Page 84
DRIVING
|
Mid-amatérská scéna
82
|
GOLF
dnešního číselného kódu pro vstup do
šaten. Vyrážíme.
Na hřišti fouká tak, že většina komerč-
ních turnajů u nás by byla pro nezpůso-
bilost zrušena. Berete-li wedge na ránu
proti větru, musíte dávat pozor, aby
vám balon nespadl zpět na hlavu, na-
proti tomu jsem mohl sledovat drajv
Marka Whartona, jak po větru na 16.
jamce končí kousek před grínem, nej-
méně 350 až 370 metrů od odpaliště.
Jdeme s posledním flajtem vedoucích
hráčů Jamie Millerem a Andrew Wilt-
shirem. Je radost se na ně dívat. Je vidět,
že hrají odmala a dokážou si poradit
(skoro) se všemi nástrahami hřiště
i počasí. Náš zájem je evidentně těší
a ochotně sdělují, jakou holí právě hráli,
proč a že je to stejně v tomhle větru
loterie. Týčkuje se maximálně na dva
centimetry i pro drajvr.
Pětku jdeme s Markem Whartonem
a Danny Holmesem, zatím netušíce, že
sledujeme budoucí vítěze, a je nač se dí-
vat. Oba opět v nejlepší náladě, sdílní,
usměvaví a přátelští. Zastavujeme se
u desítky, Marek prohazuje pár slov
s Rogerem Roperem. Evidentně nikdo si
v dnešních podmínkách nelibuje.
Za grínem sedí na rozkládacích stoličkách
činovníci klubu a dalekohledem střídavě
sledují odpaliště. Vzhledem k tomu, že
nemladšímu není míň než 70, nutkavě
mi to připomíná scénu z „Hoří, má pa-
nenko“ a s Markem se dohadujeme, kdo
z nich asi řídil přistavenou buginu a jestli
se tím dalekohledem náhodou nedívají
na deset metrů vzdálený grín.
Docházíme na osmnáctku a vítr rozfouká-
vá prach z bankrů a štěrkových cest. Od-
hadujeme, kdo by ještě mohl bronzové-
mu wapitimu před klubovnou urazit
topnutou přihrávkou nohu, ale už víme,
kdo vyhrál. Za půl hodiny přebírá Danny
Holmes ve vypůjčeném saku a kravatě Lo-
gan Trophy za, dle vlastních slov, nejhorší
skóre, které v poslední době zahrál (72-
74-73), následovaný Markem Whartho-
nem (71-75-74, ten to neřekl, ale určitě
si to myslel, kromě toho skončil už dru-
hý rok druhý) a Brazilcem s francouz-
ským pasem a dřevorubeckým švihem
Rodrigem Lacerda Soaresem.
Ještě se s Markem fotíme u jelena před
klubovnou (dle komentáře a hurónské-
ho smíchu místního údržbáře jsme za-
ručeně první, kdo tak učinil) a definitiv-
ním fivezerofourzero odjíždíme. Zítra
bude kód asi změněn a členové klubu
to dostanou na vědomí pravděpodobně
doporučeným dopisem.
Zkušenost nezapomenutelná. To je golf!
A jen opravdu dobří hráči jsou schopni se
přizpůsobit. Ani hendikep +2 neznamená,
že jste schopni zahrát všude. Těším se do
Poděbrad na ty sytě zelené ferveje a až
budu hrát na trojce, počítám šestkou, na
vlajku, míč se zastaví v centimetr hlubo-
kém vlastním důlku (protože hraju hroz-
ný kopce), samozřejmě jen pokud ho z té
husté trávy na ferveji vyseknu.
Až budu sledovat hráče na British Open,
jak se jim na grínu třepou nohavice, bu-
du vědět, jak obtížně se tam dostali
a s úctou trpělivě počkám, pokud přeru-
ší pat nebo švih kvůli poryvu větru. A to
nám nepršelo.
Jedná se o sérii uzavřených golfových
turnajů určenou hráčům nad 35 let
a hráčkám nad 30 let. Všechny turna-
je jsou hrány systémem na rány bez
vyrovnání (brutto). Právo účasti v sérii
mají pouze ti hráči, kteří se kvalifiko-
vali na základě výsledků předcházejí-
cího ročníku nebo úspěšně zvládli
kvalifikaci pro ročník následující. Je-
jich počet je omezen na 95 hráčů
a 15 hráček.
Podobná kritéria platí i v ostatních ze-
mích, včetně například Polska, Francie
nebo Rakouska. Pouze v USA je věk
omezen na 25 let. Čeští mid-amatéři
obecně nedosahují výkonnosti našich
západních sousedů, protože všichni
začínali s golfem až po roce 1990.
Ale i to se časem změní.
CZECH MID–AMATEUR TOUR
Na hřišti fouká tak, že většina komerčních turnajů
u nás by byla pro nezpůsobilost zrušena. Berete-li
wedge na ránu proti větru, musíte dávat pozor,
aby vám balon nespadl zpět na hlavu.
Odpaliště pětky, grín poslední jamky a nad vším bdící jelen.
Poněkud netypický driving range