Page 41
INSTRUKCE
|
Kapitoly z psychologie
WWW.CASOPISGOLF.CZ
39
taková, že člověk se neučí tím, že dělá
chyby, ale pouze tehdy, když je schopen
tyto chyby adekvátně vnímat, vyhodnotit
a vyvodit z toho důsledky.“
Pokud chcete objevit tu vaši osobní a pro
vás nejvhodnější cestu ke golfové leh-
kosti a inspiraci, vaši cestu „do zóny“, je
třeba si všímat všech okolností a faktorů
doprovázejících vaše nejlepší golfové oka-
mžiky. Tak postupně dokážete identifi -
kovat soubor podmínek a činností, které
vám pomáhají navodit žádoucí herní stav
inspirace, sebedůvěry a intuice – úsporně
nazývaný „hra v zóně“.
Když už se vám podaří prožít ten krásný
zážitek, že hrajete „v zóně“, užívejte si to,
protože to bohužel nikdy netrvá dlouho.
Stejně jako pocit intenzivního štěstí, má
i „hra v zóně“ omezené trvání v čase.
Objektivní příčinou jsou chemické reakce
v našem těle. Často však sami sebe vyže-
neme z ráje „zóny“ předčasně v důsledku
zbytečných chyb. Podívejme se blíže na ty
hlavní.
CO NÁS NEJČASTĚJI
„ZE ZÓNY“ VYŽENE
• Nezvládnuté emoce po zkažené
ráně
Dle mého soudu se jedná o „nepřítele
číslo 1“. Nezáleží na tom, ve které fázi se
to odehraje. Může to být drajv do lesa,
stejně jako výše zmíněný neproměněný
lehký pat. Skutečnost, že rovněž profesio-
nálové mají problémy s následným zvlád-
nutím emocí po špatné ráně, jen doka-
zuje, jak závažný je to problém.
Když se po skončení hry ohlédnete a spo-
čítáte rány, nakonec se vždy ukáže, že to
nebyla jedna konkrétní chyba, která vám
zkazila skóre. Byla však počátkem řetězu
autodestruktivních rozhodnutí a akcí.
Jak se tomu vyhnout? Cesta je jenom
jedna: Nedovolit, aby jedna chyba vyvolala
sérii dalších. Nemůžeme napravit chyby
minulosti a nedokážeme kontrolovat bu-
doucnost. To jediné, na co máme vliv, je
současnost. Trénujte v sobě schopnost
„odstřihnout“ se emočně od chyby v mi-
nulosti a nestresovat se zbytečně možným
neúspěchem v budoucnu. Praktické zdoko-
nalování schopnosti žít v přítomném oka-
mžiku a opustit ďábly minulosti bude pro
vás užitečné i pro všechny ostatní oblasti
života.
• Negativní interakce s jinými golfi sty
Mnoho golfi stů raději nehraje turnaje,
protože se tak chtějí vyhnout situaci, kdy
musí strávit dlouhý čas na hřišti s cizími
lidmi, kteří jim mohou být nesympatičtí.
Je fakt, že různí lidé se různě vyrovnávají
s potřebou interakce s neznámými oso-
bami, zvláště v případě, kdy pociťují určité
náznaky vzájemné antipatie.
Není golfi sta, který by nikdy nenarazil
na nepříjemného partnera/partnerku
ve skupině. Předmětem animosity a ne-
gativní komunikace může být cokoliv –
od politiky, přes vztah k přírodě, kouření
na hřišti, nedostatek ohleduplnosti při po-
stavení, hluk během hry, vtipy s vulgárním
nebo rasovým podtextem atd.
Jak se ubránit tomuto rozptylujícímu
vlivu? Pokud chcete hrát formáty, kde
lze předpokládat, že se můžete setkat
s antipatickými lidmi, počítejte dopředu
s tímto faktorem a naučte se hrát tak,
že omezíte interakci a komunikaci na ne-
zbytné korektní sociální minimum. Pokud
to nedokážete, hrajte jen s příjemnými
kamarády.
• Problémy tělesného rázu
Častým důvodem, kvůli němuž je golfi sta
předčasně vyhnán z hraní „v zóně“, jsou
fyzické problémy. Všichni golfi sté všech
úrovní podléhají únavě a její nárůst snad
přímo v kvadratické křivce přibližuje vy-
padnutí „ze zóny“ a počátek herního
zhroucení.
Nejlepším způsobem, jak zvýšit odol-
nost proti únavě, je zlepšovat fyzickou
kondici. To je však zdlouhavý úkol a pro
mnohé pracovně vytížené rekreační hráče
spíše nedostižný ideál. Avšak i v běžném
stavu obvyklé fyzické kondice lze od-
dálit některé projevy únavy a zhoršení
koordinace pohybů během hry.
Zde opět na první místo vystupuje schop-
nost golfi sty poznávat a chápat funkce
a nároky vlastního organismu. Když se je
naučíme znát, můžeme být lépe připra-
veni a poskytnout tělu včas vhodné teku-
tiny a jídlo. Univerzálně dobrou pomůc-
kou jsou banány, různé tyčinky nebo třeba
i piškoty, které mají tu přednost, že ne-
špiní ruce. Nesmíte dopustit, aby vaše tělo
snížilo výkon kvůli tak banálním důvodům,
jako jsou žízeň a hlad.
• Negativní pohled na problém
Mezi obvyklé scénáře patří, že golfi sta
hraje několik jamek za sebou s lehkostí
a inspirací typickými pro stav „hry
v zóně“. Pak přijde na odpaliště, které
je z nějakého důvodu pro něj rizikové
z pohledu individuální charakteristiky
jeho úderů.
V takové chvíli začne narůstat v nitru
obava měnící se ve strach. Golfi sta se po-
stupně natolik soustředí na hrozící chybu,
že ji buďto udělá na očekávané rizikové
straně, nebo právě na druhé straně vinou
přehnané kompenzace.
Jedinou cestou, jak snížit riziko, je v tako-
vém okamžiku donutit sám sebe k zasta-
vení tohoto „fi lmu katastrofi ckých eventu-
alit“ a pokusit se zahrát úplně standardní,
typickou ránu s představou oblíbené, do
široka otevřené cvičné louky před vnitřním
zrakem.
• Přílišné soustředění na jednotlivé
technické části švihu
Jak již jsem jednou napsal, říkají venezuel-
ští golfi sté na adresu těch, kteří přespříliš
před úderem přemýšlejí: „Osel, který se
zamyslí, ztratí náklad.“ Golfoví teoretici
se rozcházejí v tom, na kolik věcí dokáže
úspěšně myslet rekreační golfi sta během
švihu. Někdy se uvádí tři jako maximální
počet „švihových myšlenek“.
Myslím, že i to je mnoho. Když jsme
„v zóně“ nemáme vůbec žádné tech-
nické úvahy o švihu. Vše se děje jakoby
samo od sebe, jako čistá projekce naší
vůle. Když „ze zóny“ vypadneme, do-
poručuji jen jednu „švihovou myšlenku“:
klidně ale důkladně se otočit dozadu
a pak beze strachu tu spirálu rozvinout:
„Turn and let it go!“
Cesta do „golfové zóny“ je zcela individuální
a tu vaši osobní vám celou nemůže ukázat žádný
golfový publicista, trenér ani guru. Ti vám mohou
naznačit určitá východiska, ale svou „cestu do
zóny“ si musí najít každý sám.