Page 76
DRIVING
|
Stalo se
74
|
GOLF
ČTYŘI BAVORÁKY A OSM KALABISŮ
„První číslo nám za úplatu vytiskl jeden přiopilý sazeč načerno a prodávali jsme ho
před olomouckým nádražím. To bylo na jaře 1990, začínali jsme, větší část inzerátů
jsme si vymysleli, aby to nebylo moc prázdné,“ vypráví František Kalabis, prezident
olomouckého Golf Clubu.
Text a foto: Ivo Doušek
Tak začínaly Moravské inzertní noviny
Profit. Z těžkých začátků se vyklubalo
velice životaschopné dítě. Teď už si in-
zeráty vymýšlet nemusejí, už dávno ne.
Když si to spočítáte, letos slaví Profit už
dvacáté narozeniny. A právě tyto naro-
zeniny byly motivem pozoruhodného
turnaje, který Olomoučtí uspořádali za-
čátkem července na svém hřišti.
Turnajů probíhá během sezony na hřišti
ve Vésce, dědince v kopcích nad hanác-
kou rovinou, spousta. Tento se vymykal
normálu hned v několika směrech. Exis-
tuje přímé spojení Profit – Olomoucký
Golf Club, spojuje je právě osoba Fran-
tiška Kalabise, majitele klubu i Profitu.
Ten si dal záležet, pozval na hřiště ne-
jen spoustu svých přátel golfistů, ale
dovedl i zajímavé sponzory.
Největší pozornost budily fešácké ba-
voráky, které bylo možno vyhrát za
hole-in-one na každé tříparové jamce.
Byly čtyři, stejně jako je na hřišti třípa-
rů. Nemyslím, že u nás někdy bylo
takhle „přeautováno“. Čtyři auta zvýšila
pravděpodobnost výhry (sic jen čtyři-
krát, ale přece…), a tak se celý den vtip-
kovalo o tom, co s tolika auty v rodině,
jedno pro mne, druhé pro manželku
a ty další dvě člověk střelí atd.
I když si to člověk nepřipouštěl, nervy to
lechtalo. Začínalo to na šestce. Černý
sporťák pro dva. Stál u odpaliště – jasně,
kdyby stál u jamky, asi by celý domů ne-
odjel. Nervy, zkažená rána mimo grín. Pak
hned na ostrovní osmičce – bílé kabrio.
Voda, ostuda, už zbývají jen dvě auta.
O tři jamky dál černé esúvéčko i s rakví
na střeše. Vlajka se promítá těsně za
bankrem, to bude problém. Byl. Bankr
většinu nadějných ran snadno zastavo-
val. A ještě sedmnáctka. Modré kabrio.
Vyfotili nás u něj, ale nejlepší rána naše-
ho flajtu byla nějaké tři metry od jamky.
Tady to bylo nejnadějnější, taky prý byl
někdo „jen takovéhle kósek“ od vlajky,
ukazoval pán, který na výkony dohlížel
z moci úřední.
Nakonec si ale všechna auta odvezla firma
Horimex, s.r.o. zpátky, nikdo nemusel
řešit zapeklitou otázku, které auto si
ponechat a která poslat dál. Za třicet
centimetrů (to byl ten „kósek“), ani za
tři metry se bavoráky nerozdávají.
Druhou zvláštností pro návštěvníka zdálky,
ale běžnou věcí pro místní hráče, byla
četnost výskytu jména Kalabis ve startov-
ní i výsledkové listině. Skoro jako Klabzu-
báci – hrálo jich osm, a to ještě měli něja-
ké koně v záloze! František se svou paní
Marcelou, která před pár lety přešla od
šéfredaktorování Profitu k roli manažerky
klubu, založili silnou dynastii, hrají jejich
děti i vnukové.
A nehrají špatně, v brutto výsledcích
obsadili dokonce dva ze tří prvních stu-
pínků. Ale trochu pomotali výsledky
v netto kategoriích – protože se většina
Kalabisů vzdala cen, chodili si pro ně
překvapeně i hráči, kteří na prvních
třech místech nefigurovali.
Turnaj končil netradičně – po vyhlášení
výsledků proběhla ještě čipovací soutěž
s vložným, její vítěz věnoval všechny
vybrané peníze na charitativní účely.
V bavoráku z olomouckého klání nakonec neodjížděl nikdo.