Page 72
70
|
GOLF
V mládí jsem se věnoval bo-
jovému umění judo a po více
než třiceti letech studia herní
techniky golfu nacházím stále
více podobností mezi těmito
dvěma sporty. Oba vyžadují
dobrou fyzickou kondici, avšak
ani v jednom z nich není cestou
k mistrovství pouze hrubá síla.
Hlavní zásadou juda je: „Minimální
úsilí – maximální účinnost“. Zdá se
mi, že to dokonale platí rovněž pro
golf a každý golfi sta, který chce
lépe ovládnout techniku hry, by si
měl toto heslo vyvěsit na nástěnku,
případně si ho ještě napsat na kšilt
čepice, aby si ho stále připomínal.
Golfový švih je složen z mnoha
silových vektorů a opravdu efek-
tivní je pouze tehdy, když tyto
vektory působí v co největší
synergii. Jinak řečeno – fyzická
kondice a síla nám nejsou nic
platné, pokud se v našem švihu
vzájemně perou síly, když působí
jedna proti druhé. A právě do-
sáhnout co nejlepší spolupráce
všech partií těla a tím také silo-
vých vektorů – to je cílem všech
ambiciózních golfi stů světa.
Ti nejlepší se čas od času přiblíží
k tomuto ideálu – a potom to vy-
padá jako lehkost sama. Nedávno
Thomas Björn zvítězil v turnaji
Omega European Masters a byl
sám tak překvapen svojí hrou, že
udiveně prohlásil: „Golf vypadá
někdy tak jednoduše…“
Ano, golf někdy vypadá jednoduše
a elegantně, jako kdyby šlo hrát
dlouhé a přesné rány bez zjev-
ného úsilí. To je právě ta vzácná
chvíle, kdy se úsilí využívá s ma-
ximální účinností. Bohužel nám,
rekreačním golfi stům, jsou takové
chvíle dopřány jen vzácně. Povět-
šinou bojujeme s naším švihem
tak, že toho chceme moc a jedna
použitá síla jde proti jiné, což sni-
žuje efektivnost našeho švihu,
přesnost ran i jejich délku.
Existuje nějaká jednoduchá, za-
pamatovatelná idea, na kterou
bychom měli během švihu mys-
let a která by nám pomohla zvý-
šit koordinaci silových vektorů
a efektivnost švihu? Podle mého
názoru existuje. Je to:
1) Snaha najít naše optimální indi-
viduální tempo;
2) v jeho rámci také přesnou
vnitřní dynamiku švihu.
Dobře si zapamatujte, že jsem zá-
měrně použil termíny „individuální
tempo“ a „vnitřní dynamika švihu“.
Individuální tempo je celková rych-
lost a doba trvání švihu – to vše je
ukryté v naší hlavě a v našem těle.
Svět je bohužel plný trenérů, již
tohle nechápou a snaží se žákům
vnutit tempo švihu, kteří oni sami
považují za optimální. To pak pů-
sobí velké škody na žákově výkon-
nostním růstu, adept se jen s vel-
kými obtížemi učí imitovat tempo,
které mu není vlastní. A přitom je
to tak jednoduché a logické!
Každý z nás má jinou osobnost,
jinou mysl, jinou rychlost pohybů.
Podívejte se kolem sebe. Někdo
dělá pečlivé a velmi pomalé po-
hyby, připomíná poněkud leno-
choda. Jiný člověk je naopak „jako
rtuť“ a dělá vše rychleji – chodí,
obléká se, gestikuluje, mluví rych-
leji a zákonitě by tak měl hrát
i golf. Jediný opravdu spolehlivý
a efektivní golfový švih je takový,
jehož individuální tempo respek-
tuje osobnost hráče nebo hráčky.
A teď to nejdůležitější: Nezáleží
na tom, zda je vaše individuální
tempo rychlé nebo pomalé. Je
lhostejné, jestli celkový švih je
rychlejší nebo pomalejší, nezáleží
na tom, jak dlouho trvá. Důležité
je jen to, co je pro vás přirozené.
Jinak řečeno – není důležité, kolik
vteřin trvá celý golfový švih, musí
však být zachován ideální vnitřní
poměr doby trvání či taktů mezi
backswingem a downswingem
neboli vnitřní dynamika švihu.
Podle dlouholetých výzkumů
uskutečněných zejména v USA se
ukázalo, že všechny dobré gol-
fové švihy – od těch bleskových
až po ty nejpomalejší – mají vždy
jedno společné: poměr mezi
backswingem a downswingem je
3:1. Všechny špatné golfové švihy
tohoto světa mají rovněž jedno
společné – bez ohledu na jejich
relativní rychlost: byl porušen do-
konalý poměr 3:1. Stalo se to na-
příklad Tigeru Woodsovi během
jeho současné herní krize, i když
dříve býval dokonalým příkla-
dem rytmu tři ku jedné. (Tímto
tématem se zabývá mj. stránka:
http://www. tourtempo. com/
tempotracks.html )
Jak prakticky využít toto proká-
zané a vědecky potvrzené pra-
vidlo vnitřní dynamiky golfového
švihu? Pro rekreační golfi sty je to
možné, ale nikoliv jednoduché.
Potíž je v tom, jak pocítit přesnou
délku jednotlivých „taktů“ golfo-
vého švihu. Jako nadšený amatér-
ský hudebník jsem uvažoval o gol-
fovém švihu v pojmu jednotlivých
jeho „taktů“ již dlouho předtím,
než jsem se dostal k americkým
výzkumům a k teorii 3:1.
Vždycky, když jsem uspěchal gol-
fový švih a zkazil tak ránu, měl jsem
dojem, že „mi tam vypadl jeden
takt“. Myslím, že pro rekreační gol-
fi sty, kteří jsou hudebníci nebo mají
alespoň schopnost přesně vnímat
Ondřej Kašina
Nezáleží na
tom, zda je vaše
individuální
tempo rychlé
nebo pomalé.
Je lhostejné,
jestli celkový
švih je rychlejší
nebo pomalejší,
nezáleží na tom,
jak dlouho trvá.
Důležité je jen
to, co je pro vás
přirozené.
Tajemství golfového švihu = individuální
tempo + vnitřní dynamika 3:1
Čipy