Page 12
ROZHOVOR
|
Karel Skopový ml.
10
|
GOLF
Jak tento sám skvělý golfi sta a učitel z dy-
nastie vynikajících hráčů a trenérů na ono
období vzpomíná? Proč kedík nemůže sou-
časně zůstat i výborným hráčem? A proč
doporučuje perspektivním hráčům alespoň
občasnou zkušenost s prací kedíka? O tom
všem vypráví v následujícím rozhovoru.
Když někdo z pozice profi jedničky
a lídra fi nančního žebříčku odejde
z Varů dělat za velkou louži kedíka
svému tehdejšímu kamarádovi, musí
k tomu mít pádný důvod. Co k tomu
vedlo Karla Skopového?
Těch důvodů bylo víc, ale hlavní byl fakt, že
jsem tehdy neměl prostředky na vlastní hru
hrajícího profesionála. Neměl jsem spon-
zory a hledal jsem cestu, jak pokračovat.
V té době sponzorovat českého profesi-
onála, byť nejlepšího, nikoho nezajímalo.
A tak když od kamaráda Saši Čejky přišla na-
bídka, abych s ním jel na rok jako kedík na
PGA Tour, tak jsem kývnul. Nárazově jsem
mu pomáhal ale už dříve na European Tour
včetně British Open či při Alexově největší
výhře ve Valderramě. Takže jsem tu Ame-
riku bral nejen jako zkušenosti, ale i jako
příležitost vydělat si peníze, které bych pak
mohl použít pro vlastní hru. Na tuto taktiku
jsem ovšem bohužel také „dojel“.
Jak to?
Já si v té době neuvědomil zásadní věc:
tím, že když jsem odjel jako kedy do
Ameriky, tak jsem celý rok nehrál. Prak-
ticky jsem téměř rok nedržel hůl v ruce!
Kedík si nezahraje?
Nezahraje. Na americké túře ani nesmí. Ani
si odpálit míčky na driving range, kde se
turnaj koná. V Evropě to tak přísné většinou
nebylo. A absence tréninku je vidět. Takže
i proto, když jsem se po prvním roce vrá-
til do Čech a znovu hrál, tak jsem byl pár
měsíců na úrovni hendikepu dvacet. Prostě
jsem se nepotkal s fervejí, hrál jsem mezi
osmdesáti až devadesáti! Hned při prvním
kole po svém návratu jsem netrefi l za celou
„Táta“ českých kedíků:
Od cizího bagu vidíte věci jinak
PROPUŠTĚNÝ WILLIAMS
VYPUSTIL DŽINA
Na počátku bylo slovo. To když Tiger
Woods prostřednictvím svých stránek
sdělil, že po zpřetrhání pout s manžel-
kou i trenérem došlo také na kedíka
Steva Williamse. Ten byl přitom ještě loni
v srpnu skálopevně přesvědčen, že má
místo nosiče bagu pod palcem, třebaže
se jeho chlebodárci na grínech nedařilo
a výsledkové propadáky střídala období
vynucené pauzy. Aby umlčel množící se
spekulace, nahlas tehdy veleúspěšný, leč
poněkud kontroverzní kedík vytruboval
do světa: „Kdyby se něco dělo, věděl bych
o tom jako první.“
A ejhle, uplynulo pár měsíců… a Williams byl
na dlažbě. Aniž to tušil. Chlapík, který svůj
slovník nijak nekrotil a svými výroky si nejed-
nou znepřátelil fanoušky či hráče (Třeba jeho
výroky na adresu Phila Mickelsona, jehož po-
častoval výrazem „prick“.), se tak paradoxně
vinou Tigerových skandálů stal rázem obětí,
s níž golfová veřejnost sympatizovala.
Potud by to byl jen zajímavý příběh. Sotva
však na onu kauzu usedal prach, Williams,
jenž mezitím spojil síly s Australanem
Adamem Scottem, sfoukl prach zapo-
mnění svou typickou vyřídilkou.
Jeho nový šéf totiž vzápětí zvítězil na
prestižním WGC Bridgestone Invitational,
kde úvodní kolo obešel v osobním rekordu
62 ran a tápajícího Woodse za sebou na-
konec nechal o propastných 18 ran! Za
normálních okolností by to byl Scott, kdo
se ocitne v záři refl ektorů, jenže tentokrát
se na výsluní hřál jeho nový kedík. A jako
by Williamsovi nestačilo, že už tak slíznul
smetanu, v následném televizním inter-
view si neodpustil své typické rýpnutí:
„Hole nosím už déle než třicet let, na
kontě mám 145 výher, ale tohle byl ten
nejlepší týden mého života!“
VÍTE, ŽE…
Většina klubů využívá pro řazení ke-
díků žebříček. Na jeho nejnižším stupni
je nováček (trainee), který postupně
prochází dalšími stupni: intermediate
(středně pokročilý), captain, honor
a konečně championship.
Během prvního roku činnosti uchazeči
získají status intermediate či captain,
zhruba za další tři až čtyři roky se mo-
hou dopracovat k označení honor. Zís-
kání statusu championship trvá obvykle
až deset let, ti nejlepší se do této sféry
probojují nejdříve po šesti letech.
Alternativním žebříčkovým systémem
často používaným v oblasti středo-
západu USA je hodnocení B, A, AA,
honor (po dvou letech) a Evans stipen-
dista, přičemž nejvyšší stupeň je pod-
míněn ziskem Evansova univerzitního
stipendia.