SVĚTOVÝ GOLF | US Open

brutální sílu a odvahu s přesností a citem pro hru. Jakkoliv má postavu jako

Herkules, vyhrál golfovou chytrostí, zatímco první tři hráči světového žebříčku

(D. Johnson, McIlroy a Day), kteří chtěli

hřiště přemoci pouze silou, se museli sklonit před jeho magií a nástrahami.

NOSTALGICKÝ OBDIV MUŽNOSTI

Musel jsem se souhlasně a nostalgicky

usmát, když jsem četl článek jednoho

amerického golfového publicisty hned

v pondělí po onom US Open: „A tak tam

Brooks Koepka stál na posledním odpališti

turnaje. To co udělal pak, mi připomnělo

Arnolda Palmera. Cestu za vítězstvím zakončil Koepka s palmerovskou odvahou.

Zahrál trojkou dřevem nebojácnou ránu,

u které se zdálo, že poletí až ke katedrále

Holy Hill, jež se tyčí nad hřištěm. A pak

zpečetil své vítězství. Jak tam stál na greenu 18. jamky se siluetou baziliky v pozadí,

vyvolalo to ve mně náhlou vzpomínku na

mladého Arnolda Palmera. Silného, urostlého muže s kovářskými pažemi a rameny

obránce amerického fotbalu. Díval jsem se

na Koepku a na sekundu jsem tam viděl

Palmera. Krásná představa.“

Brooks na cestě k titulu zasáhl 87,5 %

fervejí a 86,1 % greenů v regulaci.

14 | GOLF

Možná některým spíše utkví v paměti,

že jeho průměr drajvů z odpaliště činil přes 294 metrů a na poslední jamce

poslal míček trojkou dřevem do vzdálenosti téměř 345 metrů.

Nám, kdo se golfem zabýváme statisticky a teoreticky, je jasné, že Koepka

vyhrál kvůli přesnosti a dobrému patování, ale pro legendu golfu vůbec není

špatné přidat jeho neskutečný odpal

trojkou. Hranice lidských možností lze

posunout jen tehdy, když vidíme, že to

někdo jiný dokáže. Golfu vůbec neškodí

taková postava urostlého bohatýra.

Když jsem četl úvod článku onoho golfového žurnalisty z USA, nemohl jsem

se ubránit sympatiím. V dnešní době to

chce kus odvahy připomenout, že legenda Arnolda Palmera byla do značné

míry založena na jeho ostentativním

mužství a na tom, jak jeho mužská síla

inspirovala golfisty a přitahovala ženy.

Před časem jsem publikoval v časopise

GOLF článek o Palmerovi s titulkem

„Těžký úděl dnešních mužů“, ve kterém jsem upozornil na to, jak současná

západní společnost degeneruje vinou

toho, že potlačila vzor a ideál mužství až do té míry, že se stal politicky

nekorektní.

Foto: US Open

Erin Hills dokázalo potrestat, zároveň však odměnilo odvahu i dobrou volbu strategie.

Americký spisovatel Norman Mailer byl

toho názoru, že potlačování mužnosti

a klasicky mužských vzorců chování

ve společnosti je nebezpečnou tendencí západní civilizace. A to Mailer

tehdy ani netušil, jak daleko jsme to

dotáhli nyní.

Opravdový muž musí být galantní, avšak

současně by měl v sobě mít něco animálně nezkrotného, opravdovou sílu

vnitřní i vnější. Proto jsem zvolil titulek

„Kráska a zvíře“. Nevím, co by tomu

řekli oba protagonisté, hřiště Erin Hills

a Brooks Koepka, ale já to tak cítil.

Doufám, že silueta Arnieho Palmera,

kterou na okamžik zahlédl můj kolega

z USA v postavě Brookse Koepky rýsující

se proti křesťanské bazilice Holy Hills,

je dobrou předzvěstí pro budoucnost

toho mladého golfisty. Že je to dobrá

předzvěst pro nás všechny.

Přejme mu, ať se mu vyhnou zranění

a ať jeho hra kombinující hrdinskou sílu

s hráčskou inteligencí je pro nás inspirací i v budoucnu. Přejme mu, aby se

stal vzorem nejen svými svaly. Aby svou

životní dráhou dokázal to, co se říká

o Palmerovi a jeho kamarádech Nicklausovi a Playerovi: „Skvělý golfista, ale

ještě lepší člověk.“