Page 37
INSTRUKCE
|
Golfoví leváci
WWW.CASOPISGOLF.CZ
35
ruce. O tom, jak lateralita vznikla a jakým
změnám v počátečním vývoji lidstva
podlehla, nemáme v dnešní době žádné
přímé zprávy.
Prvotní archeologické studie často dochá-
zely k nejednotným závěrům. Jejich názory
revidoval například švýcarský archeolog
a antropolog Paul Sarasin, a to na základě
důkladného zkoumání velkého počtu pre-
historických nástrojů a maleb z nejrůzněj-
ších nalezišť. Z výsledků těchto výzkumů
usoudil, že v době kamenné bylo přibližně
stejně praváků jako leváků. Ve svých dal-
ších výzkumech dokázal, že v době bron-
zové nastal nápadný přesun ve prospěch
ruky pravé. Od té doby se pak nejen udr-
žovalo, ale dokonce rozvíjelo užívání ruky
pravé, přibývalo sklonu k pravorukosti.
A tak se postupně vytvořil stav, který dnes
označujeme jako pravorukou civilizaci.
Existuje mnoho vědeckých teorií snaží-
cích se vysvětlit, proč v době bronzové
nastala významná změna v laterální
orien taci člověka, proč tolik ubylo leváků.
V dnešní době se má za to, že jich je ne-
celých 15 %. Zmíněné vědecké teorie se
snažily vysvětlit tento posun z hlediska
biologického a sociálního. Žádná hypo-
téza však nikdy nezískala jednoznačnou
převahu. Mne osobně zaujala teorie, kte-
rou zmiňuje v práci nazvané „Vztah late-
rality k tělesnému a duševnímu zdraví“
Vendula Bílková z FF MU (2008):
„Z teorií, které vycházejí ze základů spo-
lečenských a psychologických, stojí za
zmínku tzv. bojová teorie modifi kovaná
A. Astvacaturovem. Ten vykládá převahu
pravorukosti takto: když člověk začal po-
užívat zbraně, potřeboval si v boji chránit
svůj život, tedy hlavně krajinu srdeční, ští-
tem. Protože v levé ruce nosil štít (srdce
je uloženo na levé straně) a v pravé
zbraň, používáním zbraně se procvičovala
a zdokonalovala obratnost ruky pravé,
a tím se vytvořil sklon k praváctví.“
Svoji část pravdy mají určitě také teorie
sociální. Vycházejí z předpokladu, že bě-
hem ranného vývinu dítěte, v prvních mě-
sících života, je více potenciálních leváků,
než by odpovídalo jejich podílu v celkové
dospělé populaci. Mnoho z potenciálních
leváků se však přeorientuje nebo je přeu-
čeno na pravou stranu pod tlakem „pravo-
ruké“ civilizace. Ta je zařízena pro praváky
z hlediska ergonomického a navzdory
narůstající liberálnosti v mnoha oblastech
lidské činnosti je leváctví nadále vnímáno
jako cosi „nekorektního“.
Během uplynulých staletí se tento předsu-
dek promítl i do náboženských dogmat.
V Bibli je okolo stovky pozitivních zmínek
o pravé ruce a nejméně 25 negativních vyjá-
dření o ruce levé. Islám je v diskriminaci levé
ruky ještě horší, ten už ji považuje přímo za
nečistou. Kromě ofi ciálních religiózních dog-
mat se diskriminace leváků objevuje také ve
spoustě pověr a legend. Například ďábel bý-
val často zobrazován jako levák a věřilo se,
že své adepty satanismu křtí levou rukou.
Nemůže být pochyby o vědomém i pod-
vědomém psychologickém tlaku, kterým
společnost diskriminuje leváky. Stačí se za-
myslet nad sémantickým odrazem tohoto
jevu. Nikomu asi nemusím vysvětlovat, co
v češtině mohou znamenat slova „levák“
a „levárna“. V jiných jazycích je tomu po-
dobně. Například je znám citát spisovatele
Hermana Melvilla: „To be hated cordially,
is only a left-handed compliment.“ (Být
nenáviděn upřímně je jen dvojsmyslný
kompliment.)
Dvojsmysl „left-handed“ tak rovněž v an-
glickém jazyce nemá zrovna pozitivní
konotaci. Rovněž francouzština popisuje
stav, kdy někdo dělá něco nešikovně, jako
„leváctví“ – „faire gauchement quelque
chose“. A tak bychom mohli pokračovat.
Jako jeden z mála rozumných napříč stale-
tími se prokázal řecký fi losof Platón, který
zastával názor, že lidé mají od přírody
základ obourukosti a převaha pravé ruky
je výsledkem působení matek a chův při
výchově.
Kolik se ve skutečnosti rodí potenciálních
leváků, o tom existuje značné množ-
ství vědeckých teorií. Většina z nich se
shoduje s Platónem, že potenciál latera-
lity je v podstatě vyvážený a že převaha
praváctví vzniká až pod nátlakem vý-
chovy a společnosti. V již citované práci
V. Bílkové se uvádí:
„Sarasin (cit. podle Sovák 1961) zau-
jímá stanovisko, k němuž se z našich
předních pracovníků hlásí především
J. Vinař a M. Sovák. Tvrdí totiž, že geno-
typicky je stejné procento praváků jako
leváků a že převaha praváků v pozdějším
věku je způsobena výchovným tlakem
pravorukého prostředí. Sovák (1962) uvádí,
že u dětí předškolního věku je asi 40 % ge-
notypických leváků a 40 % praváků, zby-
tek, tj. 20 %, je obourukých. Suchenwirth
(cit. podle Sovák, 1962) se domnívá, že vý-
razných leváků a praváků se rodí v každé
kategorii jen 2,5 %, kdežto ostatní popu-
lace je genotypicky nevyhraněná a pravo-
rukou se stává teprve výchovou.“
Mám sympatie k rozeným levákům, kteří
si uhájili své a nejenže zůstali leváky bez
ohledu na všudypřítomný nátlak spo-
lečnosti, ale dokonce i golf hrají z levé
strany – navzdory tomu, že nabídka
golfového vybavení je pro ně chudší.
Zatímco počet leváků ve světové popu-
laci se odhaduje na cca 15 %, je golfistů
hrajících nalevo jen necelých 10 %.
O tom, že přeučování na pravou stranu je
projevem nedostatku tolerance ve společ-
nosti, svědčí dle mého názoru zajímavý
statistický fakt z golfového prostředí.
V Kanadě, která je právem považována za
vzorovou zemi demokracie, rovnosti a to-
lerance, je více než 30 % golfi stů hrajících
z levé strany.
Jsem přesvědčen, že to není náhoda
a není to jen zásluha vítěze Masters Mika
Weira, jenž rovněž hraje zleva. Zvýšený
počet leváků a levostranných golfi stů v ur-
čité společnosti může být důsledkem vyšší
tolerance a kvalitnější demokracie té spo-
lečnosti. Bylo by velmi zajímavé, kdyby se
nějaký výzkumný tým antropologů a soci-
ologů pokusil ověřit tuto moji teorii.
JE HRA Z LEVÉ STRANY PŘEKÁŽKOU
NA CESTĚ K ÚSPĚCHŮM?
Velmi dobře si pamatuji, jak mi jeden gol-
fový trenér důrazně doporučoval, abych
se „předělal“ na pravou stranu v době, kdy
jsem ještě hrál zleva. Chvíli mne pozoroval
a pak mi řekl: „Ty levý hole zahoď a začni
se znova učit hrát správně zprava!“
Jakožto zvídavý člověk, který nerad auto-
maticky přijímá „správná“ paradigmata,
jsem se ihned zeptal, proč bych to měl
udělat. Odpověděl mi, že „člověk se pro-
stě líp votáčí z pravý strany“. Neměl jsem
tehdy nejmenší pochybu, že jeho pevné
přesvědčení postrádá jakékoliv odborné
zdůvodnění, a kdyby se mi ty levé hole ne-
byly bývaly zlámaly, hrál bych zleva dodnes.
Také se mi dodnes zdá, že není zcela