Page 38
INSTRUKCE
|
Kapitoly z psychologie
36
|
GOLF
Text:
Ondřej Kašina
Po více než 30 let, kdy mne fascinuje golf
a snažím se pronikat do jeho tajů, jsem
měl v úctě některé golfové vzory. Prv-
ním z nich byl Jack Nicklaus. Důvodem
bylo to, že jeho osobnost, styl hry a celá
jeho cesta životem byly vzácným spoje-
ním soutěživosti a úcty k etickým hod-
notám. Dalším mým oblíbencem je na-
příklad Phil Mickelson. I toho mám rád
kvůli tomu, že svými praktickými skutky
naplňuje vysoké standardy lidských hod-
not, jako je třeba empatie, solidarita
a láska k rodině. A kromě toho je Phil pro
nás, nedokonalé a nespokojené golfové
amatéry, rovněž sympatický díky zvláštní
kombinaci obrovského herního potenciálu
a občas nečekaných sel hání, při kterých
má ve tváři poněkud dětskou směs zkla-
mání a překvapení, oděnou do stydlivého
úsměvu.
Nedávno nám Mickelson během British
Open 2011 znovu předvedl, že je scho-
pen zahrát fantastické údery, kdy je mí-
ček jakoby magickou silou řízen na grín
k jamce přes všechny překážky. A rovněž
to, že je schopen amatérsky neproměnit
půlmetrový pat a potom zahájit sérii úletů,
které my, „nedělní motyčkáři“, dobře
známe, i když v kratším vydání.
Phil je jako golfový vzor zajímavý právě
tím, jak u něj cítíme, že je to stejný člo-
věk jako my, nikoliv záhadný superman.
Proto také pozorně sleduji jeho komen-
táře o golfu.
V závěru července 2011 byl Mickelson
pozván do světoznámé americké Charlie
Rose Talk Show. Během tohoto programu
byl tázán na dojmy z jeho zázračného
vzepětí a srdceryvného selhání v souboji
o vítězství v Open. V odpovědích mimo
jiné zmínil, že skvělou první polovinu zá-
věrečného kola hrál zcela „v zóně“.
Ten pocit popsal následovně: „Being in
the zone, it‘s like throwing a ball. I just
see the target and swing and the ball
goes where I want it to go.” V překladu
by to nejspíše znamenalo: „Být při hraní
golfu v zóně se podobá tomu, když míček
házíme. Prostě vidím cíl, pak uskutečním
švih a míček letí tam, kam chci.“
To mne zaujalo, protože s házením
míčku mám velké zkušenosti. Význam-
nou část mládí jsem strávil hraním soft-
ballu a baseballu, měl jsem to štěstí, že
jsem náležel do party, která koncem
70. a v 80. letech patřila k průkopníkům
těchto sportů u nás. Mí první golfoví
spoluhráči se rovněž rekrutovali z pro-
středí softballu a baseballu a dodnes
Cestu do hry „v zóně“
si každý musíme najít sám
Ani já, ani nikdo jiný nemůže jít tou cestou za tebe.
Musíš po ní jít sám.“
Walt Whitman
Být při hraní golfu v zóně se podobá tomu, když
míček házíme. Prostě vidím cíl, pak uskutečním
švih a míček letí tam, kam chci.
Phil Mickelson je příkladem hráče,
jehož občasná selhání jsou blízká všem
rekreačním hráčům.