Čipy
Proč je dodnes
Ben Hogan vzorem
William Ben Hogan byl americký golfista, který se narodil 13. 8.
1912 a zemřel 25. 7. 1997. Nebudu vás unavovat výčtem jeho úspěchů. To si snadno můžete zjistit. Inspiroval golfisty svojí strategií
managementu hřiště. Dokázal si přesně rozdělit každou jamku na
ideálně hratelné úseky. Pro tuto schopnost strategického vidění byl
přezdíván The Hawk neboli Jestřáb. Ovlivnil navždy herní techniku
svojí knihou „Moderní základy golfu – pět lekcí“.
Text: Ondřej Kašina
Ben Hogan
Ben Hogan určitě nebyl nejcharismatičtějším golfistou své éry. Asi
bychom řekli, že byl spíše nudný
než „cool chlápek“. Nevynikal ani
družností, patřil spíš k samotářům. Ale když se tak dívám na
svět roku 2017, zdá se mi, že měl
několik pozitivních vlastností,
které stojí za připomenutí, protože nejsou zrovna běžně sdílenými standardy.
DLOUHÁ CESTA KE GOLFU
A PĚSTNÍ SOUBOJ
Často vídám rodiče, kteří se
směsicí hysterie a nekritického
obdivu věnují obrovskou péči
a prostředky svým dětem v naději, že z nich vyrostou golfové
hvězdy. (Je v tom i kus sebekritiky, byl jsem také takový.) V některých případech rodiče zahrnují své budoucí „hvězdičky“ tím
nejdražším golfovým vybavením
a oblečením.
Rodiče sami pečlivě režírují
vše. Naplánují turnaje, děti tam
66 | GOLF
zavezou, vybaví je nutričně korektní svačinou a ideálním množstvím iontových nápojů a napjatě
čekají, aby mohli svým mazánkům poté umýt hole a v pohodlí
je odvézt domů. Většinou si neuvědomují, že vytvářejí ve svých
dětech zcela chybné modely
chování. Malí adepti golfu mají
vše snadné. To navždy poškodí
jejich schopnost si něco doopravdy vydřít a vybojovat.
Ben Hogan býval uzavřený a málokdy se s novináři dělil o své myšlenky a tajemství. Vzácnou výjimkou byl rozhovor, který ve věku 75
let poskytl americkému časopisu
GOLF v roce 1987. V něm odhalil,
jak se dostal ke golfu:
„Bylo to tak někdy okolo roku
1920. Bylo mi devět let a vydělával jsem si prodejem novin ve
Forth Worth. Jeden kamarád mi
tehdy řekl, že bylo údajně možné
vydělat si více jako kedík. Prý
snad šlo získat celých 65 centů
za nošení bagu na 18 jamkách.
A tak jsem jednoho dne šel sedm
mílí (11,27 kilometru) z domu až
do Glen Garden Country Clubu,
abych zjistil, jak to vlastně je.
Kluci, kteří už tam byli zavedení
kedíci, měli takový tvrdý rituál.
Když se mezi ně chtěl dostat někdo nový, musel zvítězit nad některým starším a větším klukem
v pěstním souboji. Postavili proti
mně jednoho takového a já jsem
nakonec bitku vyhrál. Tak jsem se
stal kedíkem a u toho jsem začal
milovat golf.“
Takže milí rodiče – pokud chcete
zjistit, jestli vaše děti mají o golf
skutečně zájem, zda je to skutečně v nich, zajistěte jim tu
možnost, ale nezametejte jim
všechny cesty. Pokud některé
dítě je odhodláno kvůli golfu ujít
více než 11 kilometrů tam a zpět
a vybojovat pěstní souboj, pak
vězte, že u takového jedince je
nejen naděje, že u toho vydrží,
ale také slušná pravděpodobnost,
že si svoji cestu proklestí přes
mnohá protivenství.
JSOU PENÍZE VŽDY
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ?
Během práce v Glen Garden
Country Clubu začal malý Hogan
brzy pracovat na vlastním golfovém růstu. Velmi pozorně sledoval herní techniku členů klubu.
Za rozhodující okamžik při formování vlastní techniky považuje
to, když dokázal upřednostnit
učení před výdělkem.
foto: Globe Media/Reuters
„Ty, které
nedokážete
přehrát, lze
upracovat pílí
v tréninku.“
To vše si dnes lze „vygůglovat“.
Ale podstatně zajímavější a složitější je uvědomit si, proč byl
vcelku fyzicky nevelký Hogan
tak úspěšný a proč by pro nás
všechny dodnes měl být vzorem,
zvláště pro mladé golfisty.