Page 4
FOTOEDITORIAL
|
US Open
2
|
GOLF
US Open –
jako fotbal
bez gólů
Letošní US Open jsem očekával s velkým na-
pětím. Vždyť se mělo hrát na jednom z nej-
krásnějších golfových hřišť na světě – na Peb-
ble Beach. Navíc je tento major známý někdy
až brutálními podmínkami, v nichž se i ti
nejlepší hráči stěží dostávají pod par hřiště.
Měla to být skvělá podívaná na vynikající
profesionály v náročných podmínkách.
Po čtyřech dnech strávených u televize však
musím konstatovat, že jsem byl zklamán.
Připadalo mi, že sleduji fotbal bez gólů, at-
letický mítink bez rekordů nebo basket bez
bodů. Ne že by snad Pebble Beach hráče ne-
potrápilo, spíš naopak. Ale nejsou těžkosti
jako těžkosti. Až na pár výjimek mi chyběly
opravdové výkony na hranici možností. Ale
mohou za to pouze hráči?
Na zdejších malých, hrbolatých a relativně
pomalejších grínech se výsledky hluboko pod
par čekat nedaly. A když se čas od času někdo
z hráčů „utrhl“, v následujícím kole ho zpátky
na zem vrátili golfoví bozi, kterým v tom však
zdárně pomáhali organizátoři z USGA.
Způsob, jakým postavili hřiště, vyvolával roz-
pačité úsměvy většiny zúčastněných. Je jas-
né, že pánové z americké golfové asociace
si chtějí stále ponechat vizitku US Open jako
nejnáročnějšího turnaje světa. Ale to by jistě
nemělo být v rozporu se sledovaností klání
samotného, jeho divácké atraktivity či dra-
matičnosti. A pokud se finálové kolo utápí
v záplavě špatných a ještě horších ran a ví-
těz je korunován titulem „jednooký mezi
slepými“ – pak je to na pováženou.
Nenabádám tady snad k tomu, aby se US Open
příště hrála na širokých fervejích, s řídkými ra-
fy a příjemně velkými gríny. O tom moje úva-
ha není. Ale fandit a tleskat někomu, že právě
zahrál par... nebo že dlouhým patem zachránil
bogey… Promiňte, ale já raději vidím výsledky
v červených číslech.
Myslím si, že by si USGA měla vzít příklad
od pánů z Augusta National. Ti totiž před
rokem vyhlásili, že chtějí na hřiště vrátit ovace –
a golfoví fandové mohou sami posoudit, jak
dobře se jim to daří. A to i přesto, že Augusta
National není žádnou procházkou růžovým
sadem a výsledky hluboko pod par tady také
nikdo nehraje. Turnaj však má svůj náboj, aniž
by musel zdecimovat velkou část startovního
pole. Doufám, že se snad něco málo změní. Ne-
rad bych se totiž dočkal toho, že při US Open
2011 budeme tleskat i těm, kteří zahrají bogey!
Text: Vít Koďousek