Page 90
88
|
GOLF
Napřed čísla velká. Počty profesionál-
ních trenérů, kteří se starají o naše gol-
fové pokroky, (logicky) kopírují počty
hráčů v té které zemi. Vedou
Ameri-
čani
– 28 tisíc členů místní PGA, pak
Anglie spolu s Irskem 5 950, Japonsko
4 000, Kanada 3 500, Austrálie 2 790
a Německo 1 730. Pro srovnání –
přesné číslo PGA Czech se letos dost
mění, často slyšíte, že se některý mladík
stal profesionálem, ale pořád je to jen
něco kolem 230 členů (k 1. 1. 2011 jich
bylo 225).
Čísla menší, ale asi zajímavější, týkající
se rekordů PGA Tour. První z nich hovoří
o historicky nejnižších součtech ran za
čtyřkolový turnaj, tedy o stabilitě výkonu.
Nejníže se dostal
Tommy Armour III
v roce 2003 na Valero Texas Open – po
kolech za 64, 62, 63, 65 dosáhl součtu
254 ran.
O jednu víc napočítali
Stevovi Stricke-
rovi
v prvních čtyřech kolech pětikolo-
vého Bob Hope Classic 2009, 256 zahrál
Mark Calcavecchia na Phoenix Open
2001. A konečně
Tiger Woods 257 na
Tour Championship 2007. Stejného vý-
konu dosáhl už v roce 1955 na Texas
Open
Mike Souchak. Maličko zkreslu-
jící je fakt, že výkony jsou počítány bez
ohledu na par hřiště. Na hřištích s nižším
parem to jde lépe…
Totéž ve dvou po sobě jdoucích kolech.
Vede se 122 ranami Troy Matteson (61
a 61) v roce 2009 ve 2. a 3. kole na Frys.
com Open, za ním se 123 Steve Stricker
( 61 a 62). 124 mají na kontě Mark Calca-
vecchia, Pat Perez, Stuart Appleby a David
Toms. I všechny tyto výkony nesou datum
2000 a výš.
Ale pozor, už v roce 1967 hrál Gay
Brewer 64 a 61 na Pensacola Open, to
je 125 ran. Jedenáct let trvalo, než jej
někdo vyrovnal, a překonán byl až po
34 letech! Dnes je na výkonu 125 něco
přes deset hráčů.
Nejníže pod par hřiště se dostal
Steve
Stricker
, zas je to na čtyřech prvních kolech
toho stejného turnaje, 33 ran pod par! Hřiště
má par 72. 31 ran „pod“ zahrál
Ernie Els na
Mercedes Championship 2003, tam byl par
73 a celkový počet ran 261.
Pat Perez hrál
v roce 2009 na Bob Hope Classic -30, na -29
jsou další dva borci. Všechny tyto výkony
jsou z tohoto století.
Rekord v počtu berdíků drží dva hráči.
32 jich nasázel
Mark Calcavecchia
na Phoenix Open 2001 a
Paul Gow na
B.C. Open ve stejném roce. Další dva hráči
dosáhli 31 birdie. Ale pokud zase započ-
teme výsledky z prvních čtyř kol toho
rekordního Bob Hope Classic 2009, vede
Steve Stricker s 34, a Jhonatan Vegas
tam letos dosáhl počtu 32!
Jedním z nejsledovanějších a nejoceňo-
vanějších výkonů je počet berdíků v řadě.
Jen jediný hráč jich dosáhl devět za se-
bou – starý známý
Mark Calcavecchia.
Bylo to na RBC Canadian Open předloni,
ve druhém kole, celkem v něm zahrál 65.
Na osmi jsou: Bob Goalby 1961, Fuzzy
Zoeller 1976, Dewey Arnette 1987, Edward
Fryatt 2000, J. P. Hayes 2002, Jerry Kelly
2003 a letos se do statistik zapsal
Chris
Stroud
. Zajímavé je, že jen dva z nich
hráli to kolo za 63, ostatní 65 a výš!
A v těch turnajích nedopadli většinou moc
skvěle, třeba Calcavecchia byl osmý, ale
nejhůř dopadl Arnette, který skončil až
na 47. místě! Asi ty berdíky slavil…
Dva borci si tu řadu okořenili vloženým
eaglem: sedm berdíků a eagle v řadě hrál
v roce 2001
Billy Mayfair a o dva roky
později
Briny Baird.
A ještě – do rozstřelu o první místo
se historicky maximálně dostalo šest
hráčů. Stalo se to dvakrát. Poprvé
v roce 1994 na GTE Byron Nelson
Classic soupeřili Neal Lancaster, Tom
Byrum, Mark Carnevale, David Edwards,
Yoshinori Mizumaki a David Ogrin. Vy-
hrál
Neal Lancaster. Podruhé – bylo to
na Nissan Open v roce 2001 – přinesla
po čtyřech kolech shodný součet šes-
tice Robert Allenby, Toshi Izawa, Bran-
del Chamblee, Bob Tway, Jeff Sluman
a Dennis Paulson. Nakonec se radoval
Robert Allenby.
DRIVING
|
Zajímavosti
Nej, nej, nej 6
Ve statistikách postihujících golfové dění se dá lovit donekonečna. Tentokrát se nevrhneme
do světa pozoruhodností ani peněz, zůstaneme u poněkud „sušších“ čísel.
Připravil: Ivo Doušek
Obr.: ingimage.com