CESTY ZA GOLFEM | Letem světem
Hřiště otevřeli 23. března 1889 a v záchvatu nadšení ihned pozvali „za sumu
nepřevyšující 4 libry“ Old Toma Morrise,
aby jim poradil, co kde vylepšit. Tom zde
strávil dva dny, 4 libry stačily i na cestu…
Dnes je to jedno z nejnavštěvovanějších hřišť, přestože objednávat se musíte dlouho dopředu, zaplatit nejpozději
měsíc před hrou, být si vědomi toho, že
když nejste čtyři, budete doplněni dalšími hráči, že nejsou dovoleny buginy,
že caddy stojí 50 liber, green fee 210,
hra ze vzdálenějších modrých odpališť
vyžaduje dvěstěpadesátiyardové drajvy,
že vás maršál může posunout na kratší
odpaliště…
Vnitřní prostory klubovny Royal Colombo mapují bohatou historii.
Zakázána jsou trika s komerčními reklamními nápisy. Čepice se nesmějí nosit kšiltem dozadu, do klubovny v nich nesmíte
vkročit vůbec. V klubovně smíte mít čisté
džíny, ale ne roztřepené. A nikde nesmíte chodit bosi, to vše a mnohé jiné je
tam výslovně vypsáno!
V jídelně klubovny Royal Wimbledon
klubu se gentlemani musí pohybovat
v saku, vázance a kalhotech od krejčího,
džíny nejsou v klubu dovoleny nikde,
stejně jako oblečení s většími reklamními
nápisy. Pro hochy od 8 let platí stejná pravidla, jen nemusí nosit sako. K pravidlům
chování a dress code se ještě vrátíme.
Jeden z hodně slavných a také drahých,
Royal Lytham & St. Annes GC, se
chlubí kuriózní historkou. Slavná dvojice
Bobby Jones a Walter Hagen si mezi koly
Open zašla do hospody, aby si trošku ulevili od toho napětí. Na cestě zpátky zjistil
Jones, že někde ztratil svůj hráčský průkaz. Přísný strážce ho nepoznal, neuvěřil
mu, a aby mohl dovnitř, musel si koupit
vstupenku. Stal se tak jediným vítězem
Open, který musel zaplatit lístek, aby
mohl hrát. Kolik platil, se nedozvíte, ale
když si zde budete chtít zahrát vy, stojí to
pořádný balík, klub totiž patří mezi Royal
kluby k nejdražším. Nejlevnější nabídka
green fee na klubovém webu – 230 liber.
Znáte ostrov Jersey v kanálu La
Manche? I tam založili v roce 1878 klub,
52 | GOLF
o rok později už byl královský – i když
ostrůvek je maličký a leží blíž Francii než
Anglii. Vyrostli zde pozoruhodní hráči –
Harry Vardon, šestinásobný vítěz Open
a asi největší anglický hráč vůbec, a Ted
Ray, další velká hvězda a první kapitán rydercupového týmu. Za války, když Němci
obsadili ostrovy, proměnilo se hřiště
v minové pole. Stopy války jsou kolem
hřiště dosud patrné.
Irský Royal County Down, mnohokrát
hodnocený jako nejlepší světové hřiště,
leží na těch nejkrásnějších dunách, jaké
si umíte představit, v přírodní rezervaci
Murlough, mezi horami Mourne a zálivem Dundrum Bay. Čirý links, ferveje se
Stejně fantastickou linksovou krajinu nabízí i druhý nejstarší irský klub Royal
Portrush, z Irska jediný, kde hostili
Open. Velmi podrobný dress code vydá
na celou stránku, řeší třeba i nošení sandálů (jen v klubovně a vždy s ponožkami, uvnitř se nesmí nosit čepice atd.).
V Royal Jersey jsou ještě rigioróznější
– nesmíte hrát v kalhotách s vnějšími
kapsami, košile musí být vždy zasunuty,
i když jsou navrženy tak, že by mohly být
nošeny volně, ktaťasy nesmí být kratší
než 3 palce nad kolena, kalhoty i šortky
musí být od krejčího, loga musí souviset
s golfem, ponožky musí být vidět nad
botou. Tam je pořádek!
Royal North Devon je nejstarším linksem v Anglii (založen 1864), pravidelně
V těchto velmi tradičních klubech panují i často
přísnější pravidla chování a oblékání, než jaké
známe z našich luhů a hájů. Některé věci znějí až
pedantsky, jiným se můžeme zasmát – ale jsou
tam. A vypisují je důsledně v pravidlech klubu.
klikatí mezi dunami, z každé jamky jiný
výhled. Asi znáte obrázky „vlasatých“
bankrů s převislými rostlinami. Ferveje
jsou obklopeny závějemi purpurového
vřesu, nádherného na pohled, ale smrtícího, když vám do něj zapadne míček.
Tento nejlepší ze všech linksů světa má
hodně fousatý rekord ze zadních odpališť. První irská superstar Jimmy Bruen
tady zahrál v roce 1939 66 ran a od té
doby ho nikdo nepřekonal.
bývá uváděn mezi 100 nejlepšími hřišti
světa. Tady hrály od počátku významnou
roli i ženy, měly trofej (šálu či přehoz),
o kterou musela nositelka hrát, když
byla vyzvána, často i dvakrát denně!
Ženy doprovázeli nosiči v šarlatových
uniformách.
Royal Cromer se hraje na útesech,
kraje těchto útesů občas opadávají do
moře, a tak je hřiště potřeba posouvat.
Nejhorší situace nastala v roce 1962.