Page 82
80
|
GOLF
žádoucí vědět, kterou hůl zvolit na konkrétní ránu. Pokud si tím
nejste jisti, hrajete stále tak trochu „na náhodu“, což skóre roz-
hodně moc nezlepší…
Dalším příkladem je pravidelný trénink čipování. Tato golfová
dovednost dokáže při cílevědomém pravidelném trénování sní-
žit skóre o několik ran na jedno soutěžní kolo. Pokud ovšem
čipování netrénujete vůbec a poněkud naivně spoléháte na při-
rozenou šikovnost, často si tím vykoledujete třeba i deset ran
navíc. Sekeru je prostě občas nutno brousit!
Je velmi žádoucí umět kreativně využít aktuální situace. Pokud je
například na hřišti volno, nabízí se příležitost k nerušenému tré-
ninku. Pokud nemáte napevno domluvenou partičku golfu s ka-
marády, je to pro šance kvalitně potrénovat. Všichni sami nejlépe
víte, kde vás bota tlačí nejvíc a na čem potřebujete zapracovat.
Další příležitostí, kterou není dobré promarnit, může být mož-
nost konzultace konkrétního problému se zkušenějším golfi stou,
nebo dokonce s golfovým koučem. Sami sebe při hře nevidíte,
proto je, zejména pro odborníka, mnohem snazší odhalit nedo-
statky a doporučit cestu k jejich odstranění. Často i pár zdánli-
vých maličkostí zásadním způsobem ovlivní golfovou výkonnost.
Jistě není třeba připomínat, že takové konzultace se provádějí
zásadně jen při tréninku, nikdy ne při soutěžní hře, kde i dobře
míněná rada člověka většinou jen „rozhodí“ a zničí mu skóre.
CVIK DĚLÁ MISTRA
Naučit se vidět a vnímat dobré příležitosti, které vás právě míjí,
vyžaduje cvik. Dokud si jich nevšímáte, jdete dál vyšlapanou
cestou a věci provádíte stejně, má to nespornou výhodu, že je
život jaksi pohodlnější.
Jakmile se rozhodnete to změnit a začnete se snažit příle-
žitosti vnímat a využívat, začne se vám jako příležitost je-
vit skoro všechno, bohužel i to, co se jako dobrá příležitost
pouze tváří. Je pravděpodobné, že na začátku svého snažení
budete spatřovat příležitost skoro ve všem a než se naučíte
dobrou šanci rozpoznat od té špatné, možná uděláte i pár
chyb. Nezoufejte, chybami se člověk učí. A pár slepých uliček,
do kterých v začátečnickém nadšení zabloudíte, považujte za
daň za získané cenné zkušenosti.
KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD VYUŽITÍ PŘÍLEŽITOSTI
PŘI GOLFU
Několik let jsem se marně snažil naučit se hrát spolehlivě rovné
rány. Radil jsem se s odborníky, hodiny trénoval na drivingu,
ale mé míčky stále občas zatáčely, kam se jim zachtělo. Lámal
jsem si dost dlouho hlavu tím, jak se naučit hrát „rovně“.
Svou šanci jsem objevil v metodě „najdi si vlastní cestu“. Ná-
pad spočíval v tom, že jsem se rozhodl nejdřív naučit hrát
vědomě „zatáčku“ doleva i doprava (draw a fade) s cílem do-
konale pochopit, co přesně zatáčení míče způsobuje. Rovná
rána přece musí být logicky přesně mezi zatáčkou vlevo
a vpravo!
Během pár dnů (!!!) jsem se vcelku obstojně naučil hrát za-
táčku na obě strany. Velmi mě potěšily zejména dvě věci. Zjis-
til jsem, že naučit se hrát „zatáčku“ na obě strany je o dost
snazší, než jsem očekával, a zejména mě překvapilo, že dráhu
míče je možné vědomě „zatočit“ opravdu výrazně.
Podstatné také je, že schopnost hrát rovné rány se tím auto-
maticky značně zlepšila. Mám radost, že tuto šanci úspěšně
využilo i několik mých přátel, dokonce i jeden, který byl na
začátku hluboce přesvědčen, že se to nikdy nenaučí! První za-
táčky zahrál již po patnácti minutách společně strávených na
drivingu…
Proto vidím svou šanci pro následující golfovou sezonu v cí-
leném zdokonalování schopnosti zahrát bez obav a podle
potřeby draw a fade nejen při tréninku, ale i při soutěžní hře
a z méně výhodných pozic. Tím se naučím spolehlivěji hrát
i rovné rány a moje golfová výkonnost se opět o něco zlepší!
Text: Jaroslav Drbohlav
UČME SE ZVLÁDAT VLASTNÍ PSYCHIKU
Jistě jste si všimli, že amatérští golfi sté až příliš často dělají jednu zásadní chybu! Postaví se k míčku, provedou dva velmi slušné uvolněné cvičné švihy, které by s vysokou
pravděpodobností vedly k povedené ráně, avšak při skutečné ráně je zcela zradí psychika. V úporné snaze zahrát co nejlépe zatnou zuby, do rány vloží zbytečně moc síly a úder pokazí.
Přitom všichni dobře víme, že dokud tohle budeme dělat, nelze očekávat podstatné zlepšení herních výsledků, ale nedaří se nám to změnit. Mnozí z nás to dokonce i při hře říkají
nahlas, před zahráním rány již preventivně bědují a pochybují o své schopnosti zvládnout tíhu okamžiku pravdy.
Zkuste to jinak! Jste příliš soustředěni na výsledek a obavy z něho, což pro psychiku představuje nezvládnutelnou zátěž, která se neustálým opakováním stejné situace jen prohlubuje.
Jedním z řešení je speciální trénink, kdy na drivingu postupně rutinně provedete ránu následujícím způsobem.
Na rohožku si připravte dostatek míčů, před odpálením každého z nich proveďte dva plnohodnotné cvičné švihy a pak zahrajte ránu úplně stejně, přičemž nejdůležitější je soustředit se
pouze na provedení švihu. Abyste to dokázali a odstranili fi xaci pozornosti na výsledek, vůbec se nedívejte, kam míček letí a jestli rána dopadla podle vašich představ.
Okamžitě zjistíte, že nedívat se za míčkem je paradoxně na celém cvičení to nejtěžší! Nejlepší je proto provádět cvičení s kamarádem a vzájemně se kontrolovat. Pokud to zvládnete,
schopnost provést rutinní švih se výrazně zlepší!
Tvarování ran vyžaduje trochu cviku.
Foto: Jaroslav Drbohlav