Page 81
WWW.CASOPISGOLF.CZ
79
nejoblíbenější kreslený vtip. Skupina neandrtálců sedí v příšerné
zimě na sněhu, choulí se k sobě a nic nedělají, jen jeden z nich
usilovně vrtí klackem v otvoru ve dřevě a od klacku už se začíná
kouřit. Jeden z těch prokřehlých chudáků přezíravě praví: „Blá-
zen! Taková zima – a on si hraje s klackem!“
Navrhuji vyzkoušet úplně jinou cestu, která se osvědčila nejen
mně, ale i několika mým klientům. Vyberte si jakýkoli konkrétní
cíl, třeba značku na cvičné louce, přibližně 20 metrů od týčka.
Proveďte krátký nápřah a pokuste se značku odpalem trefi t.
Učte se pracovat s holí jako s nástrojem, třeba si představte,
že je to hokejka a že střílíte na bránu. Protože z tak malé
vzdálenosti postačí úplně krátký nápřah a velmi pomalý švih,
hůl se kontroluje velmi snadno a po pár ranách budete cíl trefo-
vat docela obstojně. Směr najednou dostanete pod kontrolou.
Pak už stačí jen volit vzdálenější cíle a švih přiměřeně prodlužo-
vat a zrychlovat.
Důležité je proces neuspěchat a pokračovat s trpělivostí a poko-
rou. Výsledek se dostaví dříve, než bychom čekali, a naučíme se
odpalovat směrově mnohem přesněji. Podobným způsobem při-
stupujte ke všem golfovým dovednostem, nebojte se o své hře
přemýšlet, experimentovat, hledat a nalézat vlastní cestu!
Text: Jaroslav Drbohlav
K úspěchu vede využívání příležitostí
Každý den nám život přináší různé příležitosti, které nedokážeme využít, protože je buď vůbec nevnímáme, nebo je
neumíme „chytit za pačesy“. Jednou z cest, které vedou k úspěchu v životě, ve sportu a tedy i v golfu, je naučit se tyto
příležitosti vidět a využívat je ve svůj prospěch.
Velká část příležitostí, které nám život denně nabízí, má jednu
nepříjemnou vlastnost – pokud je ihned nevyužijeme, vytratí se
a navždy je promarníme. Hledejme poučení u zkušených: „Příleži-
tosti jsou jako pošťák. Nikdy nechodí dvakrát se stejnou zásilkou“.
Tak pravil Richard Branson.
ŽIVOT JAKO FESTIVAL NEVYUŽITÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ
Naprostá většina z nás je dlouhodobě pracovně značně přetí-
žena a vede velmi uspěchaný život. Jak běží léta a my se sna-
žíme dělat svou práci dobře a být co nejvýkonnější, postupně
si vytvoříme ustálené pracovní stereotypy a do pracovní čin-
nosti se pomalu vkrádá jev nazývaný „provozní slepota“. Pod-
lehneme dojmu, že svou práci děláme dokonale, vytrácí se
potřeba o své činnosti přemýšlet, být kreativní a učit se no-
vým věcem.
Kam až může takový přístup vést, to vystihuje historka o dřevo-
rubci, který v lese usilovně bušil do stromu úplně tupou seke-
rou. Když se ho kolemjdoucí zeptal, proč si sekeru nenabrousí,
dřevorubec odpověděl: „Nemám čas brousit sekeru, musím ká-
cet stromy.“
Tento jistě velmi pracovitý a cílevědomý muž měl příležitost
využít dobré rady kolemjdoucího a podstatně tím zvýšit svůj
pracovní výkon, ale on svou šanci promarnil. Každý den nás po-
dobně míjí třeba několik velmi zajímavých příležitostí, které unik-
nou naší pozornosti, protože je vlivem provozní slepoty ani neu-
míme vidět, i když nám visí přímo před nosem.
PROVOZNÍ SLEPOTA A NEVYUŽITÍ PŘÍLEŽITOSTI
VE SPORTU
Jistý velmi úspěšný trenér běžeckého lyžování mně jednou vyprá-
věl zajímavý příběh ze své praxe. Při důležitém závodě v zahra-
ničí známý reprezentant totálně „promazal“ a vůbec nebyl scho-
pen se z lyží odrazit. V nouzi mu nakonec nezbylo nic jiného,
než začít na lyžích bruslit. K velkému údivu a překvapení celého
realizačního týmu byl nakonec rychlejší než ostatní kolegové,
které to nenapadlo!
Nikomu ovšem tehdy nedošlo, že by se bruslení na běžkách
mohlo stát novým a progresivnějším běžeckým stylem. Překva-
pivý výsledek tak upadl bez užitku v zapomnění. Je to typický
příklad provozní slepoty, kdy všichni přítomní odborníci měli pří-
ležitost přímo před očima, ale nebyl schopni ji využít. Tato his-
torka se totiž stala dávno předtím, než začal na lyžích bruslit jistý
Bill Koch, čímž zahájil novou éru běžeckého lyžování.
Podobných poučných příběhů je v historii sportu celá řada.
Všechny mají jedno společné. Významní sportovní odborníci
něco podobného mnohokrát viděli a měli příležitost to využít,
ale neudělali to. Jak řekl Albert Einstein: „Odborníci přesně vědí,
proč něco nejde udělat. Pak přijde někdo, kdo neví, že to nejde,
a udělá to.“ Jako příklady bychom mohli zmínit objevení „V“ stylu
ve skoku na lyžích, zádového stylu ve skoku vysokém, vynález
horského kola a vznik nových cyklistických disciplín, otočku při
vrhu koulí atd.
Závěr je zřejmý. Při jakékoli činnosti je vždycky dobré si udělat
čas na „broušení sekery“ a učit se vidět a využívat příležitosti,
které nás právě míjí.
VYUŽÍVÁNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ A „BROUŠENÍ SEKERY“ PŘI
GOLFU
Většina amatérských golfi stů se až příliš často chová podobně
jako výše zmíněný dřevorubec. Usilovně hrají, ale málokdy si udě-
lají čas na „broušení sekery“, tedy na cílevědomý trénink. Přitom
je zřejmé, že když budou věnovat aspoň třetinu času stráveného
na golfu zlepšování základních golfových dovedností, zlepší se
mnohem rychleji než hraním soutěžních kol.
Například je třeba znát aktuální délky ran u jednotlivých holí
a pravidelně je kontrolovat. Všichni víte, že v průběhu sezony se
délky ran dost mění (podle herní formy, fyzické kondice atd.) a je