DRIVING | Zamyšlení, reflexe

„Nejlepším golfistou v Glen Garden byl Ed Stewart. Bylo mu asi

tak 22 let. Ale jak byl nejlepší

golfista, tak byl nejhorší při placení. Když měl kedíkovi zaplatit,

často zjistil, že nemá peníze. Přesto jsem ho vždy vyhlížel a snažil

se s ním chodit, protože jsem se

od něho učil. Odkoukával jsem

jeho švih, který jsem pak napodoboval,“ vzpomínal Hogan,

který kdyby býval raději vydělal

jistých pár mincí vedle nějakého

„motyčkáře“, asi by byl světový

golf chudší o jednu z největších

osobností.

JAK DLOUHO LZE ČEKAT NA

ÚSPĚCH?

Když se dostal do profesionální

PGA Tour, protloukal se tam

deset let bez významnějšího

úspěchu. Měřeno dnešními standardy, mnohý sportovec toužící

po úspěchu už by to dávno odpískal. Nebo by byl převálcován

všeobecným míněním, že je neperspektivní. Během interview

v roce 1987 se proto Hogana

ptali, zda je ještě možné, aby někdo čekal ve vrcholovém golfu

tak dlouho na úspěch.

„Samozřejmě, že je to možné

i dnes. V životě profesionálního

golfisty neexistuje žádný přesně

stanovený harmonogram vzestupu. Je docela normální, když

úspěch nepřichází z jednoho

dne na druhý. Jedná se o složité

učení, které se ukládá do svalové

paměti, a to chce svůj čas.“

V GOLFU NEJSOU ROVNÉ

ANI STEJNÉ RÁNY

Ben Hogan byl možná nejblíže

tomu, co považujeme v golfu za

nemožné – technické dokonalosti. Ovšem dostal se k nejvyšším standardům herní techniky

a strategie prostřednictvím důsledné víry ve dva axiomy, které

nejsou pro rekreační golfisty

snadno akceptovatelné: 1) Rovná

rána je naprostá náhoda a nevyplatí se na tom zakládat herní

techniku. 2) Za celý golfový život hráč nemá ani dvě naprosto

stejná zadání. Každá herní situace je unikátní a musí tak být vyhodnocena a řešena.

„Nikdy jsem nevěřil v rovné rány.

Ani Ježíš Kristus neumí hrát golfový míček zcela rovně. Daleko

efektivnější je se naučit ovládat stranové rotace a využívat je. Rána hraná se stranovou

rotací, kterou golfista ovládá,

má větší prostor tolerance pro

chybu a daleko více kontroly,“

vysvětloval.

„Před každou ranou vždy začínám hodnocením konkrétní

situace, která je vždy unikátní

kombinací faktorů. Nejprve hodnotím pozici míčku a vítr. Pak do

celkové kalkulace přidám sklon

ferveje a greenu, přítomnost

překážek a umístění jamky. V tréninkových kolech profesionálních

soutěží bývají pravidelně jamky

umístěny vpředu na greenu,

aby se šetřily patovací povrchy.

Já jsem si ovšem vždy představoval těžké pozice jamek, jaké

budou v závěru turnaje, a hrál

jsem na ta imaginární místa. Tak

jsem sice nevyhrál obvyklé sázky

o dva dolary během tréninku, ale

zato více turnajů.“

MISTROVSTVÍ VYTLUČENÉ

Z HLÍNY

Ben Hogan byl až autisticky pracovitý. Známý je jeho výrok, že

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

den bohužel nemá dosti světla,

aby golfista mohl trénovat tak,

jak by měl. Jeho pracovní etika

byla tak příkladná, že byl kvůli

tomu zároveň obdivován i nenáviděn. Ale když se ohlédneme

za jeho kariérou, tak doopravdy

naplnil své krédo: Ty, které nedokázal zpočátku přehrát, nakonec

upracoval neúnavným dříčským

tréninkem.

Ben Hogan říkával, že „secret

to the golf is in the dirt“. Tedy

že tajemství golfu lze objevit

pouze v hlíně cvičného odpaliště během nekonečných

hodin tréninku. Pro rekreační

golfisty zdůrazňuji, že v těch

slovech není pouze symbolický

význam. Má to i velmi praktický smysl z hlediska techniky

tréninku.

Když golfista má k dispozici dostatečně kvalitní travnaté cvičné

odpaliště, kde každou ránu může

zahrát s malým řízkem, má to

pro něj dva důležité přínosy. Zaprvé se naučí správně stlačit míček proti trávě. Zadruhé může

následně „číst“ směry a charaktery svých řízků, z čehož zjistí

dráhu hlavy hole v okamžiku

kontaktu s míčkem.

„Vaše jméno je

ten nejcennější

majetek. Nikdy

nedovolte, aby

bylo něčím

pošpiněno.“

Také je znám Hoganův výrok:

„Na cestě k dokonalosti neexistují žádné zkratky.“ Je možné, že

byl až příliš velký perfekcionista,

a my bychom se proto smířit

s tím, že dokonalost je nedostižný svatý grál.

Lze si však z něho vzít příklad

v tom, že není dobré spoléhat

na zkratky na cestě k úspěchům.

V dnešní době až příliš mnoho

lidí spoléhá na to, že cestu

vzhůru si lze opatřit pomocí různých „zkratek“. A tak závěrem

ještě jeden Hoganův citát: „Vaše

jméno je ten nejcennější majetek. Nikdy nedovolte, aby bylo

něčím pošpiněno.“

67