Page 61
WWW.CASOPISGOLF.CZ
59
Před třemi lety jsem s přáteli navštívil
hřiště Black River ve slovenském Ber-
nolákovu. Asi víte, SR 155, maximální
možná obtížnost. Samozřejmě jsem sly-
šel všelijaké ságy, nabal si dvacet míčků,
ať si nemusíš chodit přikupovat do klu-
bovny, a podobně. Čím víc jsem toho
slyšel, tím víc jsem to zvláštní místo
chtěl navštívit.
Byl jsem tam, dokonce třikrát v tom stej-
ném létě, vysloveně jsem si oblíbil boj
s jeho překážkami. Rafy, vody, zapeklité
dráhy fervejí, kde prý se má hrát všechno
jiné než rovné dlouhé rány. Poprvé mělo
rafy zcela nesestříhané, podruhé a potřetí
už byly kratší, ale vody ani jiných překážek
neubylo. A mých ran také ne. Nevyhrál
jsem nad ním, dokonce ani neremizoval.
Skóre 0:3. Ale zanechalo ve mně nejsilnější
dojmy ze všech hřišť, co jsem kdy šel.
Od té doby uplynulo v říčce zvané Black
River hodně vody, sbíral jsem bodíky na
jiných jamkách, ale spirála osudu mne
zase přivedla do Bernolákova. Pověst nej-
těžšího hřiště, které vyhledávají jen maso-
chisté a nejodolnější povahy, zůstala. Ale
já trochu uzrál, a tak jsem si řekl, že třeba
přišel čas…
V ovzduší pořád visí zkazky o tom, že
někdo zahrál míček doprostřed ferveje,
a ten se tam ztratil, případně o kamará-
dovi, který má hendikep dvacet, zahrál
160 ran a nechal tam tucet provéjed-
niček. Vydal jsem se tam s odhodláním
zbořit tu hranici mýtů, doufal jsem při-
nést zprávu o normálním, byť velmi těž-
kém hřišti. A tu právě začínám psát.
Připravil jsem se na to. Počítač ke krbu, na
stolečku láhev Chenet Syrah, na uších em-
pé-trojka, po ruce doutníček… ale ne, za
tak dramatických okolností bych nic ne-
vyplodil. Krb nemám, doutník nezapálím,
empétrojku odložím, jen ten Syrah…
Ta story, kterou chci podat, je dost emo-
ciální, stejně jako samotný zážitek. Na to-
hle hřiště se nejde vypravit jen tak, bez
cíle většího než na jiná hřiště. Ani já jsem
si nejel do Bernolákova jen tak zahrát –
opět jsem se vydal měřit síly, víceméně
sám se sebou, zkusit, za co stojím.
Hřiště neztratilo nic ze svého designu, na
některých jamkách jsou tvary a situace
možná nemající ve světě obdoby. Otázka
je, jestli je to dobře. Když tu otázku polo-
žím stovce hráčů, rozdělí je na dva skoro
nesmiřitelné tábory: jedni hřiště odmít-
nou a už tam nepojedou, budou o něm
trousit nepěkné věci. Druzí, co nepotře-
bují hrát co nejnižší skóre, ale hledají zá-
žitek, se tady vyřádí, budou se radovat
a možná i plakat, ale odejdou nadšeni.
Jiné dělení je transparentnější: slabší hráč
hřiště prostě nezvládne, jeho úskalí nevy-
řeší, odchází zlomený a s vysokým číslem,
naopak lepší si s nimi poradí a nějak se
ze všeho dostane. Na Everest taky každý
nevyleze.
Z Brna je to sem necelé dvě hodiny: Bra-
tislavou se dá proletět po dálnici, Berno-
lákovo je asi 15 kilometrů za ní, z dálnice
odbočit směr Senec a po pěti kilometrech
doprava do Bernolákova. Cestou by to
chtělo tabuli GOLF, ten, kdo jede poprvé,
znejistí. Označení je až u odbočky. Po
pár stech metrech zatočíte do starobylé
brány s krásnými sochami a jste na par-
kovišti. Jeho dominantou není klubovna,
nýbrž starý zámek – velký barokní kaš-
tiel z roku 1710. Má opravenou střechu,
ovšem omítka je pravděpodobně pů-
vodní. Před ním skupina stromů a mo-
derní klubovna.
U klubovny náš domorodý průvodce,
v ruce tácek se čtyřmi pohárky s průhled-
ným obsahem. Jsme na Slovensku, tady
umějí uvítat hosty! Průvodcem je Marek
Sasák, generální sekretář resortu Black and
White – Bernolákovo a Malacky. Bude hrát
s námi! Postupně nám došlo, že nám ho
seslalo samo nebe – celých pět hodin nám
neúnavně vysvětloval a radil, jak, co, kde,
čím… Pak jsme dali bagy na buginy (dopo-
ručuju, pěšky zde chodí jen místní, a to jen
někteří) a postavili se na první týčko.
Zkusím vás provést hřištěm jamku po
jamce a slibuju, že to nebude jen suchý
popis, nebudu se vyhýbat pocitům a zjiš-
těním, která jsme o hřišti i o sobě cestou
učinili.
Black River má dvě patra. Prvních šest
jamek je v zámeckém parku s mnoha
prastarými stromy. Z nich jsem bez-
pečně poznal kaštany, ale je tu i spousta
jiných. Krásné místo, park má pověst
snadného rozjezdu před obtížným zbyt-
kem hřiště. Tak jsem si to aspoň pamato-
val od minule.
Prvních šest jamek je v zámeckém parku s mnoha
prastarými stromy. Z nich jsem bezpečně poznal
kaštany, ale je tu i spousta jiných. Krásné místo,
park má pověst snadného rozjezdu před obtížným
zbytkem hřiště.
Čekejte zvlněné ferveje lemované stromy
a řadu překážek, ať už z vody nebo písku.