Page 39
W W W . C A S O P I S G O L F . C Z
37
ROZHOVOR | Aleš Kořínek
pohltil– namísto vysedávání po kavár-
nách se spoluhráči jsem si po tréninku
sbalil bag avyrazil na golf, který se stal
mým způsobem relaxace anovým zdro
-
jem radosti.
To jste měl po fotbalovém tréninku
ještě sílu na golf?
Ano, fotbalové tréninky jsou sice náročné,
ale trvají jen dvě hodiny, takže jsem měl
po tréninku spoustu času na jiné aktivity. Já
jsem zvolil golf, kde jsem krom pilování hry
pracoval ina trpělivosti. Jak se má fotbalová
kariéra chýlila ke konci, golf mě vtáhl nato
-
lik, že jsem se začal účastnit turnajů ahle-
dal příležitosti, jak se zapojit ido extraligy.
Jaké to bylo ze dne na den vymě
‑
nit kopačky za golfovou hůl azačít
novou kapitolu jako profesionální
golfista?
Během své fotbalové kariéry jsem se po
-
stupně vyšplhal mezi pětici nejlepších
amatérských hráčů svelmi slušným han
-
dicapem. Zlom nastal ve chvíli, kdy se mi
se Zlínem nepodařilo domluvit na pro
-
dloužení smlouvy. Bylo mi třicet, byl jsem
ve vrcholné fotbalové formě, apřesto
jsem musel skončit. Přechod zfotbalu na
golf přišel stejně rychle, jako když švih
-
nete holí. Jen pár dní po ukončení fotba-
lové kariéry jsem zavolal Luboši Klikarovi
sotázkou, zda by mě mohl zařadit mezi
profesionály. Atak začala moje nová ka
-
pitola, cesta profesionálního golfisty.
Proč jste se rozhodl stát se golfo
‑
vým trenérem?
Už během kariéry jsem věděl, že dráha
fotbalového trenéra není pro mě. Za
-
tímco moji spoluhráči si zařizovali trenér-
ské licence, já jsem otom ani neuvažoval.
Když jsem však objevil golf azjistil, jak
moc mě naplňuje, začal jsem se přirozeně
věnovat několika lidem, ikdyž to nebylo
klasické trénování. Navíc, nikdy jsem sám
neprošel rukama golfového trenéra, což
ve mně probudilo přesvědčení, že bych
své zkušenosti mohl předávat dál jiným,
svým vlastním způsobem.
Takže jste se po celou dobu tréno
‑
val zcela sám, až jste se vytrénoval
na profíka?
Přesně tak. Nikdy jsem se neobrátil na
žádného trenéra. Většinou jsem se
spoléhal na videa na YouTube, odkud jsem
okoukal různé techniky. Samozřejmě,
uznávám, že cesta bez trenéra byla těžší
adelší. Když má někdo dobrého tre
-
néra, neskončí ve slepých uličkách. Jak
tomu usamouků bývá, ijá jsem se naučil
spoustu špatných návyků, které jsem se
pak musel odnaučovat.
Jaké schopnosti jste si díky samo
‑
statnému učení osvojil?
Člověk, který se učí sám, získá schopnost
lépe reagovat na nečekané situace, které
se mu na hřišti naskytnou. Když se někdo
spoléhá jen na trenéra, může se snadno
dostat do situace, kdy neví, jak reagovat,
pokud se něco pokazí. Učení se na vlastní
kůži vás totiž připraví na nevyhnutelné
nezdary, které přijdou, anaučí vás hledat
vlastní řešení vkrizových momentech.
Co přináší kočovný život golfisty,
zvláště vkontextu rodinného života?
Spřibývajícím věkem jsem čím dál víc
vnímal, jak rychle čas letí. Snažil jsem
se něčeho dosáhnout, absolvoval jsem
různé túry, turnaje, ale čím dál víc jsem
si uvědomoval, že ti, kdo začínali od
malička aměli stabilní podporu, mají
vtomto ohledu velkou výhodu. Po naro
-
zení dcery před dvěma apůl lety se mi
život neustále na cestách, plný turnajů,
začal jevit jako obrovská výzva. Cesto
-
vání zjednoho turnaje na druhý afi-
nancování takového životního stylu je
nesmírně náročné, pokud nemáte spo
-
lehlivé partnery.
Co vás motivovalo ktomu, abyste
začal studovat PGA školu?
Školu PGA jsem začal studovat ještě před
narozením dcery, protože jsem toužil
po stabilnějším zázemí achtěl jsem mít
možnost se soustředit na trénink. Po
návratu ze Španělska, kde jsem obvykle
přečkával zimní období, jsem se setkal
spanem Plašilem zBrna, který mi nabídl
pracovat jako trenér na Kaskádě, což byla
příležitost, která mi otevřela nové obzory
anabídla stabilitu, kterou jsem hledal.
Mnozí trenéři se specializují na jednu
skupinu hráčů, ale vy pracujete
sdětmi, výkonnostními hráči izačá
‑
tečníky. Co vás na práci stěmito růz‑
nými skupinami nejvíce baví?
Někteří říkají, že na začátečníky nemají
nervy, ale já tvrdím, že právě snimi lze
dobře pracovat. Můžu je naučit základy
hned od začátku, takže se pak vyhnou
zbytečnému přeučování. Ato je ta pravá
cesta – začít správně, na čemž se dá dál
stavět arůst.
Co začátečníkům jde nejvíce aco
naopak nejméně?
Začátečníci se většinou rychle chytí na dri
-
vingu, protože si často myslí, že golf je jen
oodpalování. Rychle zjistí, že to je pouhý
začátek ato nejjednodušší. Trefit míček se
prostě naučí každý, ale jakmile je přivedu ke
krátké hře, kpatování ahře kolem greenu,
teprve pak zjistí, očem golf doopravdy je.
Což platí ipro výkonnostní hráče,
vše se točí kolem krátké hry.
Přesně tak. Utěchto hráčů to platí dvoj
-
násobně, protože jejich dlouhá hra je
víceméně velmi podobná – dokážou
se dostat na green nebo kolem greenu
apak záleží hlavně na tom, jak mají
zvládnutou krátkou hru. Tam je často ten
rozhodující rozdíl. Uamatérů to může
vypadat jako maličkost, ale pro výkon
-
nostní hráče to může znamenat rozdíl tří
až čtyř ran na kolo, což je opravdu zá
-
sadní. Aprávě tyto jemné detaily se pak
intenzivně řeší adolaďují.
Během své fotbalové kariéry jsem se postupně
vyšplhal mezi pětici nejlepších amatérských hráčů
svelmi slušným handicapem. Zlom nastal ve chvíli,
kdy se mi se Zlínem nepodařilo domluvit na
prodloužení smlouvy. Bylo mi třicet, byl jsem ve
vrcholné fotbalové formě, apřesto jsem musel
skončit. Přechod zfotbalu na golf přišel stejně
rychle, jako když švihnete holí.