pro chybu je natolik velkorysý, že
pokušení často podlehnou i jinak obe-
zřetní golfi sté.
Relativně milosrdné jsou víceméně všechny
třípary, z nichž ten poslední, šestnáctka,
nabízí ještě poslední krásný rozhled z výšky
do okolí. Patrně až na jedinou výjimku na
nich průměrný hráč vystačí se železy, což
je vždycky sympatické. A pokud zasáhnete
green, máte z nadpoloviční části vyhráno.
VŠE PRO HRÁČE
Resort se golfi stům snaží všemožně vyjít
vstříc, ať už jde o strukturovaný ceník, kdy
osmnáct jamek můžete hrát už od 800 Kč,
nebo o tzv. Rain Check pro případ, kdy vás
na hřišti zaskočí bouřka či déšť tak silný, že
svých 9 či 18 jamek nezvládnete dohrát.
V takovém případě vám vydají onen Rain
Check, opravňující k příští hře zdarma v zá-
vislosti na tom, kolik jamek jste odehráli.
Zajímavý počin, jenž na domácích hřištích
zdaleka nezdomácněl a který běžní green
fee hráči jistě ocení.
Samotní hráči představují další ze zdejších
překvapení. Jeden by řekl, že tak nevšední
výzva, jaké Keith Preston vdechl život, musí
do náruče Ypsilonu vehnat stovky hráčů
z bezprostředního okolí. Jaký byl můj údiv,
když mi ředitel resortu Petr Pastrňák sdělil,
že pod jeho vedením se podařilo výrazně
rozšířit členskou základnu, takže nyní mají
kolem 150 členů! „Ke konci loňského roku
jsme evidovali přesně 155 členů,“ nabídl
konkrétní číslo manažer Martin Šíma.
Uvážíme-li, kolik prostředků spolyká
údržba hřiště, musí vás tak nízké číslo sku-
tečně zaskočit. Stejně jako fakt, že se fee
hráče nedaří v Liberci udržet. „Praha je
větší magnet, takže u nás většinou ode-
hrají jedno kolo a zamíří dál,“ posteskl si
Pastrňák. To bychom ještě donedávna
mohli zčásti přičítat scházejícím ubytova-
cím kapacitám. A tak se zrodil možná ne-
tradiční, avšak atraktivní nápad, jak s uby-
továním přímo na hřišti naložit.
Vloni v druhé části sezony se na umělé
vodní ploše mezi jamkami 9, 10 a 11 ob-
jevilo deset hausboatů s celkovou kapa-
citou 40 lůžek. Všechny jsou nekuřácké
Velká většina fervejí vyžaduje strategický přístup.
Ne snad, že by Ypsilon v několika případech
nedokázal ocenit délku ran, ovšem není to hřiště,
jemuž by měla vládnout výhradně hrubá síla.
Čtyřparová dvanáctka není dlouhá, ale pokud nepálíte dvě stě metrů vzduchem, přistupujte k ní s pokorou.
Foto: Ondřej Driml
DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Liberec – Ypsilon