Page 12
OPEN
|
Preview
největší favorit Tom Morris starší, přesto-
že měl výhodu domácího hřiště (tehdy
pracoval několik let v Prestwicku jako
greenkeeper a výrobce holí a míčků, než
se zase vrátil do svého St. Andrews). Pora-
zil ho Willie Park z Musselboroughu, který
hrál 174 ran, o dvě méně než Tom.
Následujících 10 let se turnaj stal výluč-
ným soubojem mezi Tomem Morrisem
(4 vítězství), jeho synem stejného jména
(3 tituly), jehož pro odlišení titulovali
Tom Morris mladší, a Willie Parkem
(rovněž 3 výhry). Peníze se objevily po-
prvé v roce 1863, na 4. ročníku – druhý,
třetí a čtvrtý v pořadí si rozdělili 10 liber,
první si směl na rok odnést pás…
Po deseti letech svět málem o Open při-
šel! To bylo tak: otcové zakladatelé si
dali do pravidel podmínku, že po třech
titulem v řadě se rudý pás stává trvalým
vlastnictvím vítěze. A to tehdy dokázal
Tom Morris mladší, čímž málem poslal
turnaj do věčných lovišť – nebyla cena,
o kterou by se hrálo, a bez ní se turnaj
opravdu nekonal.
Ten „poslední“ rok dominoval Tom s vel-
kou převahou. V prvním kole vytvořil
výsledkem 47 ran asi věčný rekord. Nej-
pozoruhodnější kousek předvedl hned
na jedničce – pětipar dlouhý 529 metrů
zahrál na pouhé tři rány – holemi s hiko-
rovým šaftem a gutaperčovými míčky!
Po třech kolech další rekord – 149 ran
a třetí výhra v řadě. Odnesl si navždy
rudý pás, konec Open!
Po roce a půl přišla spásná iniciativa,
zase z Prestwicku. Pozvali kolegy
z musselburgského Ctihodného Clubu
Edinburských Golfistů a pány z Royal
and Ancient Golf Clubu ze St. Andrews,
aby se složili na novou trofej. Jako pro-
tislužbu nabídli rotující pořádání turna-
je v těchto třech klubech.
Tentokrát nastřádali 30 liber a vybrali
„Golf Champion Trophy“, které se brzo
začalo říkat „Claret Jug“. Moudře zavedli
podmínku, že cena zůstává v držení vítě-
ze jen rok, i kdyby vyhrál mnohokrát po
sobě. Tak zachovali Claret Jug jako ozna-
čení pro nejlepšího hráče, „Champion
Golfer of the Year“, a s ním i celý turnaj
až do dnešní doby… Úctyhodnou historii
přerušily už jen obě světové války.
I s novou cenou pro vítěze zůstával turnaj
čistě skotskou záležitostí. I když byl v ro-
ce 1874 poprvé vypsán jako „otevřený
pro celý svět“, startovalo jen 12 borců…
V roce 1892 se přešlo na dnešní standard
čtyřikrát 18 jamek, odměny vystoupaly
na 100 liber a pomalu stoupala i prestiž
celé akce. O dva roky později se turnaj
poprvé přesunul ze Skotska do Anglie,
do Sandwiche, o další tři roky později
se odehrál v Hoylake u Liverpoolu.
Až do roku 1939 vyhrávali téměř jen
Skotové a Angličani. Ale přesto jim začali
THE OPEN CHAMPIONSHIP
Místo konání: Velká Británie
Založeno: 1860
Termín: 15.–18. 7. 2010
Letošní dějiště:
Old Course, St. Andrews
Par hřiště: 72
Délka: 7 279 yardů (6 656 metrů)
Formát: na rány
Odměna: 4 200 000 £ (cca € 4 850 000,
$ 6 850 000)
Rekordní skóre celkem: 267 ran
Greg Norman (1993)
Rekordní skóre k paru:
-19 Tiger Woods (2000)
Obhájce trofeje: Stewart Cink
ZAJÍMAVOSTI
Další velikán, v Americe nesmírně populární Arnold
Palmer, začal na Open jezdit pravidelně. Právě
střetnutí tehdy tří největších světových es dostala
konečně turnaj na úroveň skutečného majoru.
Když jsem si poprvé četl jeho story, ne-
chtěl jsem věřit vlastním očím a několi-
krát jsem se přesvědčoval na internetu,
jestli to není nějaký hoax. Není. „Progoo-
gloval“ jsem si ho důkladně, jak se hezky
česky říká. Ostatně podívejte se tam sami,
dozvíte se spoustu věcí. Ale ty základní
najdete v následujících odstavcích.
Maurice, jeřábník z přístavu v Burrow-in-
Furness, je držitelem jednoho z rekordů
Open, rekordu, který pravděpodobně vy-
drží navždycky. Kvalifikovat se na tento
turnaj se mu stalo životním snem, přímo
posedlostí.
Začalo to nevinně. V roce 1974 sledo-
val v televizi World Match Play Cham-
pionship a golf se mu nesmírně zalíbil.
Pořídil si nejlevnější půlset, brouzdal
po okolí svého domu a pilně tréno-
val – pinkal do míčku po loukách
a plážích.
Za dva roky už toho uměl dost, tak se
přihlásil do předkvalifikace Open ve
Formby. Když vyplňoval přihlášku, našel
tam kolonku, kde se ptali na jakýsi hen-
dikep. Ten on neměl, tak zatrhl „profes-
sional“, kde ona kolonka scházela. Hen-
dikep ostatně ani mít nemohl, v životě
celých 18 jamek v kuse nehrál.
Spoluhráči se divili, když přiletěl se za-
pálenou cigaretou (odpaloval jednu od
druhé, jako na svém jeřábu) v poslední
minutě se svým půlsetem baleným v ru-
dém koženkovém půlbagu na start. Svou
nejoblíbenější hůl, železo čtyřku, nechal
v tom spěchu v autě. „S tou bývám smr-
telně přesný,“ postěžoval si a odpálil
s takovou razancí, jako by chtěl někoho
zabít. Míček vystoupal do pořádné výš-
ky, ale dopadl jen několik metrů před
Maurice. Druhá rána – socket.
Spoluhráči to napřed přičítali nervozitě,
pak zavolali rozhodčí, ti s tím ovšem podle
Přinejmenším jedno dosáhl ve svém
snažení podivín všech podivínů mezi
golfisty, Maurice Flitcroft. Když v roce
2007 zemřel, věnovaly mu nekrolog The Times i Daily
Telegraph – a to se stává jen těm nejslavnějším hráčům.
Připravil: Ivo Doušek
Fantom Open
10
|
GOLF